Acoustic Irish v Parníku: Keltský mejdan s vůní beskydských kopců

Deska Skorokruh vyšla v roce 2017 a Acoustic Irish s Davidem Vysloužilem ji představili na různých hudebních festivalech a v klubech. Do Parníku v pátek večer dorazilo věkově různé publikum, které oželelo i zápas českých hokejistů se Švédskem na mistrovství světa. Acoustic Irish v Parníku zahrál bez flétnistky a zpěvačky Michaely Caesarové ve složení David Vysloužil (kytara zpěv), Barbora Klihová (akordeon), Kateřina Jakšová (housle, zpěv), Irena Orságová (perkuse, vokály), Kamil Tománek (kontrabas, vokály) a Alena Vobrová (bodhran), která kromě irského bubnu zastoupila svou spoluhráčku Caesarovou také ve flétnových partech. Kapela prošla od vydání posledního CD Skorokruh personálními změnami a v nové sestavě jsem ji slyšel poprvé.

Acoustic Irish v Parníku. (Foto: Jiří Dobrý)

Od prvních písní na mne dýchla instrumentální zručnost a příjemný nadhled, s nímž se jednotliví členové kapely představili v sólových pasážích i v celkové souhře. Sólové linky prostupují hudbu Acoustic Irish nikoli s cílem udivit technickou ekvilibristikou, nýbrž jako organická součást některých tempově svižnějších songů. V pomalejších písních kapela zase ukazuje smysl pro barevnou stránku kompozice. Zpěvní party Vysloužila příjemně dobarvují melodické nástroje (housle a flétny) a doprovodné vokály v intervalových stupnicích.

David Vysloužil zazpíval v dobré hlasové kondici, slabší už to bylo s doprovodnými vokály, jejichž čitelnost byla v Parníku menší. Jeho spolehlivá kytarová hra vytvořila všem písním základ, který zespodu rytmizoval kontrabas a harmonicky bohatě dokresloval akordeon. Díky irskému ladění a harmonickým mustrům zní většina písní Acoustic Irish s charismatickým veselím, ať už se zpívá o lidových tradicích, lásce či návratu z hospody.

David Vysloužil. (Foto: Jiří Dobrý)

Kromě starších písní zazněly songy z alba Skorokruh (Skorokruh, Pastelkou, Vítej apod.), které se vydalo trochu jinou cestou a příjemně rozvlnilo stylové spektrum kapely o prvky blues, indie-popu, ale i tradičního swingu. Vysloužil dokáže napsat písně, jejichž melodie jsou výrazné, texty se zapíšou do paměti svou bezprostředností a sdělností. Frontman koncert příjemně moderoval, pomáhali mu v tom sympaticky i členové kapely. Nová posila kapely, houslistka Kateřina Jakšová, se představila jako velká srdcařka, která dokázala publikum zapojit do hry i potleskem. Alena Vobrová zvládla všechny zástupné flétnové party s nadhledem a příjemnou osobní skromností, kontrabasista Tománek se v závěru tak rozparádil, že předvedl publiku hru jednou rukou, přičemž  s druhou dováděl nad hlavou.

Příjemným zpestřením byly také čtyři nadšené posluchačky, které se v rychlejších písních vzadu oddávaly divokým irským párovým tancům. Nešlo si nevšimnout, že jejich kreace byly mimořádně kvalitní a stylově poučené. A skutečně, po koncertě se z děvčat vyklubaly členky ostravské skupiny irských tanců Galtish. Jejich vedoucí je Alena Vobrová z Acoustic Irish, která ovšem byla na pódiu. Dívky si natrénovaný repertoár během koncertu skutečně užívaly, včetně specifických kroků, výskoků a otoček.

Acoustic Irish v Parníku. (Foto: Jiří Dobrý)

Příliš nadšený jsem ale nebyl z nazvučení Parníku. Zvuk byl místy příliš ostrý, některé nástroje byly střídavě „utopené“.

Jako iniciace do léta byl koncert velmi příjemnou branou, protože tato kapela má potenciál šířit pohodu, radost a dobrou náladu. Věřím, že písně z nového alba i starší kousky budou příjemným zpestřením letních festivalů a potěší vědomím, že v Ostravě vzniká hudba, která má tradiční tvárnost a dokáže potěšit šikovnou prací s folklorní tradicí, formální stránkou písničky, vokály i hudebním výrazem.