Bryan Adams v Ostravě ukázal, jak má vypadat dokonalý koncert

Znáte ten pocit, když vás někdo nebo něco absolutně vtáhne do děje… Najednou je konec a vy si říkáte: Cože? Tak brzy? Podobný pocit jsem měl po vystoupení Bryana Adamse v Ostravar Aréně. Přiznám se, že jsem nikdy nepatřil k fanouškům tohoto nasládlého dívčího idolu, který získal popularitu a komerční úspěch především díky svým pomalým písním. V první polovině 90. let mne více zaujal grunge, nu metal a post rockové kapely a Adamsova hudba mi připadala obstarožní a nudná.

Jenže Bryan Adams znějící několika kolovrátkovými hity z rádií a skutečná persona z masa a kostí, s kytarou v ruce a skvěle šlapající kapelou za zády, to je úplně jiná písnička. A kanadský fenomén ji zpíval od počátku do závěru koncertu s elektrizující silou svého intonačně precizního vokálu a širokou výrazovou škálou emocí. The Ultimate Tour zahájil Adams songem Ultimate Love. To ještě diváci seděli v rozložité hale na svých místech a nešlo si nevšimnout, že vyprodáno zdaleka není. Vždyť také vstupné nebylo z levného kraje.

Bryan Adams v Ostravě. (Foto: Aleš Honus)

Pár prvních písní (Can´t Stop, Run to You,) zaznělo kontinuálně. Potom se Adams pozdravil s diváky a řekl, že je to jeho první vystoupení v Ostravě. A vyjádřil přání, aby si lidé koncert užili, a ty, kteří chtějí tančit, pozval z ochozů dolů na plac. Svou výzvu pak trefně zpečetil několika rockovými peckami a skutečně – šňůry lidí, kteří seděli na výhledově nevýhodných místech, opouštěly hromadně sedadla a boční, středová i zadní plocha před pódiem se rychle zaplnila nadšeným davem fanoušků.

Bryan Adams do nejznámějších hitů (Please Forgive Me, Everything I Do, Somebody) zapojil pěvecky i publikum, které sice mělo s texty trochu problém, ale frenetickými potlesky si to důrazně vyžehlilo. Adams během ostravského koncertu názorně ukázal, v čem je jeho velikost. Celý koncert včetně náročných falzetových výšek i přechodů do rockového chrapláku odzpíval naprosto famózně, jeho hlas měl jen mírné odchylky od studiových verzí. Současně se prezentoval i jako zručný kytarista a v jedné písni zahrál i na foukací harmoniku.

Bryan Adams v Ostravě. (Foto: Aleš Honus)

Fascinující bylo, jak hravě, senzitivně i naléhavě dokázal utáhnout největší ostravskou sportovní halu jen sám s kytarou v několika dechberoucích baladách. Ostudu mu neudělala ani skvěle sehraná kapela, jejímž motorem je úžasný kanadský kytarista Keith Scott, který spolupracoval s Cher, Tinou Turner a řadou dalších hvězd. Scott se během večera blýsknul v několika parádních sólech s plnotučným, sametovým kytarovým tónem, masivním vytahováním strun i skvěle dávkovaným vibratem.

Opět se také ukázalo, že základem každé dobré kapely je rytmická sekce. A Solomon Walker i Mickey Curry názorně přesvědčili, že ani stadiónový rock nemusí být vyložená hudební nuda. Pódiovou sestavu skvěle dotvářel klávesista Garry Breit, který některé písně proložil synkopicky svěžími jazzovými improvizacemi.

Bryan Adams si velice rychle omotal publikum kolem prstu. Důležité ale je pojmenovat, čím se mu to podařilo: bez zbytečných proslovů, bonmotů, přehnaně otravného hecování davu to písničkář zařídil jen svým milým, skromným charismatem, nasazením a vervou, s níž se živě prezentoval.

I ty nejohranější hity zněly v aranžmá a působivé dynamice svěže. Promícháním balad tvrdšími písněmi se také ukázalo, že Adams nezanevřel ani na své rockové kořeny a jeho písničky si stále udržují svou pestrost: nechybí mezi nimi jednoduché popěvky (v případě některých písní je to ovšem jednoduchost jen zdánlivá, stačí vzít do ruky kytaru!), výstavní a pompézní hity i symbolická podobenství o životodárné síle a potřebě lásky.

Členové Adamsovy kapely. (Foto: Aleš Honus)

Skvěle sehranou kapelu doplňovala dramaturgicky invenční projekce, která dodávala některými vizuálními symboly konkrétním písním na přesvědčivosti. Aniž by se zpěvák musel přehnaně snažit, přistihl jsem se, že podvědomě plácám a zpívám do rytmu s celou arénou.

Došlo i na legendární Heaven, 18 Til I Die, novější Brand New Day a zpěvák se rozloučil s nadšenou arénou sólovými přídavky a přáním, aby všichni prožili krásné Vánoce. A popřál lidem, aby ta radost a sváteční atmosféra zůstala každému v srdci po celý rok.

Bryan Adams v Ostravě. (Foto: Aleš Honus)

Někdy se v umění, jehož součástí je i hudba, hovoří o apollinském a dionýském elementu. Bryan Adams je jednoznačně apoštolem toho prvního, jehož šifrou jsou pozitivní hodnoty, rozum, krása a světlo. Oba protipóly jsou nezbytně nutné, jako den a noc, jako světlo a tma.

Bryan Adams je jedním z nejzářnějších představitelů hudební cesty, která nabízí naději preferencí řádu a voláním po potřebě a nutnosti lásky. Nenutí příliš k zamyšlení, není to jejím cílem. Možná to vypadá na první pohled značně archaicky, jenže Adams to umí naživo rozjet neskutečně a veškeré námitky musí jít stranou.

Ve svých devětapadesáti letech patří mladistvě vyhlížející kanadský zpěvák stále k naprosté světové špičce a čtvrteční koncert v Ostravě toho byl neklamným a jasným důkazem. Škoda jen, že tak rychle uplynul. Ale to už u mimořádných koncertů tak chodívá.