Letní shakespearovské slavnosti se blíží. Co prozradili jejich protagonisté na tiskové konferenci v Ostravě?

Otázka pro Andreje Harmečka, ředitele Letních shakespearovských slavností v Ostravě: V čem bude letošní ročník unikátní?

Andrej Harmečko: Letošní shakespearovský letní festival v Ostravě bude druhý největší ze všech těch uplynulých jedenácti ročníků. Ostrava uvidí i Othella v angličtině a místní diváci budou moci porovnat, jak se dělá Shakespeare u nás a jak v domovské zemi Williama Shakespeara. Doufám, že to bude herecký koncert a velký zážitek pro ostravské publikum. Letos naprosto výjimečně Ostrava uvidí tři premiéry. V této chvíli jsou již premiéry Zkrocení zlé ženy a Zimní pohádky vyprodané, ale stále jsou k dispozici vstupenky na všechna další představení. Festival začíná 15. července, tedy dva dny před zahájením Colours of Ostrava, a hned v následující den proběhne první repríza. Pak se na čtyři dny odmlčíme a budeme pokračovat od neděle 21. 7. Všem divákům, kteří přijedou na premiéru a reprízu Zkrocení zlé ženy v tyto dny, chci poradit, aby svá auta zaparkovali na parkovištích na Černé louce, případně u radnice ve Slezské Ostravě, protože prostory u Slezskoostravského hradu již budou obsazeny stanovým městečkem a parkovištěm festivalu Colours of Ostrava. Od neděle 21. července pak budeme pokračovat až do 12. srpna, kdy letošní festival zakončí Komedie omylů.

Režisér Vojtěch Štěpánek. (Foto: Petr Kiška)

Otázka pro Vojtěcha Štěpánka, režiséra nové ostravské inscenace Zkrocení zlé ženy: Proč jste si vybrali překlad Jiřího Joska a co můžete říct k obsazení?

Vojtěch Štěpánek: Překlad Jiřího Joska jsem si vybral z několika důvodů. S dětmi Jiřího jsem chodil na základní školu a jeho samotného jsem znal od svých osmi let. Jeho překlady jsem četl dříve než ty od pana Hilského, které jsou skutečně geniální. Snad se na mne pan profesor Hilský nebude zlobit, když řeknu, že je to krásná literatura, nicméně pro divadlo z hlediska situací a charakterů se mi Joskův překlad zdá jaksi funkčnější. Tedy co se výkladu situací a rolí týká, je to můj dojem, ale lépe se mi s jeho překlady pracuje.

A co se obsazení týká, tak jsme vybírali tak, aby to byli lidé, kteří spolu chtějí pracovat. Kdybych zašel na zahrádku restaurace Spolek, tak bych tam to obsazení pravděpodobně našel u jednoho stolu. Všichni se známe, nikomu není třeba vysvětlovat, jak se to divadlo dělá, tedy možná někomu ano (smích v sále), ale třeba s Kristýnou děláme spolu divadlo od druhého ročníku školy a udělali jsme spolu snad přes dvacítku inscenací. S Josefem Kalužou už budeme spolupracovat potřetí. Ostrava je specifická, doufám že se jí podaří udržet ty své ostré hrany a nepůjde cestou jakési nivelizace do obvyklého typického evropského města, protože stejně jako je tohle město výjimečné, tak je i divadlo v něm výjimečné. Každé ostravské divadlo by si klidně mohlo odnést cenu za divadlo roku, což říkám s plným vědomím toho, že jsem v Praze dvanáct let vedl vlastní soubor a srovnání mám jasné. Nabídka ostravských herců je naprosto unikátní v tom, jak na sebe slyší a jak jsou schopni se pružně pohybovat mezi žánry.

Otázka pro herečku Kristýnu Leichtovou: Na plakátech ke Zkrocení zlé ženy máte v ruce růžovou kosu a na tváři úsměv plný radosti ze života. Kosu ale známe také v ruce smrtky.  Co budete s touhle vaší radostí na plakátu kosit v roli Kateřiny?

