Bez vlastní vize a poctivého přístupu k tvorbě to nejde, říká Marek Slonina, pořadatel hudební soutěže Líheň 

Soutěž amatérských hudebníků Líheň vstupuje do svého osmnáctého ročníku. Co od letošního ročníku očekáváte? Jaké máte cíle?

Cíle se za posledních osmnáct let v podstatě nezměnily. Stále chceme pomáhat nadějným amatérským kapelám v jejich růstu. Stále chceme dávat možnost kapelám vystoupit. Když jsme začínali, téměř neměly šanci se ukázat světu, protože soukromé kluby neznámým kapelám nedávaly šanci vystoupit. Poté se to na několik let o něco zlepšilo, začal fungovat výměnný systém mezi kapelami, kdy se navzájem zvaly do svých měst, ale v posledních letech už je to zase tam, kde to bylo v minulosti. Klubů ubylo a ekonomika majitelům klubů velí zvát známá jména a na neznámé kapely už zase není čas ani peníze. A tak je tady ještě pořád Líheň, která to alespoň trochu supluje. Po ukončení legendární soutěže Boom Cup, se kterou jsme spolupracovali a navzájem si pomáhali, je Líheň už asi jediná soutěž tohoto kalibru na Ostravsku. Nicméně je velmi ojedinělá i v evropském měřítku.

V čem je tedy ojedinělá v tak velkém měřítku? Hudebních soutěží je přeci jen ještě v České republice docela dost…

To sice ano, ale opět je zde snaha udělat všechno rychle a levně a maximálně ze soutěže vytěžit. Tedy nejlépe dát soutěž sponzorovat silným partnerem, udělat masivní mediální kampaň za velké peníze, ale poté v soukromí vybrat z nahrávek pár nejlepších a uspořádat jeden velký finálový koncert. Ještě horší alternativou, i když zaplaťpánbůh za jakoukoliv iniciativu pro amatérské kapely, jsou pak internetové soutěže, kde absolutně nikdo neví, jak to proběhlo, jen se dozví, kdo je „nejlepší“. Pozitivní variantou jsou klubové soutěže, kdy se vše odehrává na jednom místě, a je to většinou taková snaha majitelů klubů pomoci kapelám alespoň takto, nebo soutěže, které pořádají produkce festivalů o místo v programu jejich akce. Tam vidím pro kapely hmatatelný výsledek.

A co tedy děláte jinak?

Netvrdím, že máme patent na dokonalost, ale snažíme se prostě udělat pro muzikanty to, co je jejich největším snem. Alespoň nám to pokaždé opakují a děkují za to. Je to živé hraní v klubech, kam by se jinak nedostali. Pro kapely z druhého konce republiky, ze Slovenska, z Polska a dalších zemí, které už u nás vystoupily, je složité domluvit si koncert v cizích městech – produkce klubů takových nabídek dostávají stovky a i kdyby chtěly, nemají šanci všem splnit jejich podmínky. Od toho jsme tady my. V jednom ročníku jsme například uspořádali 35 živých koncertů po třech kapelách ve čtyřech městech, a to bez nároku na vstupné. Což je naším druhým cílem – nabídnout lidem hudbu bez nutnosti platit vstupné. Není to jednoduché, ale dožili jsme se plnoletosti a snad se dožijeme i dospělosti… Patří za to samozřejmě dík všem partnerům, hlavně ale městu Havířov, bez nějž už bychom to dávno zabalili. A také za výrazný impuls k další práci od Moravskoslezského kraje, který nás loni poprvé podpořil.

Dá se odhadnout z nahrávek, které už vám přišly, jaký ten letošní ročník bude?

Určitě ne. Je spousta variant, jak bude poskládán program, jak budou moci kapely přijet v daných termínech a podobně. Nahrávky navíc ještě přicházejí a je tedy brzy nějak hodnotit. My jsme hlavně rádi, že opět dojde na hudební setkávání, které kapely posouvá dál. Budeme se snažit propojovat národy a regiony, aby si kapely uvědomily, že se dá hrát i něco jiného, než slyší v nejznámějších médiích. I toto je naše poslání – na jednom pódiu se potkávají skupiny s jinými názory, styly, kulturou. A navzájem se obohacují…

To je samozřejmě chvályhodné. Chystáte třeba oproti předchozím rokům nějaké změny?

Těch novinek je docela hodně, o všech postupně informujeme na www.lihen.cz. Tou zásadní ale určitě je, že se konečně stáváme mezinárodní soutěží nejen přihlášenými kapelami, ale i místy, kde soutěž pořádáme. Vzhledem ke zvýšenému počtu přihlášených kapel z Polska a faktu, že už máme z Polska čtyři vítěze, jsme se rozhodli zamířit do Krakova a tam se dohodli s klubem BOSS Garage Pub, který je tak prvním zahraničním klubem v naší soutěži. Příští rok bychom rádi soutěž rozšířili na Slovensko. A samozřejmě do poslední chvíle pracujeme na atraktivitě cen pro ty nejlepší kapely. Opět pro ně máme připraveny zajímavé odměny.

