Dokonalá svatba zaručuje dokonalou zábavu se špetkou peprného humoru

Jednoduchá scéna hotelového apartmá. Obývací pokoj, ložnice a koupelna. To vše stačí k tomu, aby se zde odehrála dvouhodinová předsvatební mela. Přicházející pár. Nahý muž, polonahá žena, ztráta paměti a dvě hodiny do svatby. Situace, která rozehrává jednoduchý děj, ale komplikovaný slet událostí. Snoubenec, snoubenka, svědek, jeho nová přítelkyně, pokojská, maminka nevěsty a ředitel. Svatební nervozita však nezachvacuje nevěstu, ale především ženicha, který svou předešlou noc jen matně hledá v paměti, zatímco se vše kolem něj splétá v ještě daleko větší šmodrchanici.

Režii komedie nese na bedrech Janusz Klimsza, který převzal překlad hry Jana Šotkovského a za pomocí dramaturgických úprav Adama Golda vytvořil velmi povedenou konverzační komedii vystavěnou především na hereckém smyslu pro načasování a gestikulaci. Hlavní hrdinkou každé svatby je především sněhobílá nevěsta, nicméně hlavními hrdiny Dokonalé svatby Robina Hawdona jsou dva pánové – ženich a svědek, Petr Panzenberger a Ivan Dejmal.

Z inscenace Dokonalá svatba. (Foto: Radovan Šťastný)

Oba pánové, herecky si velmi podobní, si vzájemně sekundovali s naprostou sehraností. Načasování jednotlivých vzájemných replik bylo mistrovsky zmáknuté. Oba hrají především mimikou a výbušnými gesty, což kontrastuje s nonšalancí Vladimíra Čapky, který jako majitel hotelu přichází na scénu později, aby diplomaticky ukončil celé svatební trápení. Velmi výrazné mladé talenty doprovázely také dámy, které do příběhu vnášejí rozmanité ženské charaktery.

Lada Bělašková působí příjemně uvolněným dojmem, což Julii dodává na kouzelné jednoduchosti, vlezlosti a prostoduchosti, která příběh zamotává ještě více než je zdrávo a velmi zdatně sekunduje oběma pánským rolím. Judy, neboli ta dívka, která ženicha kompromitovala, by se dala označit jako “holka od vedle”, sympatická, nekomplikovaná, romanticky založená dívka, které dodává vzhled Kateřiny Vainarové dívčí něžnost.

Z inscenace Dokonalá svatba. (Foto: Radovan Šťastný)

Trojlístek ústředních ženských postav dokresluje stále se usmívající nevěsta Ráchel, jež svou vidinou stát se brzy paní přehlíží dost jasná znamení toho, že zde úplně nejde o svatbu z čisté lásky. Izabela Firlová si svou Ráchel užívá, skrz ní prosakuje Ráchelin sklon k panovačnosti a dominanci ve vztahu s Billem. V kontrastu s chladným jednáním nevěsty stojí maminka Dafné, jejíž neurotické sklony se projevují především hysterickými projevy, jejíž síla by se mohla místy trochu krotit, aby nesklouzávala zbytečně k přehrávanosti, která Pavlíně Kafkové nesluší a při jejím komediálním projevu je zbytečná. Její samotné působení je samo o sobě dostatečně komické.

Živý a stále se proměňující děj vyniká o to více na pozadí konstantní scény, jenž má příjemný konzervativní vzhled, neoplývá zbytečnými rekvizitami kromě těch, které mají svůj účel. David Bazika vytvořil béžový hotelový pokoj s hezky ladícími zlatými detaily i na toaletce. O kostýmy se svatební tematikou se postarala Marcela Lysáčková, jež se nechala inspirovat anglickým vzhledem tamních svatebčanů.

Z inscenace Dokonalá svatba. (Foto: Radovan Šťastný)

Dokonalá svatba by mohla mít za mne hodnocení 95 procent, bohužel těch pět zbývajících musím tvůrcům ubrat, a to za velmi zbytečné vulgarismy, se kterými se nejen já stále špatně smiřuji, jak na divadle obecně, tak především na scéně jako je právě Divadlo Jiřího Myrona.

Inscenace, která je postavená především na brilantním textu a skvělém hereckém obsazení, by se nemusela snižovat k lacinému a sprostému humoru. Nesluší to ani inscenaci, ani sympatickým protagonistům, kteří mají neutuchající možnosti, jak si získat diváky na svou stranu, což samo o sobě bylo znát na velmi dlouhém a burácejícím potlesku.

Z inscenace Dokonalá svatba. (Foto: Radovan Šťastný)

Inscenace Dokonalá svatba je skvělou podívanou, na kterou si můžete zajít jako manželé, přátelé, či snoubenci, ale pozor, v tom posledním případě hrozí, že si předem ještě jednou prověříte hotel, kde by se vaše svatba mohla odehrát.