Chceme nadále pomáhat kapelám v růstu, říká Marek Slonina, duše hudební soutěže Líheň
5.6.2019 00:06 Petr Bidzinski Hudba Rozhovor
Finále Líhně skončilo. Nezapomeňte! I takhle lze nahlížet na osmnácté pokračování této soutěže. A to nejen z toho důvodu, že tentokrát vyhrála naprosto netuctová tuzemská parta Where Are We Now. Těch plusových bodů je však mnohem více. A přestože letošní ročník byl uzavřen v rámci nedávno uskutečněného Slezskoostravského Rock-Festu, organizátoři tohoto záslužného hudebního klání už přemýšlejí o tom, jakým směrem se posunout dále. Ve hře je totiž varianta, že kromě České republiky a Polska soutěž nakoukne za hranice dalšího státu. Více už nastíní Marek Slonina z pořadatelského týmu Líhně.
Zakladatel a hlavní hybatel soutěže kapel Líheň Marek Slonina.
Foto: Martin Grobař
Zkuste na úvod zmapovat osmnáctý ročník hudební soutěže Líheň…
Líheň je pro nás tradičně spousta práce a času, který ale jí a amatérským kapelám velmi rádi dobrovolně věnujeme. Jsou to opravdu stovky hodin dobrovolné práce při poslechu zaslaných přihlášek, což probíhá už od ledna. Poslech 376 nahrávek, přičemž některé kapely pro jistotu posloucháte i víckrát, zabere čas, ale je to první síto, kterým chceme pustit jen to nejzajímavější a nejlepší z přihlášených. Poté následuje absolvování šestadvaceti koncertů ve třech klubech, poprvé včetně výjezdů mimo Česko až do polského klubu v Krakově, organizace vystoupení, komunikace s kapelami… A na závěr za odměnu proběhne nádherné Velké finále, jak tomu bylo letos.
Jak byste zhodnotili letošní ročník Líhně po hudební stránce?
Tradičně se nám hlásí skupiny, které mají vzory a ti jsou velmi čitelní, mnoho kapel, které se snaží být originální, ale nějak jim to nejde od srdce, spousta skvělých hudebních řemeslníků, kteří technicky strkají do kapsy kdekoho a pak pár objevů, u kterých je člověk rád, že existují… Žánrově to letos bylo poměrně vyvážené od folku po metal a také složení Velkého finále tomu nakonec odpovídalo.
Co vás nejvíce během letošního ročníku překvapilo? Proč bychom si tento ročník měli pamatovat?
Reakce hudebníků nás utvrdila v tom, že jdeme správným směrem, a když se opět ohlédnu za Velkým finále, tak i tam nám členové kapely na čtvrtém místě potvrdili, že jim nevadilo, že nestáli na stupních vítězů. Že bylo skvělé absolvovat tu cestu, tři vystoupení pokaždé v jiném klubu, setkávání s jinými hudebníky, získávání zkušeností… My jsme tímto ročníkem pomyslně dokráčeli k dospělosti, a pokud se nám dostane podpory, chceme se ještě rozšiřovat.
A byl právě skončený ročník něčím zásadní?
Jaké tedy vidím zásadní sdělení tohoto ročníku? Že je zázrak, že za podmínek, za jakých to děláme, ještě pořád Líheň žije, je o ni zájem a dokáže vyslat do světa a objevit pro lidi tak skvělé kapely, jaké jsme letos ve finále měli… Že jsme i za těch podmínek našli spoustu skvělých lidí, kteří kapelám pomáhají i dále, věnovali jim ceny, aby dále ty kapely rostly, a pomohli nám s organizací a další růstem Líhně!
Letos poprvé probíhala soutěž také v Polsku. Jak hodnotíte tento fakt?
Jednoznačně pozitivní a zásadní krok! Mohu se tak vrátit k předchozí otázce. Po osmnácti letech jsme našli odvahu posunout se do zahraničí a díky skvělé spolupráci s Darkem z krakovského klubu Boss Garage Pub jsme uskutečnili první kola u nich. Byla to skvělá zkušenost a zejména pro hudebníky vystoupení jinde, než jsou zvyklí, před porotou z jiné země… Opět je to posunulo dál. A příští rok bychom rádi k Polsku přidali i Slovensko!
