Přiznám se, že na některé aktivity mi chybí čas, říká Jan Rokyta před festivalem Musica Pura

Na úvodním koncertu festivalu Musica Pura se poprvé představí nový Ostrava Cimbalom Youth Orchestra, složený z mladých folklorních muzikantů z Ostravy a okolí. Dá se říct, že v našem kraji není o tyto muzikanty nouze?

V Moravskoslezském kraji rozhodně není nouze o mladé lidové muzikanty! Ba troufnu si říct, že mladá generace narozená po roce 2000 (já jim říkám „Mileňátka“) je v oblasti lidové hudby a zpěvu podstatně informovanější než generace minulého tisíciletí. Tím určitě nechci předeslat, že by snad mezi současnými náctiletými bylo více talentovaných dětí, ale jejich kapacita a schopnost aplikovat nové informace je skutečně znamenitá.

Jakými skladbami se Ostrava Cimbalom Youth Orchestra představí?

Jde o pilotní projekt, z toho důvodu bude účast této mládežnické kapely letos (zatím) spíše symbolická. Půjde o krátké vystoupení, ve kterém bychom především rádi poukázali na nutnost práce s mladými folklorními muzikanty do budoucna.  Symbolický bude i hudební materiál, který se bude dotýkat folklorních oblastí Moravskoslezského kraje, především Lašska a Valašska.

Páteční večer nechá nahlédnout do světa transylvánské hudby. Na festival Musica Pura zavítá excelentní rumunský houslista Ovidiu Barteş se svou kapelou. Jakou hudbu do Ostravy přiveze?

Svým temperamentem, nástrojovým obsazením, ale i různými druhy rytmů je transylvánská muzika na první poslech dost podobná té naší na západní straně Karpat (rozuměj moravské či slovenské).  Ovšem zvláštní zdobení transylvánské melodiky, táhlé lyrické písně zvané „Doina“, hybný točivý tanec „Ardeleana“, ale i velmi nápaditá houslová hra typická ostrým tečkovaným rytmem, to jsou specifika transylvánského stylu, který je v našich končinách naprosto neslýchaným stylem a kterého si – pevně věřím – posluchači užijí!  Ovidiu Barteş patří v Transylvánii k nejvyhledávanějším houslistům a já jsem velmi rád, že dal přednost našemu festivalu před koncertováním v Rumunsku.

Zde musím přiložit malou perličku: mnoho skvělých transylvánských muzikantů dá totiž často přednost víkendovému hraní v místě bydliště, které stojí v hierarchii jejich interpretačních zájmů a hodnot často výše než koncertování na zahraničním pódiu! O to více jsme potěšeni, že nás transylvánský bard a jeho kapela z města Cluj poctí svou návštěvou!

Sobota nás přenese do Polska. Charismatická zpěvačka a nepřehlédnutelná performerka Karolina Cicha přiveze „9 jazyků“. Co si pod touto metaforou máme představit?

Koncertní program „9 jazyků” je symbolem kulturního bohatství a různorodosti zpěvaččina rodného regionu Podlasie. Z etnického i kulturního hlediska patří Podlasie k nejzajímavějším etnografickým regionům v Polsku a je i kulturním pomezím mezi evropským východem a západem: žijí zde Poláci, Bělorusové, Litevci, Rusové, Tataři a Romové. Před druhou světovou válkou zde žila rovněž velká židovská komunita, tvořící důležitou část zdejší společnosti. 9 jazyků tvoří ideu univerzálního hudebního Esperanta, kterému rozumí lidé všech kultur světa. Moc se na koncert Karoliny Ciche těšíme!

Zlatým hřebem čtvrtého ročníku festivalu bude vystoupení světové sopranistky Martiny Jankové a barytonisty Romana Hozy. V jakém programu se oba znamenití umělci přestaví?

Ke vzniku koncertního programu „Kouzlo Vánoc“ dala prvotní impuls právě Martina Janková. Adventní a vánoční melodie, které v něm zazní, patří z velké části právě srdci naší významné operní zpěvačky a jsou zásadním poutem k jejímu rodnému kraji.  V koncertu zazní například lašská koleda „Kristus Pán se narodil“, prostý popěvek z Moravských Kopanic „Gajdujte, gajdičky“ nebo valašský baladický příběh „Byla cesta, byla ušlapaná“. V opěvování narození Pána Jezu Krista se k Martině Jankové přidá Ensemble FLAIR s Klárou Blažkovou a také dětský sbor Zpěváček složený z vítězů stejnojmenné celostátní soutěže dětských interpretů lidových písní. Romana Hozu jsem si nechal na závěr: jsem velmi rád, že bude Martině přizvukovat právě on. Roman svou kariéru totiž odstartoval právě ve zmíněné soutěži Zpěváček a od té doby zní v jeho neopakovatelném barytonu láska k lidové písni.   

