Odešel muž, který bojoval proti ztrátě paměti. Pane Luďku, nezapomeneme!!!

Poznal jsem Vás jako herce. Teprve pak jsem se dozvěděl, že jste se k divadlu dostal v terezínském ghettu. Zavřeli Vás tam hitlerovští nacisté v roce 1942. Jen zázrakem jste přežil internaci v koncentračním vyhlazovacím táboře v Osvětimi, v táborech Birkenau, Sachsenhausen i pochod smrti. V roce 1956 jste nastoupil jako herec do Divadla Petra Bezruče. V letech 1961-1966 jste byl jeho ředitelem – a neměl jste to lehké. Už tehdy jste se dostával do konfliktu s komunistickou politickou totalitní mocí, ale jako bývalého vězně koncentračních táborů Vás museli respektovat.

V srpnu 1968 jste z televizního studia pravdivě jako moderátor informoval diváky o okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Umlčeli Vás až sovětští okupanti, když obsadili i improvizované vysílací stanoviště. Vaše statečnost byla tehdy příkladem pro všechny kolem Vás.

Ještě nedávno jste navštěvoval studenty ve školách a jako přímý svědek jste popisoval hrůzy holocaustu, vzpomínal jste na průběh 2. světové války, na srpen 1968 i na léta komunistické normalizace. Zejména toto Vaše vzpomínání tváří v tvář mladým lidem bude nyní chybět ze všeho nejvíce.

Po zásluze Vám patří Cena Jaromíra Šavrdy udělovaná těm, kteří připomínají důsledky ztráty svobody v životech konkrétních lidí, osobnostem, které aktivně vydávaly a vydávají o době nesvobody či zločinech totalitních režimů svědectví. Po zásluze Vám patří titul Čestný občan města Ostravy.

Byl jste duší umělec, srdcem bojovník, a zůstanete v našich myslích a srdcích odvážným a rovným člověkem, jehož celoživotní postoje a názory zůstanou vzorem hodným následování.

Pane Luďku, nezapomeneme.

Poznámka redakce: Pohřeb Luďka Eliáše se uskuteční v úzkém rodinném kruhu.