Poruba se opět po roce stala oázou nového cirkusu. Až do neděle se hraje v šapitó i v ulicích

Goršek je nonverbální kus Šimona Plisky a Andreje Lygy. Na ploše pětačtyřiceti minut vypráví legendu o dvou bratrech z mytické Goršecké náhorní plošiny. Dva herci a dvě masky, jeden prostor. Ve výsledku tragikomedie plná lásky a nenávisti, krutosti a přátelství a především ponorkové nemoci.

Z představení Goršek na festivalu Cirkulum. (Foto: Jiří Birke)

Goršek představuje jedno z mála placených festivalových představení, v šapitó se zadarmo nehraje, na rozdíl od jinak zcela volně přístupných produkcí na venkovních prostranstvích. Goršek měl v parném vedru i výhodu večerních hodin, kdy už se vzduch pod plachtou ochladil. Což se nedalo říct u předchozího placeného kusu v podání rodinného podniku z Německa od Die Buschs.

Sauna pod plachtou otevřela svou náruč téměř tropické klauniádě dvougeneračního souboru. Zapotili se všichni. Otec a syn versus publikum rovná se nepřeberná interakce, tradiční kousky jako žonglování, karetní triky a kruhy nesly osobité ozvláštnění a ve spolupráci s diváky dodaly šapitó dynamický drajv.

Die Buschs, vpravo jeden z diváků. (Foto: Jiří Birke)

Ale Die Buschs se museli pořádně snažit, neuměli česky, což invenčně nahradili originálními titulky, napsanými na bílých plachtách. Ale museli se zapotit dvojnásobně, protože venku už své nádobíčko rozbalil neméně populární Agro The Clown. Divoká karta pouliční akce – jedinec využívající trpělivosti publika k odvážným kouskům. Živel vylupující dámské kabelky, zastavující auta a manipulující chodce.

Agro The Clown. (Foto: Jiří Birke)

Atmosféru poněkud ospalé odpolední Poruby hned v úvodu festivalu rozvířil parádní průvod všech vystupujících. Společně s davem přihlížejících si to promenádou rázovaly loutky v nadživotní velikosti, akrobaté i akrobatky, klauni i klaunice, žongléři a vyvolávači. K demonstraci spojených sil divadelní rodiny byly využity všechny dostupné prostředky od masek po loutky, od jednokolek, bruslí a obřích kol až po nadstandartní nákupní vozík.

Vedle zmíněného šapitó, kde se hrálo za úplatu, festivalu Cirkulum dominuje Alšovo náměstí, tady se nachází hlavní scéna a její pódium má proměnlivý charakter. Záleží na tom, kdo právě vystupuje a jak vysoká je koncentrace volně příchozích diváků.

Omnivolant a jeho Café Show. (Foto: Jiří Birke)

Opět němečtí hosté, dvojice Omnivolant z pojízdným Café show, předvedli originální akrobatické vystoupení plné odvážných kousků. Součástí visuté hrazdy i její podpěrou se stává přímo lidské tělo partnera krásné dámy, svaly hrají oběma, chlapík s řetězem na krku s ocelovým lankem napínajícím vysoko zdviženou ocelovou konstrukci. Výsledná káva, kterou pak bylo možno zakoupit přímo na place, musela chutnat dvojnásobně.

Jedinou překážkou se ukázaly neukázněné děti, které nevědomky kousek po kousku ukrajují z manévrovacího prostoru a brání umělcům ve volném pohybu. Není se čemu divit, celý dlouhatánský rok musely čekat, až zase do jejich sídliště přijedou exotičtí klauni.

Nadšené děti na festivalu Cirkulum. (Foto: Jiří Birke)

Bohužel, Cirkulum se koná opravdu jen tři dny v červnu. Ale na děti se tady proměňují i samotní účinkující, zejména japonská dvojice Witty Look, jejíž cirkusová show na jednokolkách patřila k nejzábavnějším. Energický projev, ještě bláznivější nápady, bezkonkurenční práce s publikem, na to se jen tak nezapomíná.

Cirkulum roztočilo svá kola napotřetí v nejlepší možné parádě, nezbývá než se těšit na další dny až do nedělního finále. Pokaždé je co obdivovat a těšit se na očekávané premiéry pod širým nebem i v symbolickém šapitó.

Cirkus žije a Poruba mu po celá víkend patří celým svým srdcem.