Úspěch stojí na silné atmosféře sboru, říkají aktéři projektu Ostrava zpívá gospel. Už za pár dní v Gongu

Ostrava bude opět zpívat gospel. Letos se v tomto originálním sboru sešlo neuvěřitelných 170 zpěváků. To už je vážně obrovský sbor. Kdo všechno má chuť v Ostravě zpívat gospel?

Terry: Vlastně celá Ostrava. Mladí, staří, bohatí, chudí, s vynikajícím vzděláním i nevzdělaní. Je to opravdová všehochuť lidí, které na začátku spojuje jen odvaha a chuť se do něčeho podobného pustit.

Barbora: Právě tuto různorodost máme na komunitě OZG tak rádi. Co člověk, to příběh. Postupem času se ty příběhy začínají nepředvídatelným a krásným způsobem dotýkat, propojovat a všechny přirozené společenské bariéry a bubliny, ve kterých se běžně pohybujeme a žijeme, se nám najednou začínají rozplývat před očima.

Když se zrodila myšlenka stvořit OZG, měli jste nějaký předobraz? Gospelový sbor, který vám byl vzorem, a řekli jste si: Ano! Tohle musíme v Ostravě vybudovat taky?

T: Předobrazem nebyl gospelový sbor, ale sbory Tensing nebo Fusion, což jsou rock-popové pěvecké sbory pro teenagery, do kterých mohou chodit talentovaní lidé i lidé bez jakýchkoli talentových předpokladů. Chtěli jsme vytvořit něco takového pro všechny generace a dopřát podobnou příležitost i dospělým Ostravákům.

B: Částečně také navazujeme na činnost gospelového sboru Revelation, který tu kdysi pod Terryho vedením vznikl a léta úspěšně fungoval. Byl to ale na rozdíl od OZG celoročně fungující sbor a postupem času už nebylo možné skloubit jeho fungování s našimi narůstajícími rodinnými a pracovními závazky, takže nakonec svou činnost ukončil. Tu mezeru, která po něm zbyla, teď po letech novým způsobem sbor OZG zaplnil.

Barbora Filipová během koncertu. (Foto: Martin Straka)

V OZG se každoročně sejdou zkušení zpěváci i amatéři bez předchozího hudebního školení. Jak vlastně mohou tak rozdílní účastníci sladit své výkony, aby vše fungovalo přesvědčivě?

T: Celé to stojí na silné atmosféře sboru. Od první minuty se cíleně snažíme budovat ve sboru pocit vzájemné sounáležitosti, pomáháme všem členům se navzájem promixovat a poznat, vznikají nové vztahy a lidé si pak navzájem mohou být velkými tahouny, ať už po hudební nebo po energické stránce. Je to úplně jiný styl práce, ale i zkušení zpěváci a hudebníci si tu neobvyklou metodu a atmosféru užívají.

B: Někteří zpěváci se připravují klasicky podle not, ti kteří noty neumí – a těch je velká většina – se učí z nahrávek, které má každý zpěvák v rámci svého hlasu k dispozici. Všechno, co se naučíme doma, pak doladíme na společných zkouškách, abychom fungovali a zněli jako jeden celek, na kterém nakonec nikdo na první pohled nepozná jeho silnější a slabší články.

Kolik vlastně proběhne zkoušek? Máte za ta léta nějaký osvědčený recept, jak naučit sbor za měsíc a pár dní 14 nových písní?

B: Nakonec se to ustálilo na sedmi zkouškách, i když některé roky nám muselo stačit jen šest. Konečný výsledek proto logicky stojí na poctivé domácí přípravě, na každou zkoušku už chodí lidé připravení a z každé zkoušky odcházejí s domácím úkolem na další týden. A většinou se připravují opravdu svědomitě, protože když to někdy z různých důvodů podcení, rychle zjistí, že ten skluz pak už není tak snadné dohnat. Základní ingrediencí toho receptu je ale určitě už zmiňovaná atmosféra, která podrží naše nadšení i ve chvílích kdy už se nám třeba začnou podlamovat kolena.

