Nesnažte se být slavnými tím, že někoho zkopírujete, říká Marek Slonina, organizátor soutěže Líheň

Máme za sebou sedmnáctý ročník hudební soutěže Líheň. Jaké by bylo vaše hodnocení?

Myslím si, že se sedmnáctý ročník povedl, ačkoliv ještě na sklonku roku nebylo jisté, zda vůbec proběhne… Potýkali jsme se a potýkáme se stejně jako řada jiných soutěží s nedostatkem financí, a tak jsme dlouho zvažovali, zda do toho jít, nebo ne. Nakonec díky podpoře ze strany města Havířov, které tak činí již od počátku soutěže, jsme se rozhodli, že do toho půjdeme. A jsme rádi, že jsme to udělali, protože díky Moravskoslezskému kraji, který nám schválil dotaci o něco později, jsme mohli udělat soutěž stejně pěknou a kvalitní jako každý předchozí ročník. Ale byly to nervy…

Byl právě skončený ročník něčím jiný, netradiční, specifický, výjimečný ve srovnání s předchozími roky?  

Možná právě v těch nervech, které jsme prožívali a v té přípravě, kdy víte, že zřejmě soutěž budeme dotovat ze svého. Také díky tomu jsme neoslovili tak obrovskou masu kapel jako v předchozím roce, abychom jim zbytečně něco neslibovali. V předchozím ročníku se přihlásilo díky kampaním 948 hudebních skupin, letos jsme museli kampaně omezit a díky tomu se jich přihlásilo ve velkých uvozovkách jen více než dvě stě. Ale i to je ve srovnání s obdobnými soutěžemi docela šílené číslo.

To rozhodně. Vítězem Líhně 2018 se nakonec stali polští Hurrockaine. Co tedy podle vás rozhodlo o jejich triumfu?

To je velmi těžko říct. Ze čtyřiadvaceti porotců je na první místo pasovala rovná polovina, ale v součtu hodnocení to tak suverénní nebylo a jen hlasy dvou porotců mohly rozhodnout o vítězství a druhé kapele v pořadí – The Gang z Bratislavy. Myslím si, že letos do finále postoupily čtyři kapely, které byly skvělé a v podstatě jim nebylo co vytknout – možná o chlup větší nasazení, o chlup záživnější show na pódiu a o chlup větší invence, než předvedly ostatní skupiny.

Jaké ceny jste připravili pro vítěze? Jsou v plánu nějaké koncerty či festivaly, na kterých by se Hurrockaine měli díky tomuto prvenství představit?

Samozřejmě jsme pro nejlepší kapelu připravili nejen hromadu cen, včetně dovolené v Itálii, hodinek PRIM pro celou skupinu a podobně, ale především chceme kapelu představit publiku. Už v pátek 29. června by se měli Hurrockaine představit na soutěži mezi vítězi obdobných soutěží Jump into Colours, odkud má vítěz garantováno místo na pódiu Colours of Ostrava. Jump into Colours proběhne v areálu Černé louky v rámci Festivalu v ulicích, který je zdarma a kam fanoušky této polské skupiny zveme. Dále již nyní víme, že by měla zahajovat oslavy piva Radegast – Radegast den v Nošovicích, který se koná 1. září, a o dalších akcích jednáme.

Každopádně je si třeba přiznat, že to, co stačí na české/slovenské scéně, zdaleka nestačí na evropské úrovni. Myslíte si, že Hurrockaine jsou schopni prosadit se i v evropském měřítku?

V této chvíli bych řekl, že prosadit se na evropské scéně je strašně náročné a je to běh na dlouhou trať. Je to strašně moc o štěstí na lidi, na náhody, ale chce to hlavně hrát. Tlačit se na pódia a budovat si fanouškovskou základnu. Ta je mnohdy více než smlouvy a kontrakty. Kvalitativně na vystupování v Evropě vítěz Líhně určitě má, neztratili by se ani další finalisté, ale obávám se, že se od kapel žádá mnohem větší invence a nápaditost, než předvádí většina kapel v současnosti.

