Folklorem žiju odmalička, říká Jakub Adamus, zakladatel festivalu Lašské městečko, kterým ožil Brušperk

Na náměstí v Brušperku v minulých dnech proběhl třetí ročník folklorního festivalu Lašské městečko. Vy jste jeho zakladatelem. Co vás k založení této nové tradice vedlo?

Od útlého mládí jsem se pohyboval na různých folklorních festivalech po celé České republice i v zahraničí. A vždycky, když jsem se procházel naším malebným barokním náměstím v Brušperku, tak v mé hlavě byla myšlenka dát impuls k zachovávání lidových tradic našich předků.

Můžete stručně popsat letošní program festivalu?

Oficiálně festival trval celé čtyři dny. Ve čtvrtek a pátek jsme uspořádali malé hodinové koncerty v místním Domově pro seniory Ondráš. V sobotu se uskutečnil hlavní program na náměstí v podání tří dětských folklórních souborů, tří dospělých folklorních souborů a dvou cimbálových muzik. V polovině programu jsme ve spolupráci se SDH Brušperk a obecním úřadem postavili „obecní májku“ na náměstí. V doprovodném programu nám na festival zavítala historická motorová vozidla. V neděli jsme uspořádali společně s místním Pěveckým sdružením Lašan koncert Lašské ozvěny v místním kostele sv. Jiří.

Sám byste jistě všechno nezvládl. Kdo vám pomáhá?

Největší kus práce na festivalu mají členové našeho spolku Studio Folklor, v němž jsou rodinní příslušníci a životní přátelé, které spojuje láska k folkloru. Poté samozřejmě nemohu zapomenout na obrovskou pomoc místních dobrovolných hasičů, městského úřadu a dalších mnoha místních lidí. Je to o tom, že člověk spojuje mnoho různých skupin a jednotlivců do jednoho společného cíle.

Jste muzikant, můžete popsat váš umělecký růst od samotných začátků?

Jako každý mladý člověk jsem začínal na ZUŠ hrou na zobcovou flétnu a poté pokračoval hrou na klarinet. Zhruba okolo patnácti let mě oslovila cimbálová muzika Fojt, jež působila v místní ZUŠ Jožky Matěje, že hledají člověka hrajícího na klarinet a flétny. A tak postupně přibývaly zkušenosti a možnosti. Zhruba před čtyřmi lety jsem se dal dohromady s mladší cimbálovou muzikou Tragač z té samé ZUŠ. S oběma muzikami hraji doteď.

Zmiňujete  cimbálovou muziku Tragač. Jak ta vznikla?

Cimbálová muzika Tragač také vznikla na ZUŠ Jožky Matěje v Brušperku pod vedením Přemka Verlíka. Poté měla ještě několik učitelů a dnes působí zcela samostatně a v nynější době spolupracuje s folklórním souborem Hlubina z Ostravy.

A jak je to s lidovou kulturou a folklorem – co vás přivedlo k tomuto žánru a proč neděláte třeba rock nebo jazz?

Odmala byla naše rodina nakloněna folkloru a tradicím. Dědeček často dojížděl na jižní Moravu a bývali jsme často na akcích místního folklórního souboru Ondřejnica ze sousední Staré Vsi nad Ondřejnicí. Já sám jsem v tomto souboru tančil 15 let. Neříkám, že mě jiné žánry nelákají. Hrál jsem tři roky v místní rockové kapele na saxofon, ale láska k folkloru zvítězila.

Co kultura v Brušperku? Město leží čtrnáct kilometrů od Ostravy, nejezdí se za kulturou spíše tam?

V Brušperku je kultura docela pestrá. I když už máme statut města, je to pořád na principu dobrovolné pomoci, kdy se spojí několik místních spolků a zorganizují nějakou akci. Nemálo práce zde dělá i kulturní komise města, kde jsem také členem. Jen samotná komise pořádá zhruba 10 až 15 akcí během roku.

Letos slavíte 750 let od založení města. Přinesly tyto oslavy – případně přinesou ještě do konce roku – obohacení kulturního života?

Samozřejmě, snažíme se se všemi spolky a společně s obcí spolupracovat a dávat najevo, že jsme náležitě hrdí na naše malebné městečko. Všechny kulturní akce budou letos ve znamení připomenutí důležitých událostí, které naše město zažilo. A právě náš folklorní festival byl první velkou akcí spojenou s tímto výročím.