Bude to večer nabitý vzpomínkami, říká před výročním koncertem kytarista Salamandry Pavel Slíva

První listopadový pátek vás čeká v ostravském klubu Barrák výroční vystoupení ke dvaceti letům kapely. V čem konkrétně bude tento koncert specifický či výjimečný oproti vašim dalším koncertům?

Každoroční koncert v klubu Barrák v Ostravě je pro nás výjimečný, protože vystupujeme na domácí půdě s tradičně bohatou podporou publika a potkáváme spoustu přátel. Jelikož ale letos slavíme dvacet let, chceme našim fanouškům nabídnout i v rámci probíhajícího turné u nás doma přeci jen o něco více. Fanoušci se můžou těšit na speciální setlist složený ze skladeb ze všech šesti řadových desek a některé z nich rozhodně uslyší v podání našich bývalých členů! Takže půjde o večer nabitý vzpomínkami a po koncertě očekáváme pořádnou párty s našimi fanoušky! A budou ještě další překvapení!

To zní slibně. Nicméně zúčastní se tohoto koncertu také nějací speciální hosté? Nabízí se třeba frontman Freedom Call Chris Bay, který se představil také na vaší poslední desce Imperatus…

V Ostravě si plánujeme připomenout těch náročných a přitom skvělých dvacet let, takže velmi rádi uvítáme jako hosty především naše bývalé frontmany – Honzu Bernátka (nyní kapela Ahard – pozn. autora), který nazpíval monstrózní album Imperatus v roce 2014, a samozřejmě Dalibora „Panthera“ Halamíčka (nyní kapela Moravius – pozn. autora). Ten byl hlasem prvních tří desek a přivedl Salamandru na výsluní a spousta našich příznivců jej s radostí přivítá na pódiu. Ačkoli bychom rádi přivítali i Chrise Baye z Freedom Call, který je velkým zpěvákem a skvělým chlapíkem, bohužel právě jede své sólové akustické turné a nezvládneme to dát do kupy.

Už jsi prozradil, že zahrajete písně z každého vašeho řadového alba. Bylo jednoduché ty skladby vybrat? Máte stále oblíbené písně na každém albu, nebo to u některých počinů bylo obtížnější?

Jelikož slavíme, chceme si připomenout každé období Salamandry, a tak zazní skladby ze všech našich desek.  Sestavit setlist bylo náročné především z toho důvodu, že chceme zahrát divácky nejoblíbenější skladby. Během našeho působení na scéně jsme zaznamenali už spoustu ohlasů od fanoušků na celou řadu skladeb. My se jim tedy pokusíme alespoň část jejich přání splnit!

Jako hostující skupiny se představí formace Rimortis a Perseus. Proč zrovna tyhle kapely?

Salamandra se na českém rockovém poli potkávala snad nejčastěji právě s legendárními Rimortis, kteří za námi tento večer opět přijedou, a my z toho máme velkou radost. Navíc Ostrava je vždy vřele vítá. A vzhledem k tomu, že v nové sestavě, a to s novým zpěvákem a s novým CD, je Rimortis opět o kus dál, těžko najít lepšího partnera pro tento večer! Po boku Salamandry se mnohokrát objevil také olomoucký Perseus. Kluci v čele s Mirkem Spilkou odvádějí kus poctivé hudební práce a nesou si s sebou taky obrovský kus historie. Nejenže hrají znamenitě, ale jsou i perfektní parta a společné koncerty se Salamandrou jsou poznamenány nezapomenutelnými zážitky! Ani letos tomu jistě nebude jinak!

Když se odhlédneš za těmi dvaceti lety Salamandry, co všechno vidíš? Jsou to spíše pocity radosti či odříkání?

Je to dlouhá doba, během které jsme byli svědky mnoha významných událostí na české i světové rockové scéně. Máme velkou radost z toho, že se nám to daří táhnout už dvacet let bez jediné přestávky. Ačkoli někdy nastoupily chvilky únavy a vyčerpání, vždycky jsme to dokázali táhnout dál a jen tak to vzdát nehodláme! Za dvacetiletou cestou vidím především kus poctivé práce, stovky koncertů, obrovské množství přátel a spokojených fanoušků – a o tom Salamandra je. Vždycky jsme tady byli pro lidi a oni nás drží, bez nich by to nemělo žádný smysl.

