Raději mám dvanáctku než desítku, říká před 12. ročníkem ProtimluvFestu jeho šéf Jiří Macháček

Biblický Jákob měl dvanáct synů, vy letos pořádáte už dvanáctý ročník literárního ProtimluvFestu. Máte rád číslo dvanáct? Je pro vás něčím symbolické?

Samozřejmě, symbolické je především v rovině duchovní, dvanáct bylo apoštolů, dvanáct kmenů Izraele atd. Ale odlehčím to. I v hospodě si radši dávám dvanáctku. A pokud si dobře pamatuji, když někdy v roce 2001 vznikl v hospodě U Mnicha v Opavě název časopisu Protimluv, tak jsme také pili dvanáctku.

Jak se odlišuje nejstarší festivalový ročník (nejstarší Jákobův syn se jmenoval Ruben) od toho dvanáctého a nejmladšího, tedy letošního Benjamina?

První ročník se konal ve dvou dnech na jednom místě, v Antikvariátu a galerii Fiducia a jeho hostem byl třeba Pavel Řezníček, který před nedávnem zemřel, čest jeho památce! Dnes jsme „lítací“ festival odehrávající se na různých místech v centru Ostravy, jenž uvádí literární tvorbu autorů regionálních, tvůrců z visegradských zemí, ale občas se pouští i do nevyzkoušených nových věcí. Letos je to poprvé, co zveme literáty z Německa nebo Bulharska.

Zkuste tedy podrobněji představit některé letošní hosty. Festival ve středu otvírá maďarská autorka Krisztina Tóthová. Jak jste se dostal k jejímu dílu?

Několika způsoby. Už před lety jsme v Protimluvu uvedli ukázku z její tvorby, kdy jsme publikovali její povídku nazvanou Co to je za biják? Přeložil ji Jirka Zeman a zrovna v novém vydání revue publikujeme dokonce její tři nové texty. V češtině jí vyšlo několik knih, například Akvárium nebo pohádková kniha Dívka, která nemluvila.

V názvu čtení Krisztiny Tóthové se objevuje spojení „soucit a jeho nepřítomnost v současném Maďarsku“, našinci snad mají dostatek soucitu? Třeba s migranty ze třetího světa?

Zdá se mi, že míra sobectví v dnešní době překročila svoji míru. To, jak se stavíme k migrantům, jak odmítáme pomoci jiným, dokonce i pronásledovaným čínským křesťanům. Děsí mě to a mrzí, že část naší společnosti podporuje politiky, kteří demagogicky zneužívají ve svůj politický prospěch neštěstí druhých, kteří podporují všeobecný nárůst sobectví, hamižnosti, neurvalosti a vzájemné neúcty k druhým lidem, ale i k přírodě. O tom taky bude i čtení Krisztiny Tóthové.

Tentýž den do Ostravy zamíří Ivan Binar, spisovatel vyštvaný do emigrace ostravskými estébáky. Pro kulturní deník Ostravan.cz Binar nedávno vzpomínal: „Ještě v lednu 1977 přibyl do Ostravy Zdeněk Vokatý zvaný Londýn, i s manželkou Dášou. Čekali dítě, Dáša tu měla matku, která jim poskytla přístřeší, a Londýn si našel zaměstnání kulisáka ve Státním divadle. Přijel s posláním šířit Chartu a získat nové signatáře z řad undergroundu. Ale moc se mu nevedlo, Ostrava je Ostrava.“ Těší se vůbec Binar do Ostravy, nemá na tohle město jen špatné vzpomínky?

Snad mi to Ivan Binar promine, ale když jsme si psali, tak uvedl, cituji: „Jestli mě něco nepřejede nebo husa nekopne, o chorobách nemluvě, rád přijedu. Vždyť Ostrava je moje osudové město.“ Myslím, že to samo vypovídá o jeho postoji k Ostravě, že přeci jen na ni nemá jen špatné vzpomínky.