Čtyři koncerty za sebou je nápor, který si dopřeje patrně málokdo. Existuje pro případné zájemce o všechny koncerty nějaká permanentka se zvýhodněnou cenou na celý festival Musica Pura?

Zvýhodněná permanentka „Quatro Purissimo“, kterou jsme nabízeli v minulém roce, je z důvodů tří různých koncertních prostor v roce letošním logisticky neproveditelná. Oproti minulým ročníkům jsme však zlevnili vstupné na jednotlivé koncerty, navíc třetí koncert v Českém rozhlasu Ostrava je finančně dostupnější než ty ostatní. Návštěvník všech čtyř koncertů letošního ročníku přibližně zaplatí 750 korun. Jsem přesvědčen, že je to příznivá a dostupná cena.

Budou se koncerty letošního festivalu Musica Pura natáčet?

Všechny čtyři koncerty festivalu bude – stejně jako v minulých třech edicích – natáčet Český rozhlas Ostrava. Děje se tak pravidelně od prvopočátku Musicy Pury v roce 2015 a já osobně považuji spolupráci s veřejnoprávním médiem Moravskoslezského kraje za naprosto zásadní, a to i pro kulturní odkaz festivalu Musica Pura. Záznamy z koncertů uplynulých ročníků se pravidelně objevují nejen na vlnách regionálních stanic, ale i ve vysílání Českého rozhlasu 3 Vltava, Rádia Proglas či EBU. Kromě toho vznikají ve spolupráci s vydavatelstvím Indies Happy Trails festivalová CD a naši stálí posluchači si tak mohou všech těch skvělých interpretačních výkonů užívat i ve festivalových mezidobích.

Součástí řady festivalů jsou v současnosti běžně workshopy, besedy, přednášky či filmové projekce. Chystáte něco podobného, nebo je to pro vás zatím hudba budoucnosti?

Prozatím se soustřeďujeme především na samotné koncerty, ale aktivity tohoto typu bych do budoucna určitě nevyloučil. Koneckonců, v minulém roce již proběhla v Městské knihovně beseda k festivalu spojená s koncertním vystoupením dětské cimbálové muziky a přípravu dětského sboru Zpěváček považuji osobně za jakýsi skrytý workshop.

Jako aktivní muzikant se představíte i na letošním festivalu. Jaký prostor ve vašem denním harmonogramu zastává hra na cimbál? Cítíte, že nástroji jako festivalový ředitel a hudební redaktor dáváte dostatek času?

To je dobrá otázka na tělo (úsměv). Dlužno dodat, že se v mém případě k cimbálu přidává zrovna v tomto období více i zobcová flétna… Oba nástroje se velmi snažím nezanedbávat, avšak přiznám, že tu a tam mi čas ke cvičení na oba hudební nástroje opravdu chybí. Snažím se ten časový deficit ustát a na všech stranách (redaktorské, interpretační, organizační a v poslední době i skladatelské) si stanovit rozumné ambice a cíle. Přiznám, že se to nedaří vždy a že mne občas jímá ostré vědomí, že by některé mé aktivity měly jít z kola ven…

Jste také zakladatelem a členem souboru Ensemble FLAIR – multižánrovou vícegenerační kapelou sdružující špičkové hudebníky, kterým vévodí uhrančivý hlas Kláry Blažkové. Dočkáme se od této kapely nové nahrávky?

Hned na počátku roku 2019 vyjde album Hudba pravdy, které jsme natočili v letech 2017 a 2018. Dramaturgie CD je úzce spjata s velikonočními svátky, budou na něm moravské balady o ukřižování Ježíše Krista i slavozpěvy o jeho zmrtvýchvstání nevyjímaje. K Ensemble FLAIR a Kláře Blažkové se připojí i další přední moravští lidoví zpěváci Magdalena Múčková, Jan Zaviačič a Petr Mička. Ensemble FLAIR se v jarním čase bude částečně podílet i na vzniku prvního profilového alba valašské pěvecké skupiny BLAženky, kterou umělecky vede naše sólová zpěvačka Klára. A do třetice: na podzim roku 2019 se – při dobrém zdraví všech protagonistů – objeví nové profilové album Ensemble FLAIR. Soubor tak pomyslně oslaví 5 let své existence.