Kapel, které na české heavy/speed metalové scéně existují dvacet a více let, moc není… Čím to podle tebe je, že zrovna Salamandra vydržela?

Ačkoli hrajeme relativně okrajovější žánr, daří se nám stále prorážet nejen na metalovém poli, ale i na multižánrových akcích a díky podpoře našich fanoušků a kamarádů prožíváme na koncertech naprosto skvělou atmosféru. Navíc všichni v současné sestavě už máme hudbu naprosto nerozlučně zarytou pod kůží, nemělo by tedy žádný smysl to vzdát!

Prošla si skupina i nějakou krizí?

Jednou z krizí se může jevit třeba odchod frontmana Dalibora Halamíčka, který v roce 2004, tedy ihned po nazpívání alba Great Moravian Elegies, opustil naše řady a bylo potřeba jej nahradit někým, kdo by si dokázal získat mezi fanoušky stejnou oblibu a zároveň dokázal skvěle zpívat. Tenhle žánr není, co se týká zpěvu, žádná legrace a dobrých zpěváků je velmi málo. Nakonec k nám však nastoupil excelentní Ivan Borovský a s touhle mašinou na zpěv začala Salamandra stoupat výš a výš. Fanoušci i hudební kritici mají naprosto jasno v tom, že tohle je frontman, který k Salamandře patří nejvíce.

Co považuješ za největší úspěch Salamandry?

Nabízí se rok 2008 a naše předskakování rockovým legendám Iron Maiden pro 25 tisíc lidí. Bylo to něco neuvěřitelného, a to především proto, že nás před tuto legendu prohlasovali naši fanoušci. Zároveň za úspěch pokládáme i pravidelné vystupování na největších tuzemských rockových festivalech, v čele s Masters of Rock, kterému jsme věnovali také stejnojmennou hymnu!

Kdybys měl uvést tři písně Salamandry, k nimž máš nejbližší vztah, které by to byly?

Na tuhle otázku nemůžu odpovědět, protože do každé skladby se snažím dát kousek něčeho specifického a výjimečného, takže všechny považuji za originál. A o tom, jak se to povedlo a která je nejzajímavější, ať rozhodují raději fanoušci!

Máš pocit, že jste se za těch dvacet let přizpůsobili heavy/speed metalové scéně, nebo se scéna tak trochu přizpůsobila vám, protože ostatní kapely viděly, že to, co děláte vy, funguje?

Je to samozřejmě o tom, že scéna letí kupředu neskutečným tempem a jde to cítit každým coulem. Mílovými kroky se zlepšuje také digitalizace. Desky jednotlivých kapel mají stále lepší zvuk, dovednosti instrumentalistů stoupají, skladby jsou komplikovanější a je spousta tendencí k „minimalizaci“ aparatury na pódiu. Nabízí se otázka, zda je však to všechno dobře a zda to neustálé se předhánění poplatné moderní době přináší svůj účel a líbí se fanouškům.

Jak se za těch dvacet let změnil Pavel Slíva?

Stále poslouchá oblíbené kapely, stále píše melodický metal… Stále rád zajde s kamarády na pivo, rád se podívá na válečný film nebo si zajede k moři. Možná je jen o pár let starší…

Přítomnost jsme tedy zrekapitulovali. Ale co budoucnost? Vzhledem k tomu, že jste poslední studiový počin vydali v roce 2014, nemůže chybět ani otázka, kdy mohou fanoušci očekávat nové album?

Pracujeme na další desce, ačkoli je to tak trochu ve stínu oslav našeho dvacátého výročí, které si řádně užíváme. Rozhodně se ale v příštím roce mohou fanoušci těšit na velké věci! Chceme se zase posunout o kus dál a především splnit jejich očekávání a dát jim desku, která se bude líbit!