Tarja Turunen ve vyprodané hale Gong oživila iluzi temných, avšak vřelých Vánoc
15.12.2018 00:23 Gabriela Stašová Hudba Recenze
Severská ledová královna. Tak mnozí nazývají zpěvačku Tarju Turunen, která prorazila především díky postu vokálu v legendárních Nightwish. Po jejím odchodu z kapely nic nevypadalo růžově, avšak svůj hlas se rozhodla uplatnit sólově a k dnešnímu dni má na kontě čtyři studiové desky, jedno album složené z klasických melodií a dvě alba vánoční. Právě jedno z nich – From Spirits and Ghosts (Score for a Dark Christmas) – Tarja na svém předvánočním tour po Česku zpropagovala spolu s olomouckou Moravskou filharmonií pod taktovkou dirigenta Kryštova Marka a za podpory Pěveckého sboru Stojanova gymnázia Velehrad. Že se jednalo o zážitek skutečně nestandardní, mohou potvrdit všichni, kteří navštívili v pátek poslední koncert v ostravské hale Gong.
Tarja Turunen během ostravského koncertu s Moravskou filharmonií.
Foto: Gabriela Stašová
Tarja již dávno není pouhou tváří někdejší nejúspěšnější symphonic metalové kapely. Je to zpěvačka, která překročila tuto roli a díky svému školenému hlasu vystupuje jak s kapelou, tak i s orchestrem a ani v jednom případě se nikdy nejedná o něco, co by nesedělo. Možná právě proto oslovuje posluchače všech možných generací i hudebního vyznání, čehož si mohl v Ostravě všimnout každý návštěvník koncertu.
Celý koncert byl rozdělen do dvou částí. První odstartovala koledou O Holy Night, kterou proslavilo mnoho klasických i rockových nebo popových interpretů. Na jejím hlasu bylo již od začátku koncertu znát, že nikterak netrpí únavou z předešlých třech odzpívaných večerů. Ve skladbě I Dreaming Of A White Christmas se poté dokonce vydala lehce jinou cestou a skladbu nezazpívala vyloženě operním způsobem, ale lehce jazzovým, což se v tomto případě k hudebnímu doprovodu i stylu skladby hodilo. Sama pak uvedla dvě skladby, které jsou dle jejích slov populárními vánočními písněmi v jejím rodném Finsku.
V mnohých skladbách byl znát Tarjin styl zpěvu, který se vyznačuje uvolněnou a nesvázanou rytmikou, avšak perfektně načasovanou, rozhodně ne nikdy mimo souhru s orchestrem. V mnoha dramatičtějších polohách krásně vyzněl také sbor v pozadí. V první části koncertu, která byla koncipována více klasicky vánočně, zazněla například ještě populární Silent Night.
Tarja bloky skladeb prokládala také krátkými proslovy. Jeden z nich se dotýkal osamocení mnohých lidí o Vánocích i toho, že hudba dokáže někdy zaplnit prázdné místo uvnitř nás. První část gradovala skladbou Walking In The Air, kterou si zarytí fanoušci mohou pamatovat ještě z Tarjina působení v Nightwish (skladba se objevila na desce Oceanborn z roku 1998). Tato skladba svým hutným a atmosférickým orchestrálním provedením naprosto ochromila a uzavřela tak první část večera.
Druhá část koncertu byla zahájena slovy „Welcome to the dark Christmas“, což už samo o sobě napovědělo, že bude postavená na repertoáru zmíněné desky From Spirits and Ghosts (Score for a Dark Christmas). A stejně jako na ní se začalo skladbou O Come, O Come, Emmanuel. Atmosféra začala být potemnělejší a výrazně se začaly projevovat složky orchestru, které předtím neměly tolik prostoru – je třeba pochválit přesné a nádherně znělé výkony všech perkusionistů.
Doménou, která je tak trochu i raritou, jsou mollově upravené vánoční písně a koledy, pro příklad takto Tarja uvedla Deck the Halls nebo O Tannenbaum. Zazpívat takto čistě skladbu, která je v originále v durové tónině, je opravdu těžké – velké úskalí představuje vyhnutí se původnímu zažitému modelu. Všechny tyto mollové složky koncertu působily neuvěřitelně tajemně a netradičně, avšak i přesto se nevytratila vidina nadcházejících Vánoc.
V rámci druhé části večera zazněla ještě například skladba Together, jediná na desce, která je původní a složila ji Tarja Turunen. Dále jsme mohli slyšet také Webberovo Pie Jesu, Feliz Navidad nebo Have Yourself a Merry Little Christmas. Celá druhá část se nesla ve výpravném a mohutně orchestrálním duchu a Tarjin vokál jen dokazoval možnosti jejího sopránu. Tarja se rozloučila netradičním pojetím koledy We Wish You a Merry Christmas a večer zakončila skromným „Děkuji“, které bylo pro mnohé i oboustranné.
Severská ledová královna opět dokázala, že její Vánoce jsou možná tak trochu temné a jiné, ale mohou být také stejně vřelé a zářivé jako Vánoce nejvysněnější. Tarja Turunen neustále potvrzuje svou pozici mezi předními osobnostmi současné hudby a nemusí nikoho dlouze přesvědčovat o tom, že je výjimečnou sopranistkou. Jak už bylo řečeno, je to právě hudba, která často zaplní prázdné místo v určitém osamění, které můžeme o Vánocích pociťovat. Tarja Turunen společně s Moravskou filharmonií zaplnila místo nejen v dramaturgickém kalendáři, ale zajisté i ve spoustě duší, které odcházely z koncertu naplněné krásnou hudbou i zážitkem, který hluboce přesahuje běžné vánoční koncerty.
Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.