Neváhal jsem ani vteřinu, říká Jan Lstibůrek, autor partitury k projektu Symphonic Dance Music

První velká zkouška projektu Symphonic Dance Music za účasti Janáčkovy filharmonie a DJ Lowy se sice bude konat až v červnu, ale již před pár dny proběhlo první tvůrčí setkání kapely, která bude jádrem projektu. Jaké máš z této první zkoušky pocity?

Velmi dobré. Já jsem se na tu zkoušku hodně těšil, protože jsme měli štěstí v tom, že na nabídku účasti na tomto projektu kývli skutečně výborní instrumentalisté. V podstatě všichni, které jsme oslovili, nabídku přijali, takže máme k dispozici kapelu, která plně odpovídá mým představám. Dá se říct, že ta zkouška mne „nakopla“ a je pro mne impulsem k tomu, abych s ještě větší chutí dokončil partituru pro orchestr, která ještě není úplně hotová.

Pokud mám dobré informace, tak kapela na zkoušce již odehrála kompletní program, i když zatím bez filharmonie…

Ano, chybí dodělat ještě dvě písně a přídavek, jinak jsme měli možnost vyzkoušet si celý playlist. Asi polovina těch písní je zpívaných, vokálních partů se zhostí zpěvačka Dasha a budeme mít skvělé sboristy. Na zkoušce to jiskřilo, všichni lidé, kteří se na projektu podílejí, mají ten žánr rádi a berou to jako velkou výzvu a svým způsobem je to pro ně dobrodružství. Projekt Symphonic Dance Music je unikátní v tom, že zahrnuje hodinu a půl dlouhý set, který se hraje bez přerušení, takže každý muzikant má k dispozici jeden velmi dlouhý part a musí se na něj pekelně soustředit, protože když ztratí pozornost, velmi lehce se v tom může ztratit.

Ze zkoušky Symphonic Dance Music. (Foto: J. Zatloukal)

Podle jakého klíče jste vybírali členy kapely, která se bude projektu účastnit? Můžeš představit jednotlivé muzikanty?

Jak jsem už naznačil, přál jsem si, aby muzikanti splňovali několik kritérií. Tím prvním je schopnost orientace v notovém záznamu, druhým je pozitivní vztah k taneční hudbě, protože je důležité, aby měli tento žánr rádi a aby je to bavilo. Třetím kritériem je lidský element, protože je fajn trávit čas s lidmi, se kterými chceš ten čas trávit. Měli jsme velké štěstí v tom, že všichni muzikanti, které jsem si vytipoval, na to hned kývli. Na bubny bude hrát Zbyněk Raušer z kapely Portless, skvělý muzikant, který navíc dokáže hrát podle dirigenta, což je pro tento projekt důležité. Dále jsem oslovil baskytaristu Matěje Havlíčka, který hraje se skupinou Fast Food Orchestra a s elektronickou hudbou již má zkušenosti, pak jsem zavolal perkusistovi Standovi Vítovi, který hraje v kapele United Flavour a který je tím nejlepším perkusistou, kterého si umím v tomto projektu představit. Kryštof Pobořil bude hrát na klávesy a zároveň bude pomáhat s celkovou hudební produkcí a sound designem. No a na kytaru bude hrát Rudy Horvat, kterého není třeba v Ostravě vůbec představovat. Je to známá postava zdejší hudební scény a skutečně výborný muzikant.

A co vokální složka?

Asi polovina písní je zpívaných, což bude úkol zejména pro zpěvačku Dashu, kterou znám už hodně let. Má obrovský cit pro soulovou hudbu a zároveň má neuvěřitelně zajímavý feeling, navíc je to profesionálka a dokáže se orientovat v partituře, což je také důležité. Budeme mít také sboristy Naďu Wepperovou, Alenu Průchovou a Adama Koubka, což jsou ostřílení profesionálové, které také znám léta a kteří nejsou jen dobrými zpěváky, ale především dokážou pracovat i tvůrčím způsobem, umí ty sbory vymyslet a zasadit do celkového mixu, což je svým způsobem řemeslo, které málokdo zvládne. V partituře mám sice naznačené sbory, ale ten finiš bude tak trochu na nich, což dodá celému projektu také na zajímavosti.