T: Hodně se nám osvědčily víkendové zkoušky. Během nich udělá sbor v procesu přípravy vždycky obrovský skok kupředu. A navíc můžeme být intenzivněji spolu a synergie sboru ještě více narůstá.

Terry English během jednoho z koncertů. (Foto: M. Straka)

Prozradíte, prosím, něco z programu? Na jaké gospely se můžou návštěvníci koncertu tentokrát těšit?

T: Bude to opět naše typická směs gospelových písní, rychlých i pomalých, starších i současných. I letos máme na programu jednu píseň, kterou budeme učit publikum, ať si trochu užije to, co sboristé zažívali těch posledních pár týdnů, než mohli vykročit na pódium. Na opakující se přání publika zařadíme také nějaké české koledy, ty asi nesmí na žádném zdejším adventním koncertu chybět.

B: Seznam písní je vždycky sestaven tak, že vlastně společně vypráví určitý příběh. Naše koncerty probíhají v době adventu a my se na nich pokaždé snažíme převyprávět adventní poselství, které je z našeho pohledu aktuální stejně dnes jako před dvěma tisíci lety. A proto máme každý rok na programu i písně, které se žánrově možná trochu vymykají, ale které toto poselství nečekaným a osobitým způsobem doplní a podtrhnou. Takové můžete čekat i letos.

Sbor OZG tradičně doprovází kapela, složená z vynikajících ostravských muzikantů. Změní se proti loňskému roku nějak jejich sestava?

T: Tento rok se trochu rozroste a obmění dechová sekce, ale základní sestava zůstává stále stejná.

B: Naši věrní muzikanti si myslím zaslouží jmenovat osobně, protože si moc vážíme toho, že s námi stále jsou. Na klávesy a hammondy nám hraje Petr Body Bodnár, na kytaru Jiří Balcařík, na basovou kytaru Milan Vyležík, na bicí Pavel Švec a na perkuse Adam Rek. Ozdobou a šéfkou téhle silné chlapské sestavy je mladá vynikající muzikantka Shelby Flowers, ostravačka původem z USA, která nejenže hraje na klávesy, ale celou tuhle partu zkušených chlapů skvěle kočíruje.

V průběhu programu se přidá ke kapele a sboru ještě 10 mladých hráčů na smyčcové nástroje. O jaké těleso se jedná a proč padla volba na komorní smyčcový orchestr?

T: Vedly nás k tomu dva důvody. Smyčce totiž nejenže dokáží některé písně výrazně zvukově obohatit a změnit jejich atmosféru, ale je to pro nás zároveň skvělý způsob, jak do projektu zapojit další talentované mladé lidi.

Další specialitou bude 40 dětských zpěváčků, posbíraných z místních základních uměleckých škol. Znamená to, že gospel je určen opravdu všem věkovým kategoriím bez jakéhokoliv omezení?

B: Děti ze Zvonoklíčku, což je dětský pěvecký sbor fungující při Základní umělecké škole v Ostravě-Svinově, jsou možná ještě příliš malé, aby mohly pojmout všechno, co gospelová hudba nabízí. Že mohou být součástí něčeho jako je OZG, si ale rozhodně velmi užívají.

Z koncertu Ostrava zpívá gospel. (Foto: Martin Straka)

Od loňského roku mají koncerty OZG také charitativní rozměr. Kam poputuje výtěžek letošního koncertu?

