Třináct srdcí osm set metrů pod zemí a spousta dětí někde v Polsku. Básnický nekrolog za havíře ze Stonavy
22.12.2018 11:54 Ivan Mottýl Obraz & Slovo Komentář
Smrt na šachtě se dotýká každého obyvatele Ostravsko-karvinského revíru. Všichni jsme se s ní někdy potkali. „Moje maminka se narodila tři měsíce po smrti svého táty, zahynul při důlním neštěstí,“ vyprávěl mi dnes v noci v jedné hospodě pětapadesátiletý Jan Kamrad. A tahle smrt byla vždy i silným tématem zdejších básníků, o havířských tragédiích psal Petr Bezruč, Vilém Závada, Lev Karvinský, Josef Kainar i mnoho jiných autorů. Smrt třinácti havířů ve Stonavě je další temnou kapitolou tohoto smutného příběhu. Čest jejich památce.
Zvětšit obrázekMozaika Vladimíra Neuwirta na vstupní budově do Dolu ČSM-Sever ve Stonavě.
Foto: Aleš Honus
IVAN MOTÝL: GÓRNIK
kámen, plamen, amen
tichá noc vdov
prázdné postele na ubytovně
třináct srdcí osm set metrů pod zemí
a spousta dětí někde v Polsku
táta
stonavský farář zrovna v kostele stavěl betlém
když se dole prohnal metan
zajebany karbonský zemní plyn
pravěk vraždící novověk
i vánoční dárky ve skříni
čelba, rubání, černé obočí
smrt
tohle je jiný revír než beskydské pastviny
tady ďábel loví havíře
už asi tak dvě stě let
v ostravském second handu
jsem tuhle potkal prodavačku Danuši
na krku křížek za manžela, výbuch na Dole Staříč
a další kus uhlí jí zmrzačil syna
kámen, plamen, amen
věčný příběh těžby
tatuś, tatuś, tatuś
Přečtěte si více z rubriky "Obraz & Slovo", nebo přejděte na úvodní stranu.
