Turnová, Viewegh, Soukupová. Měsíc autorského čtení se stěhuje z Lesa do Staré arény a uvede turecké autory

Když v roce 2010 proběhl literární festival Měsíc autorského čtení (MAČ) poprvé i v Ostravě, našel útočiště v divadelním sále ve Staré aréně. Posléze se role hostitele ujaly kluby Atlantik a Absintový klub Les, letos se však MAČ znova vrací na Masarykovo náměstí. Stará aréna tak v době od 2. července do 2. srpna uvítá jednatřicet nejlepších současných tureckých spisovatelů i mnohé české, slovenské, polské nebo ukrajinské beletristy.

Zatímco v Brně proběhne již devatenáctý ročník festivalu, v Ostravě teprve osmý. V moravské metropoli se MAČ tradičně odehraje v Divadle Husa na provázku, kde skoro každé čtení sleduje zaplněný sál. V Ostravě ale MAČ z neznámých důvodů stále hledá diváky. Největší středoevropský literární festival, který se souběžně koná i ve slovenských Košicích, polské Vratislavi a ukrajinském Lvově, ostravští čtenáři zatím spíše ignorují. V Atlantiku i v klubu Les  (až na několik vystoupení domácích literárních hvězd).

Publikum vlastně festival nadšeně přijalo jen v prvním roce, kdy se odehrál ve Staré aréně. Léta Páně 2010, to Ostrava euforicky prožívala kandidaturu na Evropské hlavní město kultury a chodit na autorská literární čtení či na jakoukoliv kulturu bylo „in“. Ostravský MAČ přitom navíc v dubnu toho roku symbolicky zahájil spisovatel Jan Balabán, který už se ale festivalu nedožil. MAČ 2010 přesto probíhal pod zvláštní Balabánovou ochranou odněkud shůry, z pověstného „božího lana“.

„Vracíme se tam, kde jsme začínali. Nic jiného zatím nehledejte,“ říká jeden z ředitelů festivalu Pavel Řehořík z brněnského nakladatelství Větrné mlýny, které MAČ pořádá. „Děkuji majiteli Absintového klubu Les Přemkovi Burešovi, který nás hostil po minulé dva roky. Ten klub má vynikající atmosféru, ne každý ctitel literatury ale přijal tamní undergroundové prostředí,“ naznačuje Řehořík, proč se festival vrací na místo činu, kde Měsíc autorského čtení začínal. Zda přibude diváků, to je ale zatím otázka. V Ostravě a blízké Opavě přitom studují (a učí) literaturu desítky lidí, obě města jsou plná básnířek a básníků, proč se ale nezajímají o Měsíc literárního čtení, na to je těžké odpovědět.

Čestným hostem letošního ročníku je Turecko. A takový nájezd Turků nezažila Morava od vpádů osmanských válečníků v šestnáctém a sedmnáctém století. Toť samozřejmě bonmot. Pokud jde o turecké spisovatele, těch se v Ostravě zatím mnoho neobjevilo. Jisté je, že ve Staré aréně se veřejnost doslechne o současném Turecku mnohem více než od svalnatých plážových krasavců někde na turecké riviéře. Podobně jako loni o Gruzii od gruzínských beletristů a předloni o Španělsku od španělských i katalánských spisovatelů.

Číst a debatovat bude třeba známá turecká spisovatelka Asli Erdoganová, která se stala jednou z obětí hromadných čistek po předloňském pokusu o státní převrat. Režim tureckého autoritářského prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana ji držel ve vazbě celých 132 dnů. A do Ostravy přijede i Nedim Gürsel, jeden z nejkontroverznějších moderních tureckých autorů, o němž se říká, že je noční můrou špatných vládců.

Že jmenované literáty neznáte? S tím se počítá. A platí to i naopak, běžný turecký vzdělanec sotva vysloví nějaká jména českých spisovatelů, a to do výběru ještě zamotá německy píšícího Franze Kafku a francouzsky tvořícího Milana Kunderu. Žádná národní literatura v prostoru mezi Helsinkami a Varšavou, Lublaní a Istanbulem totiž není tak velká, jak si to o ní často myslí její „velcí“ tvůrci, vydavatelé, kritici i čtenáři. Ve Staré aréně se ale ostravští knihomolové mohou stát za pouhých jednatřicet dnů znalci současné turecké beletrie.

Po turecké části večera nastoupí na podium domácí literáti, mezi které se tu a tam zaplete slovenský, polský nebo ukrajinský host. „Ne úplně obyčejné autorské čtení určitě diváci zažijí při vystoupení ostravského rodáka Petra Čichoně společně s performerkou a básnířkou Janou Orlovou,“ odhaduje Pavel Řehořík. Jana Orlová proslula odvážnými genderovskými vystoupeními, občas taká čte v Evině rouše. Čichoň recituje v doprovodu loutny, coby rodák z Ostravy-Petřkovic píše texty i v němčině.

„V Ostravě také představíme několik novinek vydavatelství Větrné mlýny. Třeba na autorském čtení Hany Roguljič,“ láká Řehořík do Staré arény. Olomoucká rodačka Hana Roguljič je autorkou románu Norské děti, jenž je inspirován známými událostmi, které média nazvala kauzou bratrů Michalákových. Román vyšel v květnu, má příznivý ohlas kritiky a pomalu se stává bestsellerem. „Autorka vypráví svižně a zábavně. Stylistiku by jí mohl závidět kdejaký zavedený český autor, spolu se schopností vystihnout v pár slovech náladu a atmosféru místa,“ chválí autorku například recenzentka Mladé fronty DNES.

Zpátky k zahraničním hostům. Dříve se Turků na Moravě báli, plánovaný červencový turecký vpád do Moravské Ostravy je ale výjimečnou možností seznámit se s literární kulturou, o níž jsme dosud mnoho nevěděli. Nebo snad máte tušení, o čem píší Murathan Mungan, Ayfer Tunç, Şebnem Işigüzel, Oya Baydar, Özgür Mumcu, Faruk Duman, Behçet Çeli, Tarik Tufan, Çiller Illhan, Necla Kelek, Yadé Kara, Haydar Ergülen, Tuna Kiremitçi, Yalçin Tosun, Gaye Boralioglu a další hosté letošního Měsíce autorského čtení? Tak na viděnou ve Staré aréně.