Kino na hranici promítne všechny zásadní filmy legendárního Jana Švankmajera
15.1.2019 00:57 Martin Jiroušek Atd. Aktualita
Hned dva polští tvůrci a pouze jeden český, ovšem o to slavnější Jan Švankmajer, jsou prvními oznámenými hosty mezinárodní filmové přehlídky Kino na hranici. Její 21. ročník tradičně ovládne kina v Češkém Těšíně a polském Těšíně od 27. dubna do 3. května. V případě Jana Švankmajera festival letos promítne všechny jeho celovečerní filmy a výběr těch kratších.
Jitka Smutná ve Švankmajerově filmu Otesánek.
Foto: Warner Bros.
Polskou stranu bude reprezentovat režisér Marek Koterski a Marcin Dorociński, oba mají mezi polskými diváky mnoho příznivců, je však docela možné, že ještě více diváků zavítá do česko-polského příhraničí právě díky českému surrealismu, jehož jedinečným představitelem je právě Jan Švankmajer.
Každý snímek této žijící legendy, která má světové renomé, budí pozornost a usílují o něj nejprestižnější filmové festivaly. Zatím poslední Švankmajerův opus Hmyz s ostravským hercem Norbertem Lichým v jedné z hlavních rolí měl premiéru v těšínském kinu Central loni. Zaplněný sál nejvetšího festivalového kina se tehdy musel spokojit s absencí tvůrců, zda se tak, že pořadatelé chtějí tento renonc vynahradit při nejbližší příležitosti.
Jestli ale opravdu přijede mistr osobně, to je zatím ve hvězdách, anebo spíše v „atektonických vrstvách“. Tímto pojmem totiž Jan Švankmajer vysvětluje oblíbenost svých děl třeba u japonského publika, které po českém surrealismu v jeho podání přímo dychtí. Atektonismus sosuvisí s tolik potřebným nevědomím, ze kterého podobní tvůrci čerpají bezbřehou fantazii, jsou to ony pomyslné otevřené dvěře do dětství, kolektivní prožitky, magie ničím nezatíženého automatismu, kdy napovrch stoupají nejtajnější člověčí tužby.
A může je otevírat například Edgar Allan Poe, jehož výročí (1809-1849) připadá na 19. ledna. Takže na přehlídce v Těšíně budou k vidění všechny tři klíčové poeovské snímky, které Švankmajer natočil, tedy pozdní Šílení a zejména dva excelentní příklady černobílého krátkometrážního hororu Kyvadlo, jáma a naděje a Zánik domu Usherů.
Švamkmajer sice už svým Hmyzem opakovaně dokládá, že jeho tvorba je uzavřena, přesto svět filmu a kinematografie zvláště mu propůjčuje automatickou nesmrtelnost, protože už jenom samotný obor, ve kterém působí, tedy animace, hraničí s oblastí magie. „Díky té ožívají předměty, jako je například kus kořene přinesený z lesa, který se stal „hlavním hrdinou“ filmu Otesánek. Ze šílenců či excentriků, kteří zoufale hledají rozkoš, činí protagonisty svých snímků a herce při tom režíruje, jako by byli loutkami,“ vysvětluje Martin Novosad, dramaturg české části festivalu.
Švankmajer proslul jako inspirátor novodobé generace fantaskních tvůrců, patří ke školní četbě Toma Burtona nebo Terryho Gilliama, jeho vášnivým příznivcem je Peter Jackson. Pozoruhodné konotace jsou mezi českým surealimsmem a japonskými výstředními tvůrci jako je třeba kultovní Takashi Miike.
„Jan Švankmajer je bezpochyby jedním z oblíbených režisérů Kina na hranici, psychoanalýzou prosycená komedie Přežít svůj život se stala zahajovacím filmem 13. ročníku této filmové přehlídky. Tentokrát se chystáme v rámci režisérské retrospektivy promítnout všechny jeho celovečerní filmy a také výběr kratších snímků, které byly pro jeho tvůrčí dráhu klíčové,“ upřesňuje Martin Novosad.
Polský režsiér Marek Koterski patří podobně jako Švankmajer k tvůrcům, kteří točí s rozvahou a odstupem několika let. Přesto je ochoten napnout všechny síly a podle pořadatelů dokazuje, že rozdělení filmové tvorby na ctižádostivou a komerční dost možná vůbec neexistuje. Mezi jeho nejúspěšnější tituly patří Den cvoka, jehož hrdinou je frustrovaný devětačtyřicetiletý středoškolský učitel Adaś Miauczyński.
„Koterského filmy jsou díly nejvyšší kategorie – velká sága o polském intelektuálovi, ale i o našem komplexu,“ zdůvodňuje svou volbu tohoto režiséra Łukasz Maciejewski, programový ředitel Kina na hranici. „Máme Koterského filmy velice rádi, protože každý někdy byl, je, popřípadě bude Adaśem Miauczyńským,“ dodává Łukasz Maciejewski. K vidění bude ale jeho nejnovější snímek Sedm pocitů a také patnáct dalších Koterského filmů, jako jsou například Dům bláznů, Vnitřní život, Porno, Nic směšného, Ajlavjů, Den cvoka, Všichni jsme Kristové, Ženský jsou jiný či Lehká něžnost.
Polská sekce už ví, na jakou hereckou hvězdu diváci do Těšína přijedou. Bude jí Marcin Dorociński, držitel ceny Zlatý lev za role ve filmech Druhá strana mince a Růžena, charismatický komisař Despero z kultovního seriálu Pitbull. Zkrátka herec s mimořádně bohatou filmografií, která zahrnuje jak postavy filmových milovníků, tak i padouchů. Slávu mu přinesla role Sławomira Desperského, policisty z oddělení vražd z detektivního seriálu Pitbull fenomenálního samorosta Patryka Vegy. Díky ní se stal prvním nositelem Ceny Zbyszka Cybulského pro mladé herce. Titulního hrdinu pak ztvárnil v Jacku Strongovi režiséra Władysława Pasikowského. V hlavní úloze jsme jej mohli sledovat také v televizním seriálu Pakt, natočeném pro HBO. Několikrát se objevil ve filmech režiséra Wojciecha Smarzowského (Růžena, Dopraváci, U strážnýho anděla) a režisérky Kingy Dębské (Moje dcery krávy, Plan B, Zábava, zábava). Stal se tak jedním z nejzajímavěji obsazovaných polských herců.
Přečtěte si více z rubriky "Atd.", nebo přejděte na úvodní stranu.