Rockový Limetal zve na bujarou Swingers párty, kde se řídí pravidlem, že svět je kosočtverec

Jak už jsme u Limetalu zvyklí, také na novince Swingers párty se řídí heslem „jeden za všechny, všichni za jednoho“. Má to výhodu zejména v tom, že právě díky tomuto týmovému duchu je rukopis kapely jasně rozpoznatelný a naprosto charakteristický. Navíc ze všech předkládaných skladeb je cítit nadšení pro společnou práci. Což není málo. Jakoby se tím dávalo najevo, že se tato parta nechce stát jen další továrnou na výrobu písní, ale důležité je být stoprocentně sžitý s tím, s čím se člověk prezentuje.

Jinými slovy, Limetal pokračuje přesně tam, kde kapela skončila na předchozí nahrávce. Návaznost je to plynulá. Bez odboček a bez nějakých postranních zkratek. Limetal se dále snaží rozvíjet a opracovávat ty hudební postupy, které má zažité a o kterých je přesvědčen, že fungují. A ony víceméně fungují. Využívá se přitom hudební jazyk, který je účinný a efektivní. I když nikterak bohatý. Všechno tohle nazývejme chytrost a znalost prostředí, nikoliv vypočítavost.

Drobnou personální změnou je fakt, že Lukáše Pavlíka vystřídala na bubenické stoličce Veronika Mrázová (Lukešová). Každopádně zmíněná soudržnost se projevuje i v tom, že se na EP autorsky podíleli hned čtyři členové (Václav Vlasák přispěl dvěma písněmi, Jaroslav Bartoň, Jiří Šperl a František Michalík jednou). To ostatně není u této formace neobvyklé, protože na debutovém albu se jako autoři písní prezentovali všichni členové kapely.

Lákadlem této dvacetiminutové párty by mohla být skutečnost, že každá skladba zní po hudební stránce malinko jinak než ty předchozí, přesto se stále hraje v duchu poctivého hard rocku. Všechny potřebné jednotlivé dílky však do sebe zapadají a vytvářejí kompaktní celek. V tomto ohledu Limetal svůj záměr splnil.

Na úvodní Femme Fatale, jež je vedena spíše ve středním tempu, tak navazuje říznější Swingers párty, která by se díky jejímu rock´n´rollovému nádechu mohla objevit i na některé z prvních desek Kabátu. Tak či onak, dá se očekávat, že právě tato titulní věc se stane vyžadovanou skladbou, a to hlavně díky dráždivému refrénu. Předpoklady získat stabilní místo v koncertním playlistu má také pomalejší a tak trochu mnohoznačná Tvé znamení. Ta naopak sází na procítěnou atmosféru a emotivní výraz.

Výhodou minialba je, že se neoposlouchá a umí se tak nějak přirozeně dostat pod kůži. I když občas se pozorný posluchač může přistihnout, jak si říká: „Tohle zní, jako bych už to někde slyšel.“

Limetal prostě nespoléhá na nějaký honosný styl, ani ke své spokojenosti nepotřebuje žádnou nablýskanou přitažlivost. A už vůbec nechce uhranout tím, že by se vydal proti rockovému proudu. Swingers párty je zkrátka počin, jaký se dal předpokládat. Nutno však zdůraznit, že skupina si svůj standard udržuje. Ačkoliv pomyslné „něco navíc“ nepřidala.

Jestli však kapela v nějaké oblasti stále tápe, tak to je textová složka. Pro ilustraci dva příklady: („…Svět není hezká / koule či deska / svět je kosočtverec…“ nebo „…Trochu se zvrhl večírek / drink střídá drink / vlní se těla striptérek / dál tančí swing…“). Jasně, rocková muzika si žádá rocková témata, nicméně i ta lze zpracovat nápaditěji a s jistou grácií.

Swingers párty je kolekce přesně na míru. Na míru věrným fanouškům. Což je třeba kvitovat s povděkem. Je nezpochybnitelné, že touto nahrávkou Limetal své příznivce potěší a pozici si u nich upevní. Zda přidá zástupy dalších, je otázka. Popravdě řečeno, žádná nová Amerika jako na debutové desce se zatím na obzoru neobjevuje.