B: Do hledání adresáta naší pomoci se letos zapojili i sami členové sboru a právě díky nim jsme nakonec objevili příběh Milana France, studenta čtvrtého ročníku gymnázia z Hladnova. Milan před dvěma lety v důsledku náhlé cévní mozkové příhody ochrnul a je vlastně zázrak, že přežil. Byl to velký basketbalista, normální mladý kluk se spoustou zájmů a jeho největším snem je dnes k takovému aktivnímu životu opět vrátit. Díky intenzivním neurorehabilitacím, které pravidelně podstupuje, se mu to opravdu daří. Tyto rehabilitace bohužel nejsou hrazeny zdravotními pojišťovnami, a proto jsme se rozhodli trochu mu v naplnění jeho snu pomoci. Část výtěžku z našeho koncertu poputuje na Milanův účet u Konta Bariéry, prostřednictvím DMS budou mít možnost podpořit Milana i naši příznivci a návštěvníci našich koncertů.

Pro některé diváky jistě půjde o adrenalinový zážitek. Jiní přijdou proto, aby v sobě zažehli upřímnou radost z narození Ježíše Krista. Oceníte Gong plný až po strop, nebo raději publikum, které bude aktivní a motivované sdílet s vámi duchovní dimenzi koncertu?

T: Oba aspekty jdou ruku v ruce. Narození Krista je něco co si zaslouží oslavu. Je pro nás důležité chápat a také zprostředkovávat chápání toho, proč je gospelová hudba tak silná. Že je to hudební manifestace Boží lásky ke svému stvoření a radosti a naděje, kterou tato láska přináší každému člověku.

B: Naší ambicí není vyprodávat sály, i když je hezké, že se nám to zatím daří. Také se nám samozřejmě bude lépe zpívat, když Gong nebude poloprázdný, zvláště proto, že nejsme profesionálové. Na druhou stranu publikum, které dokážeme strhnout a od kterého budeme prožívat autentickou odezvu, bez ohledu na to, jak je početné, je pro nás mnohem důležitější.

Ze zákulisí příprav letošního ročníku. (Foto: OZG)

Čtenáře Ostravanu určitě bude zajímat, kde se na letošní koncerty OZG dají sehnat vstupenky?

B: Vstupenky jsou k dostání v Ostravském informačním servisu, a to jak na všech kamenných pobočkách, tak online. Vloni jsme oba koncerty vyprodali už dva týdny předem, letos proto pořádáme koncerty tři, a proto jsou lístky stále ještě k dostání.

V loňském roce jste získali nominaci na Moravskoslezskou kulturní Cenu Jantar, která vás katapultovala mezi nejrespektovanější umělce regionu. To musí být i svým způsobem zavazující, ne?

T: Byla to pro nás obrovská čest, protože se opravdu považujeme za amatéry. Je pro nás proto důležité nezapomenout, že OZG je tak úspěšný právě proto, že se nesnaží být profesionálním projektem. Neaspirujeme na to, abychom produkovali profesionální vystoupení, ale abychom spojili obyčejné lidi všech vrstev a jejích prostřednictvím poskytli krásný zážitek dalším lidem.

B: Nominace na Cenu Jantar nás ohromila. Samozřejmě, že se snažíme dělat tenhle projekt, jak nejlépe dokážeme. A když pak někdo, kdo tomu opravdu rozumí, naši práci vidí a takto ocení, je to ohromně potěšující, na druhou stranu sedět v sále po boku skutečných uměleckých špiček regionu nám přišlo skoro nepatřičné. Myslím, že kdybychom se v tu chvíli začali brát příliš vážně, mohlo by nás to nakonec spíše paralyzovat. Takže prostě dále děláme, co umíme, jak nejlépe umíme. Snad to bude fungovat i nadále.

Líbí se mi, že OZG dokáže nalít do srdcí radost, která dává zapomenout na starosti onoho pozemského bytí. Je tato radost také jedním z cílů vašeho projektu?

T: Ano! Myslím, že se dá dokonce říct, že je to náš hlavní cíl. A jsem přesvědčený, že právě tahle radost je pilířem, na kterém celý projekt od počátku stojí a která ho dělá pro lidi tak přitažlivým.

B: Přesně tak. Když my sami můžeme tu radost prožívat každý den, jak bychom se o ni mohli nepodělit s ostatními?! Ostrava zpívá gospel je k tomu bezvadnou příležitostí.