Divadelní prázdniny herce Reného Šmotka: Shakespearovské slavnosti v Ostravě i otáčivé hlediště v Českém Krumlově

René, jak trávíš divadelní prázdniny?

Vyjeli jsme s ženou na Pálavu. Měli jsme tam pronajatý domeček a jezdili jsme po okolí na kolech. Po Lednici, po Mikulově, po Břeclavi a tak. Cestou zpátky jsme se zastavili u mamky v Bystřici pod Hostýnem.

V televizní Toulavé kameře byla reportáž z Lednicko-Valtického areálu o zařazení mezi památky UNESCO. Potkali jste tam hodně zahraničních turistů?

Ani ne. Dokonce jsme si s ženou říkali, že na to, že je to v UNESCO, tam těch cizinců nebylo nijak moc. Pár Japonců, na prohlídce zámku s námi byli čtyři Angličané. Asi tu krásu cizina teprve objevuje… Český Krumlov, to je něco jiného. Tam je turistů z jiných zemí možná více než místních obyvatel.

Je za námi prvních čtrnáct dnů prázdnin. Co ten zbytek?

Prakticky už zase jen práce. Za dva týdny začínají Letní shakespearovské slavnosti. Už v jejich průběhu budu přejíždět z Ostravy do Českého Krumlova. Tam oprašujeme Psa baskervilského na otáčivém jevišti. Večer odehraju na Slezskoostravském hradě Komedii omylů, ráno skočím do auta a vyrazím do Krumlova. V deset dopoledne už musím být na zkoušce.

Kterou postavu hraješ?

Stapletona. Psa baskervilského.

To je titulní role!

Ano.

Je to v Českém Krumlově podobné jako s inscenacemi v rámci Letních shakespearovských slavností? Tedy že ta inscenace je nepřenosná do divadelního sálu? Že diváci mají jedinou možnost vidět to jen a jen v létě venku?

Ano, a byla to moje první věc v Krumlově. Režíroval to Petr Zelenka záměrně do zahrady na otáčivé hlediště. A dodnes si myslím, že se v té inscenaci projevilo to, že Petr Zelenka je filmový režisér. Má to filmové vidění. Mlha na blatech, jako ve filmu. Sice záleží na atmosférickém tlaku vzduchu, jak se říkalo v meteorologických zprávách, přepočteném na hladinu moře (úsměv), ale jakmile je příhodný tlak a mlha se drží při zemi a plave po té zámecké zahradě, tak to jsou krásné filmové obrazy! Lidi sice chodí na Karla Rodena, který hraje Sherlocka Holmese v alternaci s Pavlem Oubramem, a když si povídáme v té mlze a jenom Stapleton ví, kde jsou ty uličky v blatech, to je panečku atmosféra …

Děláme teď tak trochu na Ostravanu reklamu Českému Krumlovu, ale proč ne. Možná že pár Ostraváků zamíří na letní dovolenou na tebe jako na Stapletona do Krumlova.

Srdečně zvu! (úsměv)

Když jsi povídal o atmosférickém tlaku vzduchu, vzpomněl jsem si na tvoje vystupování v předpovědi počasí …

To bylo v Televizi Barrandov, když ještě byla v jiných rukou, než je dnes. Tam tehdy šla dělat legrace.

Tehdy jsi mi říkal, že ti najednou velice vyletěla nahoru popularita.

Ano, a to jenom kvůli třem minutám večer v televizi! Střídali jsme se s Milošem Čížkem. Ten dělal celý týden a já jen neděli a pondělí. I tak to stačilo. Byl to jakýsi protipól všem ostatním televizním zprávám o počasí. V těch vystupovali krásní mladí moderátoři a úžasné mladé krásné dámy, a najednou jsme proti nim přišli my dva. Dva staří škaredí chlapi.

Nepřeháněj!

No dobře. Ale docela to vyšlo. Byl to nejsledovanější pořad na Barrandově. Miloš Čížek se dostal dokonce do širší nominace na cenu Týtý. Za tři minuty denně.

Tak pojďme ke Letním shakespearovským slavnostem …

Hraju v Komedii omylů doktora Skřipce. Jeho úkol je vyléčit Antifola Efeského, kterého hraje Marek Holý, a Antifola Syrakuského, jeho dvojče, které hraje Aleš Bilík.

Postava doktora Skřipce je vedle postav Dromiů, také jednoho ze Syrakus a druhého z Efesu, které hrají skvěle dva velcí komici Jiří Sedláček a Vladimír Polák, třetí nejkomičtější postavou hry. To byl tvůj záměr, nebo to takhle chtěl režisér Peter Gábor?

Pan režisér přenesl původní inscenaci z Národního divadla moravskoslezského na Slezskoostravský hrad. Nevím, jak moc komický byl původní doktor Skřipec. Marta Roszkopfová navrhla pro tuto postavu kostým indiánského šamana. Já jsem našel v rekvizitárně Komorní scény Aréna nějaké pomůcky pro pyrotechnické efekty. Řekl jsem si: Když šaman, tak ohně! (smích) Přinesl jsem to na zkoušku a Peter Gábor byl rád. No, občas to funguje, občas ne. Pak mi kluci na scéně nadávají, já stojím zády k lidem, takže diváci nevidí, že jim odpovídám a nádherně se při tom bavíme.

Je velký rozdíl mezi zkoušením normální inscenace pro interiér divadelního sálu a pro letní produkci venku?

No jistě! Kratší doba zkoušení, setkání s lidmi z jiných divadel, je to všechno mnohem intenzivnější a také zábavnější. V divadle zkoušíme šest až osm týdnů, tady tolik času zdaleka není. Je to pro mne ozvláštnění stálé sezóny.

Ty máš stálé angažmá v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. Vedle toho hraješ ve Staré aréně ve hře Hrobník v režii Petera Gábora, což je výborná inscenace, bydlíš v Ostravě a ke všemu v létě jezdíš do Českého Krumlova. Není toho moc?

Nevím, jestli je toho moc, rozhodně víc jezdím. Z Ostravy do jižních Čech to je docela štreka.

A neuvažujete s rodinou o přestěhování?

Ani ne. Manželka má hezkou práci na Základní umělecké škole Edvarda Runda. Kdysi jsme na to docela mysleli. Ale když jsme se dívali na zušky v Českých Budějovicích, není jich tam moc. A žena má tady dost žáků, učí výtvarnou výchovu a pořád se hlásí noví, prostě je jí v té práci dobře. Kdybychom se přestěhovali, možná už by takovou prima partu, jakou nyní má s ostatními učiteli na svém nynějším působišti, nemusela najít.

A to tvoje cestování vám zatím rodinný život nekomplikuje?

Mám takovou džentlmenskou dohodu s vedením Jihočeského divadla, že udělám za sezónu dvě inscenace a pak ještě další odehraju na letní venkovní scéně v Českém Krumlově. To mi sice zabere dost času, ale pořád ještě zbývá nějaký čas na rodinu.