Zádoomčiví R-E-T se loučí důstojně. Do hudebního záhrobí je doprovází žánrově rozmanité album Silence

R-E-T (Reaction Ecstasy Trance) můžeme označit za jednu z nejinspirativnějších kapel na české metalové scéně, pokud se jedná o komponování skladeb, invenci a neotřelé hudební postupy. Nic nového už však nepřidají. Žádné příště už nebude. Aktuální album je jejich posledním studiovým počinem.

Jak je pro R-E-T zvykem, Silence nespadá do kategorie tuctových nahrávek nebo takových počinů, kdy se už předem dá jasně říci, co lze od alba očekávat. V tomto případě narazíme na vícero specifičností.

Zmiňme například fakt, že z celkových šesti pět songů, včetně závěrečné Luck of Tears, což je cover verze od Dissolving of Prodigy, inklinuje k doom metalu. Úvod však obstará ryze heavymetalová skladba, díky které se kapela vrací k žánru, se kterým před třiceti lety začínala. Tento návrat ke kořenům je velmi sympatický.

Na albu se také podílelo celkem jedenáct muzikantů a jeden host, včetně některých bývalých členů kapely, přičemž pěvecké party si rozdělilo hned šest vokalistů: Miroslav Holub (Čas, Luck of Tears), Yarin Kai Querry (Beyond Emptiness, Exitus Corunat Epus), Zuzana Ferfecká Brezňáková (Immortal, Exitus Corunat Epus), Pavla Bocková (Invocation, Exitus Corunat Epus), Radovan „Glufka“ Hlavička (Luck of Tears) a hostující Martin Zaremba (Invocation), jinak majitel známé realitní společnosti.,

R-E-T ani na svém finálním počinu ze své cesty neuhnuli a prezentují se se vším, co je charakterizovalo na předchozích albech New Feelings a Coming Soon. V jednotlivých písních, kterým vévodí střední tempo, tedy kromě už zmíněných rozmanitých pěveckých výkonů hrají prim zahořklá, ale nikoliv lítostivá atmosféra, poutavé posmutnělé pasáže a také jistá dávka hudební teatrálnosti. Dokazuje to například druhá Beyond Emptiness, jíž ve střední části dominuje působivá tesklivá melodie vystřižená jak z doommetalového slabikáře devadesátých let.

Každopádně zmíněné melodie jsou spíše nositelem jakéhosi rozjímaní a bilancování. Jakoby se kapela ohlížela do minulosti a chtěla si ten poslední tanec užít se vší parádou a s veškerou velkolepostí. Možná ten pohled zpátky vypadá trochu unaveně, ale rozhodně netíhne k beznaději či bezvýchodnosti nebo dokonce k depresivnímu vyznění.

Pokud jde o úvodní, energický song Čas, tak máme co do činění s dynamickou skladbou v heavymetalovém duchu, jejímž velkým plusem je fakt, že je do ní zakomponována doommetalová naléhavost. I proto díky této přirozené chytlavosti působí naprosto neodolatelně. A také v tomto momentě se potvrdilo, že R-E-T „nedělají věci, jak by se mělo“. Asi by se čekalo, že za těchto okolností bude podobně laděná píseň umístěna na závěr. Nicméně Čas počin Silence otevírá…

Rovněž je dobré zmínit, že R-E-T přiřadili také výraznou úlohu pocitové složce, přičemž každá z prezentovaných skladeb předkládá jiný typ emocí, čímž v konečném důsledku vyvolávají různou náladu. Tento záměr se vydařil.

Z uvedeného tedy vyplývá, že Silence má co nabídnout, i když se nejedná o žádnou opulentní hostinu. Ostatně na oslavné chorály není místo. R-E-T už prostě v minulosti nahráli přesvědčivější a kompozičně ještě barevnější alba. To je bez debat.

Zmínit lze ještě další zásadní skutečnost, a to, že toto album můžeme chápat jako konec tolik obdivované a dokonce v zahraničí respektované „severomoravské doommetalové scény devadesátých let“. R-E-T totiž byli poslední aktivní partou, kterou jsme mohli k této scéně přiřadit.

Před definitivním přesunem do hudebního záhrobí čekají R-E-T ještě dva koncerty, a to 6. července na Barrocko Festu ve Vendryni a následně proběhne koncertní rozloučení na festivalu Gothoom, jenž se koná ve slovenské obci Revištské Podzámčie od 18. do 20. července, přičemž přesný termín vystoupení třinecké formace bude teprve oznámen.

Kruh se uzavřel. R-E-T jsou kapelou, která na české hudební scéně zanechala nesmazatelnou stopu, a to nejen díky opusu In Memories. Na druhou stranu je třeba jedním dechem dodat, že veškerý potenciál zřejmě nevyužila. Škoda. Prostě v určitých fázích chyběl pomyslný tah na bránu, jako mají třeba Malignant Tumour. Tak či onak, vzpomínat se bude výhradně v dobrém!