Galerie PLATO jde všemi směry. Otevřela nové výstavy, komunikuje s Romy a zabrousí i do geologie

Kdo se aktuálně podívá na facebookový profil galerie PLATO, má skoro pocit, že se překlikl. A že nahlíží na stránky nějakého komunitního centra. V neděli se třeba galerie PLATO proměnila ve fashion bazar. Akce s názvem Ze skříně do skříně byla něčím jako velkým bazarem s obnošeným šatstvem. Seconhandem v kulisách současného umění, přičemž se daly koupit opravdu exkluzivní kousky. Třeba vesta z dílny etablovaného slovenského designéra a módního návrháře Róberta Vrzala. Provokativní kousek byl dle cenovky původně prodán za 250 eur. Díky „konvertibilní“ koruně byl ovšem v neděli poslán „ze skříně do skříně“ za pouhých 250 korun. A Vrzalova vesta s motivem lišky hrající všemi barvami prý teď v ostravské umělecké komunitě ještě sehraje význačnou roli.

Vesta Róberta Vrzala. (Foto: Ivan Mottýl)

Fashion bazar výborně ladil s hlavním dílem z vernisáže Dočasné struktury 4, která se odehrála minulý týden. Tím je instalace estonské umělkyně Marge Monko, která má nostalgický nádech, erotickou jiskru a zároveň je zdviženým prstem feministky. Monko se inspirovala historickým obalem dámských punčoch a vytvořila působivý trojdílný závěs, který v neděli tvořil i jakousi oponu k textilnímu bazaru.

„Dokavaď jsme nahatí, od hlavy až po paty, nikdo neví, kdo je chudý a kdo je bohatý,“ letěla mi v PLATO hlavou známá odrhovačka Voskovce a Wericha. Dámy si zkoušely zboží z druhé ruky, a protože „kabinky“ chyběly, občas se zdálo, že revoluční myšlenka Osvobozeného divadla bude naplněna.

Fashion bazar v PLATO. (Foto: Ivan Mottýl)

Nad vším vlál prapor transparence estonské umělkyně a mezi sukněmi a kabátky ne věšácích svítily obrazovky videoartové expozice zapůjčené ze sbírek Deutsche Telekom, což je další součást Dočasných struktur číslo 4.

Hned nalevo od instalace estonské tvůrkyně je třeba k vidění video turecké umělkyně Şükran Moral s lapidárním názvem Bordel. Osmiminutová sonda o místě, o němž se ve slušné pánské společnosti nemluví, což neznamená, že těmito osobami není využíváno. Snímek staví na emocích, které vyvolává už samotná existence bordelu, jehož dveře očividně rozrušují všechny muže kráčející kolem domu neřesti. Je to strhující dávka obrazů, které kontrastně dokumentují různé druhy ponížení ale i přirozené sexuální touhy.

Video Şükran Moral s názvem Bordel. (Foto: Ivan Mottýl)

Podobně bolestné pocity pak způsobuje i video Štěstí, které zaznamenává všední den dětského průvodce turistů a jehož autorem je bosenský tvůrce Šejla Kamerić. A tíseň podobného druhu dolehne na diváka i z mrazivé pocty vozu Dacia, kterou natočil rumunský tvůrce Vlad Nancă.

Video o voze Dacia. (Foto: Ivan Mottýl)

Všechna tři popisovaná videa jsou neutěšenou zprávou o běžných lidských osudech. O bludném kruhu, z něhož se bez štěstěny či extra silné vůle nedá vykročit. O kruhu, v jakém jsou do jisté míry uvězněni i obyvatelé ostravských ghett, včetně toho na okraji Hulvák.

Hulváckou převážně romskou kolonii Bedřiška plánovala strhnout k zemi starostka Mariánských Hor Lina Janáčková. Bránily ji v tom už mnohé občanské iniciativy, nyní se přidalo i PLATO. Komunitní den pro obyvatele Bedřišky s názvem Minorita? Majorita? Komunita! Bedřiška! se odehrál v sobotu, už toto úterý (27. listopadu) se ostravští Romové opět představí přímo v Bauhausu, tedy ve výstavním sále galerie PLATO. V pořadu připraveném se společností Vzájemné soužití dostane prostor třeba raper Lukrecius Chang, mistryně ČR pro rok 2018 v salse Laura Horváthová či taneční soubor Bachtale Čhave.

Osada Bedřiška. (Foto: Ivan Mottýl)

PLATO jde ještě dál, doslova všemi směry. V úterý 4. prosince se třeba Bauhaus promění v burzu s minerály při akci Geolokalita PLATO – sdílení minerálů. A PLATO je i stále hravější, doslova pro celou rodinu. A to od minulého týdne v další zápůjčce ze sbírek Deutsche Telekom. Umělec Tobias Putrih totiž „hodil do placu“ tisíc dílů překližkové stavebnice, z níž si návštěvníci mohou složit téměř cokoliv. Třeba vizi komunitní vesničky, do které by se mohli přestěhovat obyvatelé Bedřišky. Anebo raketu, kterou by se dal vystřelit na měsíc jeden nezničitelný středoevropský premiér.

Stavebnice pro celou rodinu v PLATO. (Foto: Ivan Mottýl)

„Určitě bych uvítal vyšší míru společné komunikace vůči veřejnosti,“ posteskl si sice ředitel městské galerie PLATO Marek Pokorný v rozhovoru pro Ostravan.cz letos v září. Teď ale spíš hrozí, že někdo řekne: „Všeho s mírou.“