V popředí Dasha, zcela vpravo DJ Lowa. (Foto: J. Zatloukal)

Když tě pořadatelé festivalu Štěrkovna Open Music oslovili s touto nabídkou, váhal jsi, zda na ni kývnout? Přece jen, něco jiného bylo, když jsi psal orchestrální aranže pro společný koncert Tomáše Kluse s Janáčkovou filharmonií, a něco jiného je partitura pro projekt, jenž má představit milníky elektronické hudby, která nemá tak jednoznačnou písňovou formu. V řadě případů jde o ikonické skladby, které si mnoho lidí naživo s filharmonií asi nedokáže představit…

Neváhal jsem ani vteřinu. Důvodů, proč se mi to hned zalíbilo, je několik. Tím hlavním je, že mám taneční hudbu rád, léta jsem působil v kapele Toxique, která dělala elektronickou hudbu. Shodou okolností jsme několik měsíců před touto nabídkou na zvukovce s Tomášem Klusem tak trochu improvizovali a vznikla z toho taneční písnička, při které se mi po elektronické hudbě tak trochu zastesklo. Takže tato nabídka mi přišla vhod, na druhou stranu ale nejsem v některých tanečních žánrech kovaný, takže jsem se musel trošku dovzdělat, což ale samozřejmě není nikdy na škodu (úsměv)…  Ale přesně, jak říkáš, je to unikátní zadání a v okamžiku, kdy jsme se s tvůrčím týmem dohodli, jak to celé ušijeme, a kdy jsme se shodli na tom, že spolu s DJ Lowou a s filharmonií tam bude i živá kapela a zpěváci, že budeme mít to nejlepší technické zázemí a špičkového zvukaře Jiřího Topola Novotného, tak v ten okamžik jsem věděl, že do toho půjdu a že už to bude jen na mne.

Pořadatelé avizují, že Symphonic Dance Music bude jedna velká párty, že to bude našlapaný dýdžejský set se vším všudy, plný velkých a kultovních hitů, včetně laserových efektů a podobně. Na druhé straně ale bude orchestr, jehož členové jsou zvyklí hrát pouze podle not a s dirigentem, takže od nich nelze čekat smysl pro improvizaci. Tuším tedy správně, že celý set bude kvůli orchestru nalinkovaný od první do poslední vteřiny, takže DJ i muzikanti se budou muset v tomto směru hodně ukáznit?

Přesně tak. Já jsem s Lukášem (DJ Lowa, pozn. red.) v tomto směru velmi intenzivně komunikoval, abych alespoň částečně pochopil principy jeho hudebního fungování a zároveň abych mu ponechal adekvátní prostor. On je samozřejmě zvyklý vystupovat jako sólista, ale zde je členem širšího týmu, což on bere jako výzvu. Jeho hlavní přínos pro tento projekt spočívá za prvé v tom, že celý set vytvořil, protože on sám nejlépe ví, jak a které písňové fragmenty v dýdžejském setu fungují, na druhou stranu pro něj je přirozené reagovat na lidi, na atmosféru v publiku, takže může přechody mezi skladbami všelijak natahovat a s hudbou si všelijak hrát, což si tady ale nemůže dovolit, protože se hraje podle not. To však neznamená, že nebude moci předvést své dýdžejské řemeslo. Bude mít například možnost různě modifikovat zvuk, zároveň bude mít možnost ukázat třeba scratching, bude tam mít prostor i pro nějaké své sólo. Další věc je, že principy dýdžejského řemesla jsem použil při tvorbě některých částí partitury.

Jak?

