Šéf festivalu Dream Factory Tomáš Suchánek: Letos nabídneme ještě více oceňovaných inscenací

Které inscenace z letošní nabídky festivalu Dream Factory jste viděl na vlastní oči? Nebo se mám spíše ptát, které jste neviděl?

Neviděl jsem Aluminiovou královnu. Tři dny před zveřejněním festivalového programu nám totiž vypadlo již domluvené představení, které se mělo odehrát ve Sklípku na Dole Hlubina. Jde o zcela specifický hrací prostor, bývalou větrací šachtu. Snažil jsme se najít adekvátní náhradu a když už to vypadalo, že budeme muset hrací termín zrušit, běžela v televizi reportáž o chystané premiéře Aluminiové královny podle předlohy novinářky Petry Procházkové, která zaznamenala rozhovory s čečenskými a ruskými ženami žijícími v rozbombardované Čečně. Inscenace smysluplně zapadla do pátečního programu a věřím, že daný prostor ještě umocní její vyznění.

Z těch viděných: vzpomenete si při pomyšlení na ně na nějaký nejsilnější okamžik, moment, který vás zasáhl a který vás dojal? Můžete popsat tu situaci a kdo v ní představoval jednotlivé postavy?

Určitě je to závěrečná scéna inscenace Něco za něco s Janem Vlasákem, který byl za roli Vincentia nominován na Cenu divadelní kritiky. Inscenace významného polského režiséra Jana Klaty rozdělila odbornou veřejnost, jedna část ji zcela zatratila, druhá ji svým hlasováním zvolila Inscenací roku 2018. Mnozí pražští diváci z ní prchají ještě před závěrečnou děkovačkou. Jsem docela zvědavý na reakce ostravského publika. Výjimečným zážitkem pro mě byl i výkon Miloslava Königa v Nepříteli lidu. Míla se divákům našeho festivalu představil už mnohokrát. V inscenaci Jana Friče Velvet Havel, v Miláčkovi Dana Špinara či Macbethovi Davida Jařaba. Byl i tváří jednoho z ročníku našeho festivalu. V Nepříteli lidu zúročil své herecké zkušenosti a pro mě jde o jeden z nejvýraznějších hereckých výkonů této sezóny. A nesmím zapomenout na své kolegy od Bezručů. Pavlu Gajdošíkovou v Maryši a Jakuba Burýška v inscenaci Transky, body, vteřiny. Jsem na Páju a Kubu hrdý a jsem rád, že jsme spolu v jednom divadle.

Nad letošním ročníkem přijala záštitu Tereza Dočkalová. V čem ji ostravští návštěvníci Dream Factory uvidí?

Terezu Dočkalovou znají ostravští diváci z jejího působení v Komorní scéně Aréna. Festivaloví diváci si ji jistě vybaví z nedávného hostování oceňované inscenace Nora Jana Nebeského. Letos se Tereza představí v zahajovacím představení Pusťte Donnu k maturitě! nebo v již zmíněné inscenaci Něco za něco, kde byla za roli Isabely nominována za ženský herecký výkon roku. Terka i Tomáš Dianiška přijali pozvání jako hosté na celý festival, takže se s nimi budou moci diváci setkávat i v hledišti na festivalových představeních.

Druhou záštitu přijal již zmíněný Tomáš Dianiška. Můžete říci, čím vás tento herec a režisér osobně nejvíce oslovuje?

Tvorbu Divadla F.X.Kalby a talentovaného herce, dramatika a režiséra Tomáše Dianišky jsem sledoval už za jeho působení v Liberci a s napětím jsem očekával, jak se mu povede po přesídlení do pražského Divadla pod Palmovkou. Jsem přesvědčen, že titul Divadlo roku 2018 získalo toto divadlo do značné míry také jeho zásluhou. Tomášovy hry, uváděné pod hlavičkou Palm OFF studia, trhají návštěvnostní rekordy a oslovují nejen mladé diváky. Na minulých ročnících festivalu jsme uvedli jeho inscenace Mlčení bobříků, Atomová kočička či Jak sbalit ženu. Myslím, že po jeho úspěšných počinech ostravských (v Aréně režíroval Klimáčkův Komiks a u Bezručů svou hru Transky, body, vteřiny) byla volba letošní záštity jasná. A jasná byla i první dramaturgická linie. Nazvali jsme ji Hrubé nemravnosti Tomáše Dianišky a kromě již zmíněných ostravských inscenací zahrnuje i bizarní kabaret Poslední důvod, proč se nazabít či nekompromisní ponor do devadesátých let, jimž vládly Beverly Hills 90210, Spice Girls a Bravíčko – inscenaci Pusťte Donnu k maturitě! Jako herce pak Tomáše diváci uvidí také v inscenaci Něco za něco.

Každoročně se v rozhovorech s vámi ptáme, co nejnovější ročník přinese nového. Je něco takového i v roce 2019?

A každoročně odpovídám, že to bude na třicet inscenací, o kterých si myslíme, že by divákům z Ostravy a okolí neměly uniknut. Těší nás, že je o vstupenky, stejně jako každý rok, velký zájem, na většinu představení zbývají poslední místa. Netěší nás, že ne všude dokážeme přidávat přístavky a polštářky na schody.

Ale je fakt, že i letos se „něco nového“ událo. Když vyšly v březnu nominace na Ceny divadelní kritiky, zjistil jsem, že drtivou většinu nominovaných inscenací budeme mít letos na programu. Oceňované inscenace se na našem festivalu objevují každoročně, k takovéto souhře naší dramaturgie a nominací kritiků a recenzentů na prestižní ocenění však došlo poprvé. Také proto jsme další dramaturgickou linii nazvali V lepší společnosti. Spadá do ní například nejoceňovanější slovenská inscenace minulé sezóny, Americký cisár, která získala mimo jiné prestižní Ceny Dosky a která nás ujistí, že uprchlická krize a převaděči nejsou novinkou posledních let. Pozoruhodná je také divadelní instalace Kračun, která získala Cenu divadelních novin v kategorii Loutkové a výtvarné divadlo. Svou inscenaci představí také Divadlo Na zábradlí. Mýcení, ověnčené Cenou Josefa Balvína, Cenou Divadelních novin i Cenou divadelní kritiky za scénografii, nechává diváka vstoupit do světa lepší společnosti, která nemá nic lepšího na práci než hlubokomyslně rozkládat o uměleckém světě a čekat na herce Národního divadla. A ještě jedna novinka – poprvé letos uvedeme na festivalu operu. Umělecký soubor opery Národního divadla Praha přiveze do Ostravy Sternenhocha! Hudba Ivana Achera (Cena divadelní kritiky v kategorii Hudba roku) a režie Michala Dočekala nečekaně spustily explozi zájmu o operu a vysloužily si ocenění Inscenace roku v anketě Divadelních novin a spoustu dalších nominací na divadelní ocenění.

Rád bych ale čtenáře Ostravanu pozval i na další představení, které letos na festivalu uvedeme, na besedy s tvůrci inscenací po mnoha představeních, na Dětský den s Nadací ČEZ na Dole Hlubina, na workshopy a koncerty. V rámci společného projektu Dream Factory Bez hranic jsme pro ostravské diváky také letos připravili výlet do Těšína, tentokrát na druhý břeh řeky Olzy – do Teatru Adama Mickiewicza v Cieszyne. Těšit se mohou na další inscenaci Jana Klaty Trojanki v podání Teatru Wybrzeze z Gdaňska.