Umění se dožilo 1 000 056 let. Narozeniny slavil i opavský Bludný kámen

Za čtvrteční akci v Opavě může Robert Filliou, francouzský člen legendárního hnutí Fluxus. Ten v roce 1963 vyhlásil milionté narozeniny umění, od té doby pochopitelně umění zestárlo o šestapadesát let. „Filliouův vynález narozenin umění je humorný v typické fluxusovské tradici vážné zábavy,“ dodal za pořadatele předseda spolku Bludný kámen Martin Klimeš.

Martin Klimeš krájí dort.

Narozeniny začaly krájením speciálních dortů, načež umělci předali „umění“ dárečky. Tak je to nastavené všude po světě, kde se k akci připojují. Umění se oslavuje uměním. Třeba parafrází legendárního obrazu Černý čtverec, který namaloval průkopník geometrické abstrakce Kazimír Malevič. Narozeninovou variantu stvořil Šimon Kadlčák a nazval ji Party, slovo ovšem přepsal do azbuky. Je tak blíž k Malevičovi i ruské náchylnosti slavit za každých okolností. Všechno, a do mrtva!

Obraz Šimona Kadlčáka.

Záchvěvy panslavismu byly patrné i v performanci In Saček Veritas studentů Fakulty umění Ostravské univerzity. Polonahý pohanský polobůh během ní vykuřoval Matiční dům, spíš však šlo o nadnárodní obřadnou poklonu počátkům umění. Před jedním milionem let obýval planetu Člověk vzpřímený (Homo erectus), jehož komunikační schopnosti neznáme, podle nedávných výzkumů v Izraeli už ale uměl používat oheň. A hořelo i v Matičním domě, zvlášť působivá byla doutnající makovice či něco podobného. Fluxus je Fluxus.

Performance studentů.

Jakmile se začíná rozdávat chléb z velkého pecnu, opět se atmosféra posunuje blíž k Malevičovu Rusku. Oživne i loutka. Marioneta tančící na knize uměleckých aktů. Možná to je odkaz na loutkářský klan Kopeckých, kočovný život přece musel přinášet i nečekaná erotická dobrodružství. Uniforma jednoho z účinkujících připomíná nikdy nekončící války, což je největší zábava velké části mužů této planety. Umění místo samopalů preferuje jen malý díl z nich, a nepatrný výsek z tohoto dílu se právě nachází v Opavě.

Publikum. (Foto: Ivan Mottýl)

Mezitím se v sále zjevuje muž, jehož příchod vždy znamená, že je na místě přítomna i nějaké světová celebrita. Paul McCartney, Bill Clinton či Dalajláma. Toho pána bylo jednou vidět v televizi po boku Micka Jaggera, jindy třeba s Václavem Havlem, je proto třeba pátrat, za kým přišel dnes. Nikdo nikde. Že by tu měl setkání jen s uměním? Ano, vždyť už také umění připíjí do dalšího milionu let! A kdo ze čtenářů odhalí, čí tvář se skrývá za kelímkem, může tip napsat redakci. Nic ale nevyhraje, ani mu nikdo neodpoví, zda hádal správně. Fluxus je Fluxus.

Tajemný host. (Foto: Ivan Mottýl)

Začínalo se v šest večer, absolventský film a koncerty jsou naplánovány na noc. Už před osmou večer se zvláštnímu zpravodaji kulturního deníku Ostravan.cz zatočí hlava z tolika umění (a ještě z větších zásob vína), že se musí odporoučet. Slovanský Strachkvas a Hana relloaded jsou naštěstí zachyceny na kamery, zbývá tedy jen popřát „ničím nerušený poslech“. Sejdeme se opět za rok, to se bude slavit už 1 000 057 let umění.