Saxofonový výkvět Altissimo Saxquartet si zahrál ve studiu Českého rozhlasu Ostrava

Altissimo Saxquartet vznikl před šesti lety na Fakultě umění Ostravské univerzity, pedagogem hráčů nebyl nikdo jiný než vyhlášený mistr svého oboru saxofonista Zbigniew Kaleta. Soubor hraje ve složení Daniel Troszok (soprán/alt saxofon), Lukáš Kolek (soprán/alt saxofon), Jiří Pohanka (tenor saxofon) a Matúš Tomala (baryton saxofon). V rozhlase se kvarteto představilo nejprve přísným barokním diktátem, a sice Fugou Es dur z Dobře temperovaného klavíru (II. svazek) Johanna Sebastiana Bacha. Matematickou fugovou konfiguraci s přídavkem Bachova geniálního výtrysku hudebna zvládli muzikanti důstojně. Neméně spolehlivě si vedli v slavném „americkém“ Kvartetu op. 96 Antonína Dvořáka, z kterého zazněla první a druhá věta.

Altissimo Saxquartet pokračoval čtvrtou větou saxofonového kvartetu Philipa Glasse. Minimalistická skladba sice vychází z opakujících se, vždy mírně modifikovaných tónových řetězů, rytmické struktury jednotlivých hlasů však mají kontrastní notové hodnoty a podat skladbu jako rytmicky soudržný celek je nesmírně náročné. Hráči si zde sáhli opravdu až na dno, ale podařilo se jim zahrát Glasse s velkou vitalitou a bravurní souhrou.

Stejně tak i následující skladba Prélude et rondo français Pierra Vellonese, která ve svém hlavním tématu obsahuje zajímavou konotaci k irské lidové baladě Sheebeg and Sheemore, zazněla s ryze francouzským šarmem a nádherně tvárnou agogikou. Hudba Vellonese v podání kvarteta doslova hýřila barevností s příměsí jazzu a stopami Pařížské šestky v harmonii a melodice.

Ve druhé půli večera Altissimo Saxquartet pokračoval výběrem skladeb do hudební současnosti. Hráči ukázali také technické speciality (oblíbené frullato) ve fantazii David a Goliáš pro 4 saxofony od Josefa Vejvody s nádherným sólem Lukáše Kolka. Překvapením bylo hostování zpěvačky Daniely Sedláčkové, která za doprovodu kvarteta zazpívala jazzové standardy My Funny Valentine a Georgia On My Mind. Absolventka jazzového zpěvu má lahodný, níže posazený hlas se zvláštně zastřenou barvou a obě písně zazpívala stylově vkusně a s velkým emocionálním nábojem. Kvarteto se s posluchači rozloučilo dílem Pequeña czarda nestora španělské hudby Pedra Itturalde, v které zapráskaly i slapové tóny a gejzíry not hraných v divokém čardášovém accelerandu.

Posluchači zaplněné Studio 1 Českého rozhlasu Ostrava dalo jasně najevo svou spokojenost. Altissimo Saxquartet ukázal, že návštěva víceméně klasického koncertu nemusí být nuda. Šikovně a pestře sestavený program obsahoval skladby od baroka po aktuální současnost, hráči byli pevní v kramflecích a ve všech stylových obdobích ukázali své instrumentální dovednosti, smysl pro perfektní souhru a vystižení charakteristických rysů konkrétní skladby.

Jako výrazný a temperamentní hudební talent se představil zejména Lukáš Kolek, technická brilance a kultivovaná tónová kultura však nechyběla žádnému z členů souboru. Daniel Troszok celý koncert velice příjemně a odlehčeně (někdy i nechtěně parodicky) moderoval a vytvořil mezi posluchači a hráči most domácké, vlídné atmosféry, v níž nesejde na tom, jestli se někdo splete.

Koncert Altissimo Saxquartet byl příjemným oživením a já doufám, že se od těchto vynikajících muzikantů brzy dočkáme také profilové nahrávky, která představí jejich přímočaré, muzikální umění také těm, kteří o nich dosud nevěděli.