Vystoupení v Eurovizi bereme jako mega úspěch, vidělo nás 200 milionů lidí, říká Albert Černý z Lake Malawi
14.6.2019 06:00 Petr Bidzinski Hudba Rozhovor
Třinecký rodák Albert Černý je v současnosti doslova na roztrhání. Poté, co jeho kapela Lake Malawi obsadila jedenácté místo v Eurovizi, se na něj valí spousta nejen mediálních závazků. Přesto si tento charismatický třicátník našel čas, aby moravskoslezskému kulturnímu deníku Ostravan odpověděl na několik otázek týkajících se hlavně zmíněné mezinárodní hudební soutěže. Mimo jiné se tak dozvíte zajímavosti o písni Friend of a Friend, které dosud byly neznámé.
Kapela Lake Malawi, Albert Černý uprostřed.
Foto: Tomáš Gal
Jak hodnotíte vaše účinkování v soutěži Eurovize? Berete jedenácté místo jako zklamání, nebo je z vašeho pohledu více to, že jste se do finále této soutěže dostali?
Bereme to jako mega úspěch. Chtěli jsme hlavně vystupovat ve finále, což se povedlo! Vidělo nás snad 200 milionů lidí a aktuálně máme fanoušky po celém světě…
Když se na vaše vystoupení podíváte s odstupem několika týdnů, co vám tato soutěž ukázala o vaší kapele?
Těžko říct. Vidíme třeba, že nás na Spotify poslouchá obrovské množství fanoušků ze zahraničí, třeba ze Švédska, Norska a dalších zemí. Friend of a Friend tam má 4,6 milionu přehrání a na YouTube 2,2 milionu zhlédnutí. Díky novým kontaktům se nám rýsují koncerty v zahraničí.
Tak to je jistě potěšující a motivující. Už jste zmínil, že vaše vystoupení v soutěži vidělo 200 milionů lidí. Máte nějaký recept, jak tuto situaci využit ve svůj prospěch, aby si ti dotyční kapelu Lake Malawi pamatovali i v budoucnu? Přece jenom slyšet jednou je jedna věc, ale poslouchat stále je věc druhá…
Na to je jednoduchý recept: vydávat další kvalitní písničky, které nás budou bavit a fanoušky taky. Už děláme na novém singlu…
Můžete prozradit nějaké zajímavosti z průběhu finálového večera? Jak samotné finále probíhalo? Co pro vás byl největší zážitek, na který si vždycky v souvislosti s touto akcí vzpomenete? Probíhalo finále spíše v uvolněné atmosféře, nebo byl na každém kroku znát konkurenční boj?
Konkurenci cítit nebylo vůbec. Budu si vždycky pamatovat profi organizaci na pódiu i v zákulisí, těsně před prvním slovem písničky a prvním záběrem slyšíte ve sluchátkách „eight, seven, six, five, four…“ Je to vzrušující, ale trému jsem skoro neměl. Naučili jsme se pak docela fungovat s kameramany a cítit se ve světlech reflektorů prostě jako doma.
Jaké jste zaznamenali reakce na vaši píseň přímo od soutěžících?
Stávalo se běžně, že někdo šel po chodbě a zpíval si ji, ale možná ji zpívali, protože jsme je zrovna míjeli my, to nevím. Mikimu ze Španělska se líbila hodně a vokalistkám ze Švédska taky.
Nenavázali jste s některými vystupujícími, případně s producenty spolupráci? To znamená, že byste mohli dříve či později složit nějakou společnou píseň?
Skamarádili jsme se se Španělem, Dánkou, Němkami, Polkami (Miki, Leonora, S!sters, Tulia – pozn. red.), Švédem, který reprezentoval Estonsko (Victor Crone – pozn. red.), se Serhatem za San Marino, ale nevím, do jaké míry máme společný styl, abychom udělali featuring. Spíš se podaří nějaký ten společný koncert. To bych chtěl.
Každopádně jste vyhráli české klání o postup do finálových bojů Eurovize….
Měl jsem obrovskou radost, když se to podařilo. Stejně jako ostatní soutěžící jsem do toho dal všechno, s kluky jsme objížděli naše školy a gymply. Hledali jsme podporu všude možně a hlavně díky našim fanouškům se to povedlo.
Co se týká samotné písně Friend of a Friend, s níž jste vystupovali, tak v porovnání s ostatními vašimi skladbami, je tahle poněkud více popová a řekněme i taková střídmější. Byl to záměr?
Písničku jsem napsal společně s Janem Steinsdoerferem, který hraje v Chinaski, a s polským producentem Mikolajem Trybulcem. To se odrazilo i ve zvuku. Když jsem ji pustil kapele, samozřejmě bylo co vylepšovat, ale cítili v ní určitý svěží vítr, a proto moje rozhodnutí jít do Eurovize podpořili.
Můžete o písni Friend of a Friend říci nějaké informace, které jste dosud neřekli? Za jakých okolností song vznikl, co jste touto skladbou chtěli říci? Co bylo inspirací pro vznik této písně?
Písnička vznikla na Songwriting campu CZ, který uspořádal Jan Vávra (spoluzakladatel tohoto projektu a člen kapely Jananas – pozn. red.) za podpory OSA a dalších partnerů. Říkám to proto, že kdybych na kemp nejel a nebyli tam takhle super lidi, možná bychom s Lake Malawi na Eurovizi vůbec nebyli. To byl zásadní moment.
Mimochodem v našem předchozím rozhovoru pro Ostravan jste říkal, že rozhodně musíte napsat píseň o Třinci… Pokročil jste v tomto záměru?
Upřímně, mám teď trochu jiné starosti. Ještě jsme se s přítelkyní úplně nepřestěhovali a máme kolem sebe v bytě spoustu krabic. Řešili jsme, jestli nám jede internet a co máme v ledničce k jídlu a podobně.
Co v nejbližší době čeká kapelu Lake Malawi?
Hlavně koncerty, podrobnější info najdete na webu, Instagramu a našem facebookovém profilu. Na živých vystoupeních se k nám připojuje ještě kytarista Pavel Palát, abychom měli plnější super zvuk. Na Eurovizi se hrálo s hudebním podkladem. Zpěvy byly všechny live, ale nástroje ne. Takže jsme šťastní, že můžeme zase zapojit kytary a opřít se do toho!
Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.