Kristýna Leichtová: Kosa je také symbolem transformace. Respektive smrt je symbolem transformace, toho, že něco umírá a něco nového se může zrodit. Takže v našem pojetí jde o to, že Kateřina bude ze začátku nějaká a pak bude jiná. Nejde o zkrocení, ale o transformaci.

Herec Josef Kaluža. (Foto: Petr Kiška)

Otázka pro Josefa Kalužu, představitele Petrucia: Lze krotit ženu?

Josef Kaluža: Tento titul je důkazem, že to lze. Změnila se ale doba, a to naše zkrocení je o tom, že to není o bičování a mrskání, ale je to o tom, že se lidé musejí sejít v kompromisech. Takže zkrocení jako nalezení kompromisu a jedině tak.

A myslíte na to, kdo všechno v Ostravě hrál Petrucia a jak?

Josef Kaluža: Představení, ve kterém Petrucia hrál David Viktora a Kateřinu Apolena Veldová, jsem viděl už dávno. Byl jsem ještě student a divadlo jsem nevnímal, jak ho vnímám dnes, takže mám z toho v paměti jen střípky. Pak jsem viděl představení pražské produkce a moc jsem se v tom neorientoval. Potom jsem zhlédl ještě  film, a tam už jsem se zorientoval. A to už bylo ve chvíli, kdy jsem dostal nabídku, že bych roli Petrucia mohl zahrát. Netušil jsem, do čeho jdu, jaký je to rozsah, ale když mi to Vojta Štěpánek nabídl, a mne to s ním doposud vždycky bavilo, tak jsem přijal. Samozřejmě se toho trošku bojím, ale ten strach může být zároveň dobrým stimulem k tomu, aby to člověka vyprovokovalo. A myslím si totéž, co řekl Vojta: když se sejdou dobří lidi, může vzniknout dobré představení.

Režisér Guy Roberts. (Foto: Petr Kiška)

Otázka pro Guye Robertse, ředitele Prague Shakespeare Company a režiséra Othella: Připravujete Othella v originálním jazyce. Pro některé to může být jazyk archaický. Není to pro dnešní herce problém?

Guy Roberts: Shakespearův jazyk sice je odlišný od dnešního jazyka, je nutno si ale uvědomit, že osmdesát pět procent slov jsou slova stejná, jak je užíváme dnes. Když děláte Shakespeara v původní řeči, je důležité, abyste měli dobré herce. My máme skvělého představitele Othella.

Proč jste si vybral zrovna Othella?

Guy Roberts: Pro mne to není příběh černého muže a bílé ženy. Pro mne je Othello cizinec, žijící v cizí zemi v prostředí, které mu není blízké. Nedávno jsem režíroval v Německu a viděl jsem, jak mezi sebou bojují příznivci a odpůrci migrace. Proto tato volba.

Z tiskové konference. (Foto: Petr Kiška)

Shakespearovské slavnosti jsou komerční divadelní projekt. Diváci ale spíše upřednostňují komedie před tragédiemi. A chtějí dnes spíše zábavné divadlo. Jak uděláte Othella, aby byl zábavný?

Guy Roberts: Nemůžete dělat Othella, když nemáte herce, a já mám skvělého herce. Skvělého Othella. To samo o sobě je zárukou zábavnosti. Když děláte tragédii se skvělými herci, tak je stejně zábavná jako komedie. A je to skvělá příležitost pro ostravské publikum, uvidět co ještě nevidělo.

Ostrava už určitě viděla skvělé herce. V čem dalším bude váš Othello překvapivý?

Guy Roberts: Othello je pro mne v tuto chvíli nejdůležitější titul v dnešní situaci migrace národů a střetu kultur. Navíc hrajeme Shakespeara v tradičních kostýmech i v dnešním běžném oblečení. Jsou tam velké otevřené scény na velké ploše a malé scény v malých interiérech.  Vzájemné prolínání toho všeho je podle mne velmi zábavné a inspirativní.