Spoluorganizátor setkání Parcon v Bílovci Aleš Koval: Ruku na srdce, kolik knížek si dokážeš skutečně vychutnat v originále?

Aleši, ty jsi dlouhá léta jedním z klíčových hybatelů dění ostravského fandomu, na svém kontě máš dokonce celoevropské setkání fanoušků v Českém Těšíně. Jak se stalo, že se opět vracíš takřka do stejných vod a opět to bez tebe nejde?

Protože mám rád žánr a protože než jsem si to rozmyslel, tak jsem vyhrknul, že do toho půjdu. Ale nepleť se, ono by to samozřejmě šlo i beze mne. Je tady dost dalších nadšenců, kteří by to zvládli.

Jaký je hlavní důvod, že se Parcon nekoná opět v drsné Ostravě, ale poprvé v malebném Bílovci?

Sám jsi to řekl – Bílovec je malebný. Dává nám prostor pro přípravy a realizaci. Musím ale podotknout, že celá naše oblast je nám výrazně nakloněna. Ať je to Moravskoslezský kraj, město Ostrava, tak město Bílovec. Vždy je to o ochotných lidech, a těch má náš region hodně.

Jak a proč vzniklo letošní motto Bez překladu to nejde?

Když jsme vloni navštívili Polcon ve Wroclawi a hovořili jsme s polskými přáteli, tak se tohle téma vysloveně nabízelo. Jazyková vybavenost lidí se určitě v poslední době výrazně zlepšila, ale ruku na srdce, kolik knížek si dokážeš skutečně vychutnat v originále? Já jsem to schopen absolvovat asi v polštině a občas si v duchu koktám angličtinu. Věř mi, vždy bude zapotřebí dobrých a invenčních překladatelů.

Nabízí se i souvislost s historií ostravského fandomu?

Myslím, že určitě. Počátek našeho kontaktu s katovickým klubem Miłośników fantastyki se datuje do počátku osmdesátých let minulého století. A ta polština nám tady byla vždycky jaksi vlastní. Tam někdy to všechno začalo.

Co se týká překladatelské tematiky, tak existuje nedílná vazba autor a jeho „tlumočník“ do jiné řeči. Hlavní hvězdou Parconu 2018 měl být v tomto směru Andrzej Sapkowski a jeho dvorní český překladatel Stanislav Komárek. Nakonec jste ale účast Sapkowského na poslední chvíli omluvili. Copak se stalo a bude za něj adekvátní náhrada?

Nemyslím, že by Andrzej byl hvězda „number one“. Takových máme více. Ale je pravda, že jej lidé očekávali asi nejvíce. Bohužel ty důvody byly skutečně vážné, rodinné a zdravotní. A omlouvají ho. Standa Komárek, Andrzejův dvorní překladatel, ukončuje překlad Sapkowského Lexikonu nadpřirozených bytostí. Zná dílo „svého autora“ do detailů. A společně s Markem Tvrdým, který překládá hry vzniklé na základě Zaklínače, mají nachystáno opravdu hodně informací do „Povídání o Sapkovi“.

Kdo další je podle tebe „hlavní hvězdou“ letošního ročníku Parconu z hlediska nejen autorského, ale i právě překladatelského?

Není jich málo, například Ondřej Neff, polská bohemistka Joanna Czaplinska, Julie Nováková, také Jarek Nohavica, Juraj Červenák, Miroslav Žamboch a další. Zvědavý jsem například na Piotra W. Cholewu, který je polskou obdobou našeho Honzy Kantůrka. I on překládá Terryho Pratchetta a jeho Zeměplochu. I on je v Polsku oblíben tak jako byl Kantůrek u nás.

Neusilovali jste například o návštěvu dalších skvělých překladatelů jako jsou třeba Martin Hilský nebo Jiří Josek, specialisté zejména na Shakespeara?

Dostat sem Martina Hilského je sen, který bych si rád splnil. A nejenom pro Parcon.  Myslím si však, že oblast, které se věnujeme, má dost svých skvělých lidí.

Co všechno lze od setkání příznivců sci-fi, fantasy a hororu očekávat?

Skoro všechno. Záhady Arnošta Vašíčka, tajuplný jazyk Vladivojny La Chia, magii neviditelného zvuku Terezie Kovalové, tajemství psaní, ale i deskové hry, které se budou hrát, a návštěvu postav Hvězdných válek. Výtvarné výstavy i výstavu historie hnutí SF u nás. A další a další.

Můžeš vybrat jednotlivé highlighty z bohatého programu? Co bychom si při návštěvě Parconu 2018 v Bílovci rozhodně neměli nechat ujít?

Nechtěl bych někomu nadržovat. Je toho hodně a určitě se to nedá stihnout všechno. Už jsem se dříve zmínil o některých osobnostech. Ale doporučil bych i výstavy prací Martina Zhoufa v muzeu a výstavu oceněných výtvarných prací dětí ze ZUŠ z celé republiky ve věži bíloveckého kostela.

A opravdu to bez překladu nejde?

Nevěřím, že by to šlo. Přijďte se podívat.