Často se mluví o tom, že česká hudební scéna stagnuje. Myslíte si to také?

Občas se objeví nějaká zajímavá tvorba, ale obecně je pravda, že kapely stále někoho kopírují, což lze označit za jakousi stagnaci. Možná právě cesty do zahraničí, nasávání cizích kultur, zvětšení rozhledu a setkávání s hudebníky z jiných zemí jsou cestou, jak být jiný. Hudba ale musí bavit jak fanoušky, tak hudebníky samotné, a tak není nutné odsuzovat někoho, že hraje to, co už tady stokrát bylo. Možná to tak cítí a je mu v této sféře prostě dobře. Bohužel si myslím, že spíše je to o tom malém rozhledu…

Na druhé straně, jak změnit situaci na české hudební scéně, když hudba svým způsobem odráží poměry ve společnosti? Přitom stále ochotněji přijímáme průměrné výkony druhých, a to de facto v každé oblasti našeho života, a navíc jsme lhostejní ke lžím, k podvodům, manipulacím a podobně…  Potom se nelze čemu divit, že muzikanti jakožto členové společnosti aplikují svůj způsob myšlení a uvažování i do své tvorby a hudebního života…

Jednu dobu se tady strašně mluvilo o „rychlokvaškách“ z televizních soutěží, které nic neumí, ale staly se ze dne na den slavnými. Pak se stali slavnými youtubeři, kteří častokrát neměli lidem moc co říct, ale sledovaly a sledují je statisíce mladých lidí. Nechci moralizovat, svět je pestrý a každý si v něm vybere své místo a užívá si jej, jak uzná, ale máte pravdu v tom, že nejen muzikanti, ale všeobecně mladí lidé se chtějí přes noc a nejlépe bez úsilí stát slavnými, obdivovanými a bohatými. Ale kde dnes jsou první vítězové televizních soutěží? Kde jsou desítky „slavných“ youtuberů a podobně? Myslím si, že bez vlastní vize a poctivého přístupu k tvorbě a otevřenosti okolním vlivům, to prostě nejde…

Souhlasím. Všímáte si u kapel drobných pokroků v tom, že když třeba neuspějí jednou, tak se přihlásí za dva, za tři roky s lepší tvorbou, anebo je častější fakt, že když neuspějí jednou, tak už se nepřihlásí, protože se cítí dotčeny vaší kritikou či vašimi radami?

V tomto ohledu jsem nadšený z přístupu kapel, které si k porotě naší soutěže chodí pro pochvalu i kritiku. Jen výjimečně se setkáváme s uraženými hudebníky, kteří neumí uznat „porážku“. Spíše si chodí pro rady a ty jim letití hudebníci i produkční zasedající v porotě mnohdy dají. A i když je to někdy natvrdo, stává se, že poděkují, že to potřebovali slyšet od někoho nezávislého a že to kapele nakonec pomohlo. A pak se setkáváme o rok později na dalším ročníku a ta skupina je mnohem lepší a nás to těší. Snad je to cesta, jak neposlouchat v rádiích stále totéž, ale i něco nového a neotřelého. A kdo chce slyšet nové hudební naděje naživo, může zajít za námi do klubů…

Finále soutěže opět proběhne během festivalu Slezskoostravský Rock-fest. Co si od toho slibujete?

Byl to jen další krok, jak dostat finalisty mezi posluchače. Dohodli jsme se na spolupráci s pořadateli už v loňském roce a ovládli scénu Loděnice na břehu Ostravice hned vedle pěší lávky. A tak si všichni návštěvníci festivalu mohli zdarma poslechnout i naše finalisty a Ostravané, kteří si chtěli zpříjemnit odpoledne, mohli zamířit zdarma na Velké finále soutěže,

aniž by zamířili do hloubi festivalu. Jsme rádi, že spolupráce takto funguje a těšíme se na společné druhé Velké finále.

Jaké ceny můžete finalistům, respektive vítězi nabídnout?

Na těch ještě stále pracujeme, zejména chceme kapelám zajistit vystoupení před publikem, ale můžeme slíbit opět ceny za více než 200 tisíc korun. Všechny jsou koncipovány tak, aby utužily atmosféru v kapele a posunuly ji zase o kus dál. Vyhrají třeba nahrávky demosnímků ve studiích, pobyty pro celou kapelu či hudební vybavení. Ale jak nám sami hudebníci už nesčetněkrát řekli, už samotná účast v soutěži a vystoupení v příjemných klubech před fanoušky pro ně bylo odměnou a účast ve finále už jen třešinkou na dortu.

Na závěr už zůstává jedna otázka, a to, co kapely musí udělat pro to, aby se do soutěže Líheň 2019 zapojily?

Stačí jim jediné – navštívit stránky soutěže www.lihen.cz a vyplnit v sekci Přihlášky několik informací o sobě a přiložit jednu MP3 nahrávku. Pak už jen zbývá čekat, zda budou osloveni produkcí soutěže, a samozřejmě sledovat čerstvé informace na našich informačních kanálech. Věříme, že i letos se přihlásí zajímavé projekty jako v posledních letech.