Akrobatky před ostravským Cooltourem předvedly, co je důležitější než selfíčka a lajky

Dvojice performerek původem ze Švýcarska (hostující také ve Francii a České republice), která se zhlédla v disciplínách nového cirkusu a především v akrobacii na závěsných lanech, si pro své představení vybrala velmi aktuální téma: život ve virtuálním prostoru a na sociálních sítích, neustálé sdílení zážitků a informací, „lajk“ jako nejvyšší projev přízně a virtuální vztahy, které jen málokdy přerostou do reálného života.

To vše zabalily Morgane Widmer a Stéphanie N’Duhirahe do úhledného balíčku novocirkusové hříčky, ve které nechyběly artistické výkony, herecké výstupy ani živá komunikace s publikem.

Z představení Mezi řečí. (Foto: Petr Kiška)

A tak zatímco diváci pomalu dosedali na svá místa před pyramidovou konstrukci nesoucí závěsná lana, začínal se mezi nimi odehrávat hon na nejlepší „selfie“. Morgane a Stéphanie zkoušely ty nejlepší úhly pohledu, pózy, kompozice, zkrátka cokoli, co by jim přineslo potencionální lajk. Postupně se propracovaly až k lanům, na kterých svou hereckou etudu dále rozvíjely a zároveň předvedly své artistické umění.

Z představení Mezi řečí. (Foto: Petr Kiška)

Ještě stále podporovaly jedna druhou, pomáhaly si a zápasily o dokonalý snímek i s použitím neodmyslitelné selfie tyče. Zlom ale nastal v okamžiku, když jedna z žen nedokázala odtrhnout oči od telefonu a tím překazila společnou choreografii – přístroj byl za trest rozdupán a nálada představení se změnila.

Je konec frenetickému focení a sdílení, co takhle se vrátit ke starým dobrým způsobům komunikace? Třeba ručně psaným pohlednicím! I diváci si mohli takovou pohlednici na místě napsat a vhodit do létající schránky, kterou vtipně ztělesnila Stéphanie N’Duhirahe.

Představení se překlenulo přes jasně zacílený fenomén dnešní doby až k tomu, co mu předcházelo – potřeba reálných setkání, pochval, rozhovorů, navazování vztahů. Už sama akrobacie na lanech a párová akrobacie jsou tak fyzické a „tady a teď“ prováděné disciplíny, že napomohly znovu se vrátit do reality a vnímat přítomný okamžik. A ačkoli performerky neměly v úmyslu moralizovat, spíše jen upozornit na to, co nás neustále obklopuje a možná si toho už sami nejsme vědomi, zcela určitě se jim podařilo zasít semínko pochybnosti u nejednoho diváka.

Z představení Mezi řečí. (Foto: Petr Kiška)

Jako zvukový podklad pro své vystoupení si dámy z Cie des Pieds Perchés vybraly mix známých písní i optimistických melodií lehce navozujících cirkusovou atmosféru, zaznělo i mluvené slovo jako vystřižené z amerického sci-fi filmu. Když na závěr děkovaly publiku za přízeň, hrála jim k tomu nesmrtelná píseň Jen pro ten dnešní den…o příjemnou nadsázku tedy nebyla nouze a mohli jsme tak performerkám odpustit i nepříliš hladké přechody mezi jednotlivými scénami či občas trochu násilné předěly hereckých pasáží a akrobatických čísel.

Z představení Mezi řečí. (Foto: Petr Kiška)

Je jasné, že do premiéry, která se má uskutečnit na pražském festivalu Letní Letná koncem srpna, bude ještě nutné spoustu věcí doladit, vyčistit a hlavně zvážit, zda je třeba všechen nazkoušený materiál použít, s tím se ale u work in progress počítá. Důležité je, že se Ostrava seznámila s ne tolik rozšířenou akrobacií na lanech, připomněla si, co nového se děje ve stále se rozvíjející oblastí nového cirkusu a že si Cie des Pieds Perchés vysloužilo od diváků přítomných i virtuálních alespoň pěkných pár desítek lajků.