Vítězem Líhně se nakonec stali brněnští Where Are We Now. Co podle vás rozhodlo o jejich prvenství?
Jednoznačně originalita a energie, která z této kapely přímo sálá. Profesionální zpracování ale i melodičnost tvorby a samozřejmě nejde opomenout zpěváka Luckyho z Nigerie, který tomu celému dává světový šmrnc. Prostě se potkali skvělí muzikanti, kteří vědí, co chtějí dělat a dělají to dobře. Opět máme vítěze, na kterého můžeme být hrdí. I to je skvělé, že jednadvacet porotců vybralo přes rozdílný hudební vkus vítěze téměř jednotně.
Zastavil bych se také u druhých v pořadí, a to královehradeckých Sceletons. Přece jenom nebývá zvykem, že v hudební soutěži s tolika účinkujícími uspěje metalová kapela. Čemu to přikládáte, v čem vidíte největší plusy této formace?
Prokázal se fakt, že naše soutěž není stylově vymezená a že vyhrát nebo uspět může opravdu každý. V minulosti už vyhrály tvrdé až metalové kapely, například The Pant či Venefica, ale také uspěli folkaři či akustické kapely jako Ptakustik či předloňský vítěz pražský Šoulet. Jsme rádi za tuto pestrost a jsme rádi, že porota v klubech i na finále zahazuje do koše stylové i regionální škatulkování a dívá se na kapely objektivně. Jen díky tomu nám z Polska postupují dál na úkor místních české kapely a fanoušci metalu přiřknou vítězství funkové kapele. A co říct k výkonu Sceletons? Že byl od začátku milým překvapením, že i ve třech se dá zbořit klub a dostat fanoušky do varu. A přestože stylově to tady už možná bylo, nekompromisnost provedení a víra v tento druh hudby z chlapů sálá a i to dělá muziku muzikou!
Finále se opět konalo v rámci Slezskoostravského Rock-Festu. Jak hodnotíte tento krok? Máte z vaší strany zájem o pokračování?
Myslím, že propojení, ke kterému jsme sáhli v minulém roce, bylo velmi šťastné a letošní druhé pokračování bylo ještě mnohem lepší. Přesun pódia od řeky přímo na stezku u řeky také výrazně prospělo, a tak předchozím dešťům, které zabránily stavbě pódia přímo u řeky, můžeme rozhodně jen a jen poděkovat… (smích) S pořadateli SORFEST jsme si už volali hned po skončení festivalu a shodli jsme se na tom, že by třetí stage i za rok měla patřit Líhni. Naše spolupráce bude mít i další bonus, když se jeden z letošních finalistů představí v rámci festivalu i příští rok!
Mimochodem určitě jste měl před finále svého favorita, komu dáte hlas. Změnilo tedy samotné finále vaše rozhodnutí, nebo spíše posílilo váš hlas pro daného účinkujícího?
Já se snažím netvořit si v hlavě favority a stejně jako kolegové rozhoduji jako porotce v klubech i na finále podle momentálního nasazení kapely a jejího výkonu v dané chvíli. Samozřejmě se ale člověk neubrání tomu, že je mu blízká kapela razící styl, který rád poslouchá. Letos jsem měl ale tipů na vítěze hned několik a jsem rád, že se dva z nich dostali až do finále…
Nepochybně už připravujete příští rok. Co tedy v současné době lze prozradit o devatenáctém ročníku Líhně?
Po letošním úspěšném ročníku budeme nyní hlavně shánět peníze, abychom mohli uspořádat další. To je asi náš největší boj. Nicméně můžeme slíbit, že na 99 procent budeme pokračovat a jak jsem avizoval, pokračování v Polsku je víceméně domluvené a navíc se pokusíme proniknout na Slovensko, abychom kapelám ukázali další zemi a další klub. Cílem soutěže vždy bylo pomáhat kapelám v jejich růstu a jedině hraní je posune dál. Pokud to tedy cítí stejně, zbývá jim jediné – přihlásit se do dalšího ročníku! Stačí sledovat stránky Líhně www.lihen.cz a náš facebookový profil a čekat, až zprovozníme sekci Přihlášky. Letos tak učiníme dříve než v minulých letech, a to zřejmě již od října! Těšíme se na nové tváře!
Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.