Chceme připomenout 100 let kultury v našem kraji, říká autor scénáře projektu Leoš Janáček a Tři Tygři Ladislav Vrchovský
6.11.2018 07:46 Aleš Honus Atd. Rozhovor
Leoš Janáček a Tři Tygři aneb Stoletá komedie kultury. To je název koncertu, který se uskuteční 4. prosince 2018 v ostravské hale Gong a který připravuje ostravská Společnost pro kulturu a umění. Předseda spolku Ladislav Vrchovský v rozhovoru pro Ostravan.cz představuje tento projekt, jehož součástí bude i vydání reprezentativní publikace, která se ohlíží za uplynulou stovkou let kultury v Moravskoslezském kraji.
Divadelní kritik a publicista Ladislav Vrchovský.
Foto: Archiv
V první prosincové úterý se v ostravském Gongu uskuteční koncert na připomínku 100 let historie kultury v Moravskoslezském kraji. Jaká byla motivace pro zorganizování takto koncipovaného večera?
Když jsem se podíval na historii kultury Moravskoslezského kraje za posledních sto let, došlo mi, že se ještě nikdo nepoklonil všem umělcům, kteří svou tvorbou během celého století překročili hranice Moravskoslezského kraje a často i našeho státu. Politici se každý rok předhánějí v kladení věnců při nejrůznějších příležitostech, ale zatím nikdo nedospěl k tomu, aby složil hold všem těm lidem, kteří vytvářeli historii kultury, jež je základem všeho. Proto ve spolupráci s Moravskoslezským krajem připravujeme projekt, který tuto mezeru zaplní.
Koncert má poněkud zvláštní název Leoš Janáček a Tři Tygři a jeho podtitul zní Stoletá komedie kultury. Jak jste dospěli zrovna k této zvláštní kombinaci?
Když se podíváme, co všechno se za posledních sto roků v lidském společenství událo, a to nejen v našem kraji, ale v podstatě v celé Evropě, tak je to skutečně jedna velká tragikomedie. Na jedné straně vznikly v oblasti umění nádherné věci, na druhé straně pak došlo k největší tragédii v historii lidstva v podobě II. světové války. Kultura a všichni tvůrci se přitom vždycky snažili vyrovnávat i s těmi nejtragičtějšími okamžiky a s nejmizernějšími chvílemi komedií, která představuje únik z tohoto tragického světa. A pokud jde o název – položil jsem si otázku, kdo by mohl vedle takového velikána, jakým byl Janáček, tu komedii kultury nejlépe vyjádřit. Došlo mi to po zhlédnutí herecko-kabaretního kvarteta Tři Tygři, jehož členové budou představovat průvodce celým večerem.
Nemáš obavu, že záměr uctít stoletou historii ve spojení s kabaretem představuje poněkud křehkou kombinaci? Na jedné straně je zde snaha o důstojné připomenutí největších osobností kultury našeho kraje, na druhé straně kabaret, který může být mnohými považován za pokleslou zábavu…
Režii večera přijala Janka Ryšánek Schmiedtová, což je zárukou toho, že půjde o neotřelou záležitost a že vážné téma, které jsme si stanovili, bude podáno velmi poutavým a zábavným způsobem. On se ten kabaret k oslavě stoletého výročí republiky sám nabízí. Kabarety začaly vznikat právě v dobách počátku naší státnosti, a to nejenom v Praze, ale i v Ostravě, například v kavárně Elektra, kde se zrodila i slavná píseň My jsme ti ostravští chachaři. Kabaret je prostě žánr, který odstartoval stoletou komedii kultury. A za druhé, naší myšlenkou a ideou je svoboda umělce, která ale byla popírána za posledních sto let všemi, kteří chtějí získat kontrolu nad tvorbou a umělci. Neustále v historii někdo umělcům říkal, že by mu měli sloužit. Tři Tygři jsou pro mne ukázkou absolutní tvůrčí svobody. Je to subjekt, který se rozhodně nedá ohnout a přinutit k tomu, aby sloužil cizímu prospěchu. Jsou to úžasní reprezentanti momentální improvizace, která vychází z osobního pocitu umělce v dané chvíli. Oni jsou ti, kteří mají schopnost s úctou a zároveň bez poklonkování komentovat nejvážnější věci důstojným způsobem.
Jak bude celý večer v Gongu koncipován?
To vychází z účasti vystupujících umělců. Diváci se můžou těšit v první řadě na Janáčkovu filharmonii Ostrava a také na Evu Dřízgovou-Jirušovou, jednu z nejlepších sopranistek, kterou Ostrava měla a má. Mohou se těšit také na Patricii Janečkovou, která bude zastupovat mladou pěveckou generaci. Obě umělkyně budou ve svých vystoupeních vzpomínat jak na Leoše Janáčka, tak na jeho pokračovatele. Patricia Janečková pak v závěru večera připomene i legendární zpěvačku Věru Špinarovou.
Tím ale výčet jmen určitě nekončí…
Večer bude multižánrový, takže vedle této vážné roviny se diváci můžou těšit třeba na taneční provedení Lašských tanců v podání souboru Hlubina a vystoupí také hvězdy populární hudby David Stypka a Elis Mrázová. Dojde i na jazzové vystoupení v podobě kapely Borise Urbánka a během večera vzpomeneme i jeden tragikomický příběh, jenž se k Ostravě váže, a to je příběh Edvarda Schiffauera, který je jediným člověkem v historii evropského umění, jenž byl vězněn za hudbu k písni. Jeho osobní příběh je dokladem toho, že řada umělců se nedala ohnout. Za to, že v době nesvobody kritizovali panující režim, si museli jít sednout do vězení.
Měli jste při přípravách galavečera ambice zmínit na jevišti všechna jména největších osobností kultury našeho kraje, případně jaký byl klíč výběru účinkujících i událostí, které se během večera budou připomínat?
Všichni se samozřejmě do programu nedostanou, a proto jsme se s Moravskoslezským krajem, který projekt podporuje a financuje, dohodli, že bude vydána reprezentativní publikace, která se bude jmenovat stejně jako koncert. Bude členěna do pěti kapitol – výtvarné umění, literatura, film, hudba a divadlo. Jednotlivé kapitoly zpracovávají odborníci na dané žánry a budou v nich vzpomenuti opravdu všichni ti, kteří si to v prvé řadě zaslouží. Mohu slíbit, že čtenáři, kteří knížku otevřou, se setkají se jmény všech, kteří v kultuře Moravskoslezského kraje opravdu něco znamenali. Publikace bude k dispozici pro všechny návštěvníky koncertu zdarma.
Budou si knihu moci zakoupit i zájemci, kteří na koncert nepřijdou?
Publikace bude neprodejná. Bude ale zcela jistě bude vytištěna v počtu vyšším, než je kapacita Gongu, takže zájemci se k ní budou moci dostat i jiným způsobem.
Budu tedy držet palce, ať se koncert podaří a ať má kniha úspěch. Už jen proto, že jde o ojedinělý projekt v rámci celé České republiky…
Ano, už jsme zaznamenali reakce, že nám tento krok některé další kraje závidí, protože skutečně v žádném jiném kraji se v rámci oslav stého výročí státnosti k myšlence uctít podobným způsobem umělce posledního století nedostali.
Přečtěte si více z rubriky "Atd.", nebo přejděte na úvodní stranu.