Chceme navázat na rozdělanou práci, říká Tomáš Hradil, zpěvák obnoveného heavymetalového Trezoru

Než se budeme zabývat současností, vraťme se do minulosti. Proč vlastně skupina Trezor přestala být aktivní? Nebylo to moc brzo? Jak tento krok s odstupem času hodnotíš?

Tehdejší doba nepřála kapelám hrajícím heavy metal. Jel grunge a heavy rock nikoho moc nezajímal. A taky jsme byli z Ostravy, takže… Všichni jako by ztratili chuť pokračovat. Oficiálně jsme však nikdy rozpad neohlásili. S odstupem času si myslíme, že jsme udělali moc dobře! Bylo by to jen trápení a na to nikdo z nás neměl chuť ani energii.

Po dvaceti letech jste se vrátili na scénu. Proč? Za jakých okolností se tak stalo?

S nápadem obnovit kapelu jsem přišel já, když jsem dostal nabídku od pořadatelů rockového festivalu Klimkovický kulomet vystoupit s Trezorem v původní sestavě. To se však nepodařilo realizovat, i když jsme měli asi dvě zkoušky v původní sestavě! Nepodařilo se dát všechny původní členy kapely dohromady, protože jsou zaneprázdněni jinými aktivitami. Kluci sami navrhli řešení nového Trezoru a jsme rádi, že nám drží palce. Díky.

Předpokládám, že budete chtít nahrát i nové album. V jakých žánrových mantinelech se chcete pohybovat? Na co se chcete ve svých nových písních soustředit? Co bude pro nový repertoár charakteristické? 

Ano, o regulérní desce opravdu uvažujeme, ale ještě než k tomu dojde, chystáme s novými členy kapely pro naše věrné fanoušky překvapení. Určitě chceme navázat na rozdělanou práci a žádné mantinely nás brzdit nebudou! A jednoznačně budeme zpívat česky. Do nového repertoáru chceme jako dříve dostat co nejvíc energie a pěkných hudebních nápadů!

Kapela Trezor. (Foto: archiv)

Co se týká nových písní, tak se dá předpokládat, že vás čeká docela dilema. Pokud se budete chtít držet modelu Trezor 1994 či 1997, tak vám fanoušci budou zazlívat, že jste se nikam hudebně neposunuli, a na druhé straně když se posunete hudebně jiným směrem, tak vám starší fanoušci budou vyčítat, že „už to není takové jako dřív“…  Jak z tohoto kruhu ven?

My žádné dilema nemáme, prostě chceme navázat na naši tradici. Každá kapela prochází svým přirozeným vývojem a my se těšíme, jak fanoušci naši novou tvorbu v současnosti přijmou. Na nich nám přece záleží nejvíc!

Budete pro nové album Trezoru připravovat kompletně nové písně, nebo využijete i nápady, které jste nashromáždili během uplynulých dvaceti let?

Nové řadové album Trezoru bude samozřejmě komponováno a natočeno z nových nápadů, které přinese kreativní spolupráce v nové sestavě a určitě budeme navazovat na naši tradici. Ale možná taky přijde i překvapení.

Jak moc současnou hudební podobu Trezoru ovlivní fakt, že jsi o dvacet let starší? Jak moc se za těch dvacet let změnil Tomáš Hradil? 

Podoba Trezoru se určitě trochu změní, ale nemyslím si, že proto, že jsem starší. Prostě noví kluci přinesli novou energii a svůj hudební přístup. V dnešní době jsou také jiné možnosti, než byly před dvaceti lety. Myslím hlavně technické. Já jsem se myslím za tu dobu moc nezměnil, snad jen fyzicky. (smích)

Máte za sebou úvodní koncerty v nové sestavě včetně koncertu s kapelou Doga. Jaké poznatky jste si z toho odnesli? Jaké byly reakce fanoušků?

Fanoušci nás přijali skvěle a to nás opravdu moc těší! Byla pro nás velká zodpovědnost je nezklamat! Při druhé skladbě s námi zpívali i refrén písně, která dvacet let nezazněla v éteru. To byla prostě paráda!

Nemůžu se nezastavit u písně Nevěř svým snům. To je balada, která díky své procítěnosti a atmosféře a také díky tomu, jak je kompozičně vystavěna, funguje i po dvaceti letech. Vybavíš si nějakou zajímavou historku týkající se tohoto songu?

Tahle skladba vznikala poměrně dlouho a měla mnoho verzí. Už ani nevím kolik desítek… (smích) Veselé to ale bylo u natáčení videoklipu. Celý den jsem ležel polonahý s krásnou modelkou v posteli a byl jsem tak nervózní, že jsem pořád odbíhal na toaletu. Všichni z natáčecího štábu se smáli a ptali se, co tam pořád dělám… (smích)

Další povedenou skladbou je devítiminutový opus Nádherný svět. Je možné očekávat od Trezoru i tyto delší monumentální epicky laděné skladby? Mimochodem jak vypadá nádherný svět Tomáše Hradila? 

Takových skladeb je poměrně málo a jsou určeny především skalním fanouškům. Tyhle pecky nejsou určeny pro rádia, tam je nepustí, ale je to taková realizace nápadů, které někdy přijdou a stojí za to je zpracovat. A můj nádherný svět? To si raději nechám pro sebe. (smích)

Když v současnosti posloucháš alba Máš svou šanci a Tváří v tvář, jak na tebe songy z těchto desek působí? Je to spíše o určité nostalgii, nebo si říkáš, že ty písně mohly být ještě lepší, anebo naopak jsi s těmito skladbami spokojený i po tolika letech?

Samozřejmě, že by se dnes dalo něco asi i udělat jinak, ale určitě na mě nepůsobí nostalgicky, ba naopak. Pro nás ale bylo důležité, že jsme v rámci tehdejších možností odvedli možné maximum. Vždycky, když jsem si pak pustil v průběhu těch dvaceti let naše skladby, jsem hned ožil a říkal si: „Jooo, to přece ještě musí jít!“

Jakou stopu tedy chce současný Trezor na hudební scéně zanechat?

Já si myslím, že už jsme ji zanechali a bylo to vidět na našich fanoušcích. Radost z hudby a vzájemné souznění. Za to jim děkujeme a moc si toho vážíme! O tohle usilujeme.

Co vás tedy čeká v nejbližší době?

Do konce roku máme zatím naplánované asi čtyři koncerty, to se ale může rychle změnit, protože jsme promotions začali až koncem minulého roku, kdy bylo definitivně jisté, že obnovená kapela bude hrát, a začali nás oslovovat pořadatelé akcí. Někdy v květnu se pak plánujeme zavřít do studia a začít chystat to překvápko. Taky z koncertu s Dogou v Ostravě vznikne v nejbližší době videoklip, kterým budeme prezentovat současný Trezor.