Před katedrálou Božského Spasitele bičovali Ježíše. Kulisy ostravské verze rockové opery se proměnily v realitu

Jsou knihy, ke kterým se člověk celý život vrací. Pak jsou knihy, které se přečtou jednou, ale jejich poznání zapůsobí jako blesk z čistého nebe. Osobně mám v té první kategorii zařazenu Bibli a Evangelia. Do druhé kategorie patří Kristus znovu ukřižovaný Nikose Kazantzakise.

V hudbě pak jeden z nejzásadnějších příspěvků k příběhu Ježíše Krista vytvořili libretista Tim Rice a skladatel Andrew Lloyd Weber. Rocková opera Jesus Christ Superstar vznikla v roce 1969 a vypráví příběh posledního týdne života Ježíše Krista.

Inovace autorů není nijak dvakrát závratná: základní dějová kostra příběhu je věrná biblickému podání. Originální autorský vklad přichází v postavě Jidáše: záhadou obestřeného Ježíšova učedníka, který jej zradí.  Proč to udělal? Chtěl Ježíše zachránit před jeho posedlostí spasitelským komplexem? Zde rozvinuli Rice s Weberem svou fantazii a vykreslili živoucí obraz pochybnostmi zmítaného člověka, který Ježíše miloval možná víc, než většina ostatních.

Lukáš Adam při venkovním provedení rockové opery. (Foto: Aleš Honus)

Vraťme se však do reálií sobotního večera, v němž příběh Ježíše zhmotnili zpěváci v nastudování Národního divadla moravskoslezského. Ostravský historik Martin Strakoš ve své studii konstatoval, že parkoviště na náměstí Msgre Šrámka před Divadlem Jiřího Myrona je symptomem nemoci. Jak jinak vnímat provizorium zvané parkoviště, které se před největším ostravským chrámem usídlilo, vzdáleně připomínajíc biblický příběh o farizejích, kupčících v chrámu?

Věřme, že po sobotním vzkříšení příběhu Ježíše se stane i provádění ostravských muzikálů pod širým nebem novou tradicí a že skončí diletantismus řešení dopravy před zásadními ostravskými památkami! Domnívám se, že bludný kruh by mohl rozetnout právě Ježíš Kristus, který se vrátil před Božského Spasitele. Čekalo na něj několik set diváků, kterým kapacita náměstíčka příliš nestačila. Není divu, vstup byl zdarma. Lidé se tísnili i na chodníku a poseli chrámové schody a chodníky, aby krátce před devátou hodinou večerní zhlédli legendární rockovou operu.

Z venkovního uvedení Jesus Chris Superstar. (Foto: Aleš Honus)

Inscenátoři se uchýlili k několika nutným opatřením. Orchestr operety a muzikálu pod taktovkou Jakuba Žídka byl situován do Divadla Jiřího Myrona, odkud byl zvuk technikou a audiovizuálními prostředky přenášen na pódium před chrám a na projekční plátno.

V sobotu večer se sešlo vyvážené pěvecké a herecké obsazení v čele s Lukášem Vlčkem (Ježíš), Lukášem Adamem (Jidáš), Martinou Šnytovou (Máří Magdaléna) a dalšími. Kostra příběhu byla sice pro venkovní uvedení zejména v prvním dějství trochu krácena, ale stěžejní čísla byla samozřejmě ponechána.

Z venkovního uvedení Jesus Chris Superstar. (Foto: Aleš Honus)

Po předehře se tak objevil na pódiu energický Lukáš Adam v písni Jak ze sna procitám. A hned v úvodu naznačil, že půjde o velkou věc, protože jeho nasazení je v každém příběhu naprosto strhující a místy doslova sebedestruktivní. Skvěle sehraná i sezpívaná company apoštolů předvedla i soulovou sborovou hitovku Proč ten shon. Kaifáše ztělesnil svým démonickým basem Juraj Čiernik (Zemřít by měl), došlo i na vyhnání z chrámu a snad nejslavnější árie Vše je tak, jak má být a Co na tom je tak zlého.

Z venkovního uvedení Jesus Chris Superstar. (Foto: Aleš Honus)

Druhé dějství působilo celistvěji. Herecký a pěvecký koncert se podařil zejména Lukáši Vlčkovi, jehož V zahradě getsemanské mělo všechny atributy rockového feelingu s perfektními přechody mezi zpěvními rejstříky a čistými výškami.

Podle očekávání nejvíc zaujal letošní držitel Ceny Jantar Lukáš Adam, který má ten vzácný dar, že své postavy nehraje, ale stává se jimi. Sympatický, malý velký muž zapůsobil jako roznětka a vytvořil dynamický a dramatický protipól k mystériu, kterému se oddal Ježíš Kristus.

Uprostřed Lukáš Adam. (Foto: Aleš Honus)

Výbornou hlasovou kondicí potěšila také Martina Šnytová, která svým stříbrným, křišťálově čistým sopránem doslova okouzlila. Tomáš Savka Piláta Pontského ztvárnil velmi charismaticky s vynikajícími jízlivými a sarkastickými podtóny.

Martina Šnytová v Jesus Chris Superstar. (Foto: Aleš Honus)

K zajímavému posunu došlo u Jana Vlase, který svého Heroda přetavil v karikaturní figurku, jež se každým pohybem vysmívá obávané představě hubitele neviňátek. Vlas navíc bodoval aktualizovanými hláškami a jeho výkřik „Vypadni z mého života,“ zněl velmi působivě.

Zleva Lukáš Adam a Jan Vlas. (Foto: Aleš Honus)

Ačkoli provedení Jesuse pod širým nebem muselo být značně náročné, došlo díky skvělému technickému zajištění (pochvalu si zaslouží zejména zvukaři a komunikace mezi orchestrem a herci na pódiu) k zážitku skutečně mimořádnému, který nebyl narušen žádným problémem.

Tomáš Savka jako Pilát. (Foto: Aleš Honus)

Naopak, bylo zjevné, že všichni protagonisté si Jesuse zahráli s neskrývaným potěšením, ale i to, že mnozí ve svých rolích za ty dva roky neskutečně vyrostli a vypracovali si jednotlivé detaily a nuance skutečně k obrazu svému, který působil plasticky a skutečně osobitě.

Bičování Ježíše před katedrálou. (Foto: Aleš Honus)

Obrovskou pochvalu si zaslouží orchestr s dirigentem Jakubem Žídkem, to je skutečně chlouba muzikálové scény a těleso složené ze zkušených muzikantů. Proto i kytarové party zněly s náležitou expresí a všemi stylovými prostředky, jež odpovídají rockovému drajvu, působivé však byly i břeskné žestě a pregnantní rytmika.

Z venkovního uvedení Jesus Chris Superstar. (Foto: Aleš Honus)

Takovéto představení se podaří jen zcela výjimečně, ale Ostrava je město, které zvláštní anomálie a transcendentní zážitky překvapivě přitahuje. Jesus Christ Superstar v rámci Slezské lilie byl skutečně jedním z nich. Někteří lidé tančili, zpívali a prožili nesmrtelný příběh velice osobně.

Ať už to bylo s Ježíšem a Jidášem jakkoliv, jedno je jisté: Ježíš a rocková opera Jesus Christ Superstar z mého života nikdy vypadnout nemůže.