Třeba tím, že na několika místech bude filharmonie vstupovat do písně, která bude hrát, s motivy skladby, která bude následovat. Tyhle věci, které bývají na dýdžejských setech improvizované, jsem se snažil zanést do partitury tak, aby to bylo co nejpřirozenější a aby si příznivci této muziky skutečně přišli na své.

Rudy Horvat (v pozadí) a DJ Lowa.  (Foto: J. Zatloukal)

Jinými slovy, orchestr v tomto projektu nebude dělat jen křoví a bude mít například prostor, aby zahrál některé pasáže, které jsou pro ty písně signifikantní, po svém, aby to bylo pro publikum svým způsobem překvapivé…

Ano. Nedokážu posoudit, co pro posluchače bude překvapivé, ale rozhodně to je jedna z věcí, o kterých jsem přemýšlel, když jsem koncept nastavoval. Orchestr tam bude mít celou řadu funkcí, nikoliv jen tu, že bude kapele přidávat akustické barvy. V tom setu budou i dvě místa, kdy to celé spadne jen do orchestrálního zvuku. Například písničku Children od Roberta Milese jsem upravil tak, že ji bude hrát pouze orchestr i s klavírem, zazní tam dokonce i sólové housle a sólové violoncello, byt jen na pár taktů, ale bude to tam.

V České republice jde o naprosto ojedinělý projekt, v zahraničí ale už se spojováním DJ produkcí a orchestru nějaké zkušenosti jsou….

Ano, některé ty projekty znám, ale snažil jsem se, aby to, co děláme, nebylo pouhou kopií již existujícího. Naopak měl jsem záměr jít ještě o něco dále, než si ve světě zatím dovolili, lákalo mě nechat ještě výrazněji promluvit orchestr a na druhé straně dát větší prostor i dýdžejovi… Takže můžu slíbit, že zvuk filharmonie zazní ve všech možných barvách, svůj prostor budou mít žestě i smyčce, hodně vytížená bude i perkusní složka. Snažil jsem se ze všech sil, aby účast na tomto projektu byla radostná pro všechny muzikanty, kteří se ho budou účastnit.

Jan Lstibůrek během zkoušky. (Foto: Jakub Zatloukal)

A bude mít z tohoto projektu radost i dirigent, který bude řídit orchestr? Stanislav Vavřínek má sice zkušenosti s fúzemi orchestru s rockovými kapelami, ale elektronickou hudbu zatím ještě určitě nedirigoval…

Shodou okolností jsem s ním měl včera schůzku. Sedli jsme nad partiturou, kterou jsme si prošli velmi detailně, a měl jsem pocit, že se na to těší. Říkal, že takto komplexní crossoverový projekt zatím ještě nedělal. Musím říct, že mi připadá naprosto fascinující, jak jsou tito lidé schopni skákat mezi jednotlivými žánry, jací to jsou profesionálové. Vždyť ve stejný den, kdy budeme mít zkoušku, se budou filharmonici dopoledne zabývat hudbou skladatele Paula Hindemitha a pak jen přejdou na další zkoušku, kde je čeká tahle muzika, která je absolutně z jiného světa. Což klade obrovskou zodpovědnost na dirigenta, který musí pomoci orchestru se zorientovat a dostat z něj to nejlepší.

Kdy se tedy bude konat první zkouška s orchestrem?

Bude to v polovině června. Nejprve bude zkouška s kapelou a odpoledne pak přijde orchestr, se kterým to poprvé celé odehrajeme. Na druhý den se ještě sejdeme v Gongu, kde se uskuteční další zkouška, tentokrát již se vším všudy, včetně dýdžeje a světel. Veřejná premiéra se bude konat 26. července na festivalu Štěrkovna Open Music v Hlučíně, projekt bude uveden také 1. listopadu v Ostravar Aréně. A všichni samozřejmě budeme rádi, když nezůstane jen u těchto dvou uvedení.