Meltingpot 2018, den první aneb Jak rázná mačeta porazila umělou inteligenci

Jeho vystoupení je připraveno na pátek, a kdoví, třeba pomůže inspirovat zdejší skomírající ocelárny a zažijeme opravdu nevídaný jump! Některá spojení jsou tady totiž skutečně bizarní a není vyloučeno, že na pár dní se na Meltingpotu můžete stát všichni takovými Péráky a bavit se vědeckým odůvodněním nemožného.

Některé příspěvky Meltingpotu popírají samy sebe a ve výsledku jakoby si věda nebyla jistá moc svým umístěním v bezprostřední blízkosti zábavního centra, kterým Colours of Ostrava jsou. Například geolog a klimatolog Cílek si navzdory deštivému počasí připravil příspěvek na téma vysýchání českých toků. Když měl svou přednášku na požádání moderátorky Veroniky Poláčkové shrnout, vyzval přísedící na přehození výhybky s tím, že bude užitečnější dát si bramborák a pivo. Takový byl zahajovací vstup na ústřední scéně Global Stage, která se vztahuje k přírodním i k politickým jevům ve světě. Obecné konstatování o stavu českých toků (situace je podle Cílka velmi dobrá) v deštivém dni na Colours připomínala více než osvětu příslovečné vnášení sov do Athén.

Z přednášky Václava Cílka. (Foto: Michal Berger)

Žádné zásadní poučení nepřinesla ani druhá přednáška či monologický vstup na Global Stage v podání „futuristického mnicha“ Bruna Mariona z Francie. Fraktálové rozčlenění současného světa nebo výzvy k publiku, které mělo ukázat, zda preferuje soustředěnost či chaotičnost, sice pobavily, ale v důsledku šlo spíše jen o efektní řečnictví. Za dvacet let nás podle Mariona čeká zavedení umělé inteligence u počítačů a dojde k tomu, že se stroje začnou učit samy od sebe, vše se bude vyvíjet neskonale rychleji a je zapotřebí změnit svůj úhel pohledu na svět. Dívat se na něj s pomocí nových brýlí, kdy jakákoliv drobnost může být užitečnější než celek.

Mužové velkých činů jako Buddha nebo Ježíš jsou podle něj už minulostí a dopředu se dere motýlí efekt, takže každý se můžeme podílet na globálním rozvoji. Každý den je tak nejlépe trávit tím, že si ráno naordinujeme třeba jen 30 vteřin fraktálové rozcvičky u počítače. Bruno nám k tomu slíbil i vysílat speciální emaily, pokud se přihlásíme na jeho web. A jeho sen? Každý prý máme nějaký mít a lidé prý dnes povětšinou snít neumí, jejich meta je tak vydělávat o dvacet procent více než dnes. A jeho sen podruhé? Domeček v Thajsku. „Zatím nevím, jak jej splatím, ale už jsem si zažádal o pozemek,“ pravil vizionář v závěru setkání ve své plynulé angličtině s neopakovatelným francouzským přízvukem.

Cyril Höschl na Meltingpotu. (Foto: Michal Berger)

Nejvíce narváno bylo ve středu na Music Allarm Stage během přednášky neurologa Cyrila Höschla. Pořadatelé z neznámých důvodů odstranili přístup na zdejší balkonový „přístavek“, takže lid se tady mačká stejně jako na loňské LP, ale není to až tolik zásluha unikátního řečníka. O tom, že hudba aktivuje v mozku určitá centra, že si náš mozek dokáže dotvářet logické předpoklady srovnatelné například s jazykovým systémem, není nic objevného, ale lidi se tady mačkali asi nejvíce. Přednášející a dramaturgie evidentně uhodili hřebík do správných míst, hudební cirkus potřebuje svou ideologii, zvláště ten globálních rozměrů jako jsou právě Colours.

Meltingpot přinesl i zklamání, někteří očekávaní řečníci hned první den nepřijeli, Mathias Fifka leží marod se zápalem plic a Ingrid Formanek urgentně odvolala CNN do Grónska, „u jehož břehů se urvala obrovská masa ledu, která ohrožuje město.“ Škoda, že jsme nemohli vidět aspoň nějaký přímý zpravodajský vstup na inkriminované místo nebo některý z jejích oslavně zmiňovaných dokumentů. V tomto směru byl první den Meltingpotu zcela chladným.

Vojtěch Novotný na Meltingpotu. (Foto: Michal Berger)

Přesto se našla překvapení nad rámec prosazovaných řečnických hvězd. Tou první se stal například tropický biolog a etnolog Vojtěch Novotný se svou vtipně dynamickou a hlavně poučnou přednáškou o životě na Papui – Nové Guinei. Zdejší domorodci mohou jít příkladem všem, třeba i Ostravanům, co nemohou ničeho dosáhnout. Základem zdejšího práva je vlastnictví půdy, které nemůže ohrozit ani místní vláda, a pokud našinci hrozí nebezpečí, je nutno vytáhnout na obhajobu třeba i mačetu. Díky sveřepé odolnosti a nebojácnosti si tak místní na tomto exotickém ostrově udržují zdravou vládu nad věcí. Co více chtít?

Efektní tečkou za zahajovacím dnem Meltingpotu bylo hned dvojí uvedení dokumentu o divoké přírodě navracející se do specifických podmínek současného Česka, od vyhynuvších tesaříků až třeba po vlaštovky svérázně bojujícími s automatickými dveřmi u nedaleké nádražní budovy v Suchdole nad Odrou. Stačí se správně naučit naletět na fotobuňku a už jste doma u mláďat. Zkrátka futurologie v praxi nemusí nutně znamenat až tak velké oběti anebo laciné zvaní na bramborák. Tady filmoví tvůrci ukázali i skutečné výsledky, nejen pusté žvanění, až na to, že se nikdo nenamáhal jejich dílo uvést před publikem, takže efekt byl v tomto směru jen poloviční.