Filmoví karbaníci ovládli Těšíny. Na festival Kino na hranici dorazili i Hanzlík a Kňažko

Kontroverzní snímek Szamanka od korunního enfant terrible Andrzeje Źulawského, který se promítal v úvodu festivalu, ani po více jak dvaceti letech nezestárnul a navíc byl promítnut na klasickém filmovém pásu, což je dnes nenahraditelný unikát, o němž si třeba Ostrava může nechat zdát. I po letech dokáže takto zpracovaný film okouzlit bezprostřední syrovostí, která znamená i chvilkově rozostřený obraz, místy vyšperkovaný rozmanitými defekty, které mu právě dodávají jedinečný ráz autenticity a podporují realistické vyznění.

V tomto případě byla ale kopie nadprůměrně kvalitní a působivá. Což se dá říci o celém alegorickém snímku, který ve své době nadčasově komentoval poměry v bývalém východním evropském bloku. Je pravda, že se od těch dob mnoho nezměnilo, spíše naopak, poměry se v mnoha zemích posttotalitní Evropy dále vyhrotily. Dokonce v samotném Polsku, kde se tento snímek z roku 1996 odehrává a je zoufalou výpovědí o boji materiálního zla s ustupující duchovní spiritualitou. Ve své době bohužel nepochopen, dnes se ale stává znovunalezenou kvalitou.

Kino ha hranici se koná již po jedenadvacáté a jeho vizuál letos tvoří esa z karetní hry. Zahajovací sobotní den byl tak symbolicky ve znamení rizika, které se vyplatí, protože tento festival tvoří už léta letoucí dobrovolníci z řad skutečných nadšenců. Bylo to poznat i na večerním zahájení, kdy se obvyklý ceremoniál s povinným výčtem sponzorů a partnerů změnil ve vtipné vyznání lásky ke kinu.

Jaromír Hanzlík. (Foto: Kino na hranici)

Mezi prvními hosty, kteří kinosály v Těšíně navštívili, byl známý herec Jaromír Hanzlík. Na projekci jeho opusu Kočár do Vídně sice nebylo narváno, ale diváci si možná raději počkají na další snímky hrdinů místních retrospektiv, jak je nazval na slavnostním zahájení dramaturg Martin Novosad.

To už se k němu připojil rovněž velmi vyhlížený a očekávaný herec a ikona československé kinematografie Milan Kňažko. Společně sledovali jeden z nejnovějších snímků české provenience Jan Palach, čerstvého držitele ceny kritiky. Snímek sice nijak objevný a zpracovaný zdlouhavě a až zbytečně pietně, ale zaujme drobnostmi, které ocení zejména polský divák, třeba v momentu, když Jan Palach ve Francii na brigádě v místní vinici říká své polské kolegyni, že polsky přece velmi dobře rozumí, vždyť je to jako slovenština. Domluví se s ní tak bez problémů, na rozdíl od místních Francouzů. Slované zkrátka dokáží držet při sobě, minimálně ve světě filmové iluze. Ale Těšín je touto přeshraniční spolupráci pověstný.

Festival nabízí i zajjímavé besedy. (Foto: Kino na hranici)

Mezi stálými hosty v Těšínech je světoznámý kameraman a také režisér a výtvarník Adam Sikora. V Národním domě na polské straně představuje svou nejnovější výstavu a je z místního prostředí opět nadšený. „Jakmile bude pěkné počasí, posadím se na rohu do mé oblíbené kavárny a dám si Sachrův dort, ten je tady nejlepší ve střední Evropě,“ nechal se slyšet v šotu na zahájení. Ostatní naopak vyzdvihli roli místní řeky Olše či Olzy, jejímuž překročení nikdo neunikne, pokud se chce dostat přes hranici.

Ze zahájení festivalu. (Foto: Kino na hranici)

Zahájení letošního ročníku patřilo ke zdařilým po formální stránce i díky vtipnému moderátorovi za originálního přispění starostky Českého Těšína Gabriely Hřebačkové, která se přiznala k velké lásce k filmovému světu, když parafrázovala slova Afreda Hitchcocka o nejlepším filmu, na celý festival Kino na hranici, který prostě musí být tím nejlepším.

Festival trvá až do prvního květnového pátku a už teď je téměř jisté, že nabídne jednu z nejlepších partií své více jak dvacetileté kariéry. Na druhou stranu není nouze ani o zklamání, protože třeba vysoce očekávaná účast Jana Švankmajera nebude zastoupena ani jeho dvorním producentem Jaromírem Kallistou, který kvůli zdravotní indispozici nepřijede, což je škoda, protože Švankmajerovo dílo už bude muset zřejmě navždy spoléhat na vlastní obhajobu bez podpůrné pomoci samotných tvůrců a tolik cenného osobního kontaktu. Naštěstí se Kino na hranici pochopitelně nespoléhá na účast jediné osobnosti, takže se můžeme těšit na řadu dalších režisérů a herců.