To jsem rád. Po maďarské intelektuálce, která kritizuje tamní vypjatý nacionalismus, a po Ostravákovi vyštvaném do emigrace, vystoupí Fedor Gál, který si dost vytrpěl od slovenských antisemitů. Na plakátu nevidím, že by měl festival nějaké téma, ale výběr vystupujících ho minimálně naznačuje. Co je nosným tématem letošního ročníku?

Samozřejmě že problém migrace, politické svévole, při té příležitosti dojde taky na téma výročí vzniku Československé republiky nebo okupace v roce 1968. Ale také i na odlehčenější věci, nelze být pořád vážný, k takovým určitě patří večer Baobabu.

To je pouze zdánlivé odlehčení, protože i dětské knihy z Baobabu jsou někdy tak těžké, že z nich dospělému není úplně lehko. Co vás přivedlo k produkci Baobabu?

Protimluv je pravidelně zván na festival Tabook v Táboře pořádaný Baobabem, uvedli jsme tam již několik našich autorů. Knihy Baobabu mají za sebou řadu vydavatelských úspěchů, třeba Transport na věčnost, i když právě tohle téma zrovna není lehké.

Pak přijde na řadu česko-německý autorský večer při příležitosti uvedení projektu Překladiště–VERSschmuggel. Návrat německé literatury na Ostravsko, kde se před válkou docela dařilo i původní německé beletrii?

Večer pořádáme při příležitosti uvedení česko-německé antologie, kterou Protimluv vydá ještě letos společně s nakladatelstvím Wunderhorn z Heidelbergu. Na knize se podílelo šest básnických dvojic z České a Německé republiky. Hlavní duší české části projektu je básník a překladatel Jonáš Hájek, který také bude moderovat celý večer.

Hlas z Opavy zazní v pátek. Co slibuje Perplex?

Anglista a básník Miroslav Černý vydal loni svou další sbírku nazvanou Silou psů. Mám rád jeho verše, v nichž třeba píše, že „někdy úplně stačí šourat se / ospalými Oderskými vrchy“. V jeho případě jde o dobrou regionální poezii v tom nejlepším slova smyslu.

Petr Hruška bude mluvit o Jana Balabánovi, což není nijak neobvyklé, jenže řeč bude o Balabánovi v bulharském překladu. Jak si našlo Bulharsko cestu právě k Balabánovi?

Přes překladatele Krasimira Prodanova. Zavítá na ProtimluvFest, protože v této chvíli stipendijně pobývá v Brně a překládá zrovna Balabánovo dílo Zeptej se táty.

ProtimluvFest je nestarším literárním festivalem v Ostravě. Žádný organizátor zatím „nedal“ víc ročníků, i když snahy tu jsou. Jak pohlížíte na konkurenci, třeba na letošní první ročník literárního festivalu Inverze, který proběhl v areálu vítkovického Dolu Hlubina?

Festival je to ambiciózní, zaměřený na osvědčená a populární jména, má skvěle našlápnuto, takže přeji organizátorům, aby jim to vydrželo.

Na ostravskou část Měsíce autorského čtení možná příští rok přijedou vietnamští literáti. Už tušíte, koho pozvete na třináctý ProtimluvFest?

Pár konkrétních jmen mohu vyjmenovat, tak například v příštím roce má vyjít v Protimluvu básnická sbírka Stalaktit Adina Ljuci z Bosny. Její uvedení na ProtimluvFestu je předběžně dohodnuto. A novou knihu by měl přijet představit Josef Straka, spolu s jejím editorem Janem Štolbou, a připravujeme taky další německo-český večer. A ani dobrý regionální autor chybět nebude, přičemž svůj prostor samozřejmě dostanou i slovenští, polští a maďarští literáti.

A je pro vás třináctka nešťastným číslem?

Naopak. Považuji ji za velmi šťastné číslo.

*

Podrobný program letošního ProtimluvFestu ZDE.