Znám spoustu lidí, kteří na Colours jezdí kvůli divadlům, říká dramaturg divadelní scény Jiří Moravčík

V jakém duchu je letos na Colours koncipována divadelní scéna?

Jako každý rok. V přátelském, návštěvnicky vstřícném a lehce poučujícím…

Uvidíme například 420PEOPLE & Please The Trees, Losers Cirque Company, přijede Simona Babčáková, Divadlo Vosto5, Goršecke Narodnie Akademične Teatr… podle anotace bude k vidění současný tanec, nový cirkus, improvizace, jevištní rozhlasová reportáž i divadlo s maskami, což je velice pestrý formát.  Bylo od počátku zamýšleno představit co nejpestřejší paletu divadelních žánrů?

Ano, cílem byla určitě pestrost, související s koncepcí festivalu a jeho filosofií propojování zábavy s nadčasovým uměleckým sdělením.

Z velké čáti se vracíte k divadelním souborům, které už na Colours byli k vidění. Proč? Není už z čeho vybírat, anebo jsou pořád tak dobří, že by byla škoda o ně přijít?

Ono to opravdu může někomu přijít jako dramaturgická bezradnost a sázka na jistotu, ale odpověděl jste za mne – věčná škoda je nevidět. Kolapsem jsem hodlal uzavřít trilogii s Losers Company, navíc představení technickou náročností odpovídá prostoru Gongu víc než předtím a Colours si bez VOSTO5 nedokážu představit. Proton uvedou kluci v inovované verzi a inscenaci pravděpodobně čeká brzy derniéra, takže jsem neváhal.

Která představení by si divák rozhodně neměl nechat ujít, i když jde hlavně na hudební festival?

Omlouvám se, nechci se z vaší otázky vykrucovat, ale všechna představení jsou skvělá a v lecčems výjimečná, tudíž každé stojí za to. Chápu, že ve čtvrtek a sobotu, kdy v Gongu a šapito půjdou divadla proti sobě, nebude lehké se rozhodnout, ale jsme na festivalu…

Rád bych se zastavil u souboru Goršecke Narodnie Akademične Teatr, pod kterým se skrývají absolventi AMU, mimo jiné Šimon Pliska, dobře známý ostravskému publiku z vystupování ve Staré aréně. Představení Goršek ostatně slavilo velký úspěch na loňském ročníku festivalu Cirkulum v Porubě. V čem podle vás spočívají jeho kvality a jak se stalo, že bude k vidění i na Colours of Ostrava?

Jsem hlavně hudební publicista a divadlo mám za celoživotní koníček, takže jsem nikdy neskrýval, že se neváhám obracet pro rady na spřízněné divadelníky a přátele, kteří se na scéně orientují daleko víc. U Goršeka do sebe zapadlo doporučení mého dlouholetého spolupracovníka a kamaráda Davida Mírka a moje následné nadšení z představení.

Myslíte si, že divadelní scéna může do jisté míry konkurovat hudební nabídce Colours?

Takhle neuvažuji a neviděl bych to tak ani v případě, kdyby šel divadelní program proti hudebnímu, což na Colours v co největší míře eliminujeme. Ale je pravda, že znám spoustu lidí, kteří na festival jezdí kvůli divadlům a kvůli Meltingpotu. Během koncertů výjimečných hudebníků si pak doplňují názorové spektrum. Což mě přijde skvělé a pro Colours příznačné.

V čem si myslíte, že je divadlo jako umělecký druh v dnešní době unikátní?

Žijeme ve velmi divné a rozjitřené době, kdy namísto toho, aby se politické elity snažily příkopy vzájemného neporozumění zasypávat, tak je populismem, relativizováním pravd a odvěkých hodnot za účelem svého prospěchu prohlubují. Útočí na nás fake news, valí se na nás cílené rasistické a nacionalistické lži a pro mnohé je hodně těžké se v dnešku orientovat. Takže jakýkoliv proud zdravého rozumu a přemýšlení, jakékoliv umění, které nám pomůže zakotvit v tom správném přístavišti, jsou pro naši duševní hygienu a život nezbytné. V tomhle směru zůstává divadlo s jasným názorem proneseným v přímém kontaktu s publikem nenahraditelné.