Metalová kapela Scars of the Insane nahrála album, které neomrzí
7.1.2019 09:16 Petr Bidzinski Hudba Recenze
Scars of the Insane nahráli nové album, jehož největší plus spočívá zřejmě v tom, že by za ním nikdo nehledal kapelu z Česka. Opavská pětice potvrzuje, že když jsou k dispozici zkušenosti a schopnosti, tak se vyplatí riskovat a vydat se na neprobádanou cestu. V tomto případě rozhodně neplatí rčení: běda mužům, kterým žena vládne.
Opavská metalová kapela Scars of the Insane.
Foto: Archiv kapely
Kapela Scars of the Insane vznikla v roce 2015 jako nástupce skupiny Insane, jež první koncert odehrála v roce 1994 a do hudební historie se zapsala celkem šesti nahrávkami. Scars of the Insane vydali v roce 2016 debutové album Searching for the Dead Sun a v prosinci loňského roku spatřil světlo světa druhý počin – D.H.A.R.M.A. Ten už však nazpívala nová členka této formace Ivana Svítková (ex-přerovská formace Corps of Noise).
Ačkoliv Scars of the Insane nadále vycházejí z důrazného metalového základu, v kombinaci s alternativně laděným vokálem jsou jejich písně daleko variabilnější. A vzhledem k tomu, že bychom klidně mohli v souvislosti s projevem Ivany Svítkové použít i slovní spojení příjemný zpěv, tak lze konstatovat, že skladby jsou v dobrém slova smyslu přístupnější a výraznější, než tomu bylo v minulosti. Jednoduše řečeno, pozornost dokážou vyvolat poměrně snadno. Což se vždy počítá.
To, co zpočátku možná vypadalo jako znouzectnost a taky se mohlo jevit jako riziko se spoustou nástrah, je trefa do černého. Iva Svítková je prostě jackpot, který kapele přináší výhodu i z pohledu jakési neotřelosti. Mnoho žen za mikrofonem se v daném žánru neobjevuje. A je jedno, jakou žánrovou optikou se budeme na nahrávku dívat. V konečném výsledku to nehraje roli.
Scars of the Insane samozřejmě nejsou jediní, kdo se v daném odvětví, pro které pasuje mnohoznačný termín cyber metal, pohybují. Nicméně jejich provedení a prezentace jsou natolik jisté a vyspělé, jako by v těchto vodách pohybovali řadu let.
Kladem výše zmíněného prolínání dvou zdánlivě odlišných hudebních světů je prostě fakt, že hlas zpěvačky nezní metalově, ale na druhé straně rozhodně není medový či „pomádový“. Je dostatečně ostrý a místy dává vzpomenout na Sandru Nasic z Guano Apes.
D.H.A.R.M.A je zkrátka podmanivé album, jež předkládá energické a průbojné skladby s dostatečnou dávkou nabroušenosti, které mají touhu se nadále rozpínat. Hudební barevnost jim pak dodává výrazná porce melodiky i metalové zběsilosti. Tato působivá vyváženost, s níž ruku v ruce jde také aranžérská pestrost, je dodržována během celého alba.
Sedm nových písní, včetně jedné instrumentálky (Salome), do níž je zakomponován poučný úryvek ze závěrečné promluvy Charlieho Chaplina z filmu Diktátor, plus jeden cover song, sice neznamená žádné kreativní hody. Nicméně v tomto případě to nevadí. Na desce figurují jen konkurenceschopné skladby, na vycpávkovou vatu místo nezbylo.
Pořadové číslo dvě má na nahrávce píseň Haunted, což je duet, kde dostal prostor rovněž Pavel Hrnčíř, vokalista ze Silent Stream of Godless Elegy. Zmínit můžeme také z bondovského světa vyjmutou The World Is Not Enough od Garbage. Té zůstala uhrančivost originálu, ale nadto Scars of the Insane dodali tak nějak přirozeným způsobem této písni dynamiku a intenzitu.
Kytarista skupiny Marek Olšovský před vydáním alba tvrdil: „Roky běží a my se shodli, že do kapely půjdeme naplno, protože až budeme staří dědci, tak se budeme bít do hlavy, že jsme mohli víc makat a víc si to celé užít!“ A nutno podotknout, že ta hladovost posunout se o úroveň výš je znát. Pomyslný tah na bránu tryská z každé skladby.
D.H.A.R.M.A. je dílo, které neomrzí. Do jisté míry jde o počin plný překvapení. Ale velmi příjemných překvapení. Scars of the Insane se díky Ivaně Svítkové otevřely nové hudební brány. Kapela do nich vstoupila pravou nohou a na prahu nového začátku stojí zdravě sebevědomá, vstříc dalším výzvám. Na druhé straně je třeba si uvědomit, že pořád je to jen začátek. Další kroky mohou být ještě namáhavější.
Scars of the Insane: D.H.A.R.M.A. Pařát Magazine & Productions, 2018
Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.