Líheň tedy opět vyhrála polská kapela, co to vypovídá o české hudební scéně?  

Jen to jediné, co jsem řekl před chvíli. A bohužel se nic nemění, ať se nám přihlásí sto nebo tisíc kapel. Devadesát procent jich chce být jako někdo, kdo je zrovna na vlně a je právě slavný. A tak jsme v Česku měli roky éru kapel jako Olympic, pak přišla éra kapel jako Kabát, poté Kryštof a uvidíme, co bude následovat. Moje rada pro všechny muzikanty tedy zní, byť nevím, jestli jsem fundovaný někomu takto radit, ať jsou originální, hrají si, baví se hudbou a nesnaží se být slavnými tím, že někoho zkopíruji. Hudba může být pestrá a stále se objevují nové kapely s originálním zvukem a nápady. Je třeba být svůj…

Naprosto souhlasím, tak bych vás přece jenom ještě požádal z pozice organizátora hudební soutěže o rady začínajícím kapelám…

Asi bych se opět mohl vrátit k tomu, co jsem už říkal. Hudebníků, kteří dokonale ovládají svůj nástroj, je spousta. Namíchat z nich ale fungující kapelu není jednoduché a my to na soutěži vidíme dost často. Možná právě účinkování na soutěžích před porotou je pro kapely to pravé, aby dostaly zpětnou vazbu od někoho, kdo s kapelou není svázán a poradí jí, co udělat jinak. Často se nám stává, že poražené kapely ze základních kol přicházejí za porotou a ptají se, co udělat jinak nebo kde byla chyba. Mnohé z nich si tak i potvrzují svůj názor, nebo v nás hledají někoho, kdo zbytku kapely bez obalu řekne, že to chce změnu.

Velké finále poprvé proběhlo v rámci Slezskoostravského Rock-festu. Proč jste přistoupili k této variantě a jak tento krok hodnotíte? Je zájem pokračovat?

Propojení mezi Líhní a Slezskoostravským Rock-festem funguje už několik let na bázi vzájemné solidní spolupráce, kterou jsme letos ještě podpořili právě Velkým finále v rámci festivalu. Dříve měly nejlepší kapely z Líhně možnost představit se zde publiku, letos jsme se rozhodli zde představit všechny finalisty a udělat zde finále. Vše se začalo rýsovat už na konci loňského roku, kdy jsme si řekli, že chceme finále dostat pod širé nebe a rovněž z havířovského klubu na větší prostor. Z naší strany vládne naprostá spokojenost a věřím, že i ze strany pořadatelů festivalu, a tak se třeba za rok potkáme opět u řeky Ostravice.

Mimochodem neuvažujete o nějakém výročním koncertě všech vítězů, případně o nějakém kompilačním CD s nahrávkami vítězných kapel?

Je to jeden z mých velkých snů, ale opět naráží jen na otázku peněz. Příští rok se soutěž stane v uvozovkách dospělou, bude mít osmnáct, a to je právě chvíle, kdy by se slušelo zavzpomínat na začátky a dát možnost všem vítězům znovu se představit veřejnosti. Některé z kapel už sice nekoncertují, přeci jen osmnáct let je hodně a všichni stárneme, ale vítězové mají rozhodně co nabídnout. Myslím si, že by tomu slušel i festival ve stylu „best of“… třeba v ulicích města, ale obávám se, že v současnosti nenajdeme dost nadšenců, kteří by náklady na něj pokryli. Kdyby se ale našel někdo, kdo má zájem soutěži pomoci v budoucnu, budeme samozřejmě velmi rádi.

Jaké inovace plánujete do budoucna? Budou pro příští ročník nějaké novinky?

Už nyní pracujeme na dalším ročníku, což je asi poprvé s takovým předstihem. Osmnáctý ročník jsme v podstatě začali připravovat již se startem toho sedmnáctého. Chceme, aby byl pro fanoušky ještě zajímavější a hlavně aby stále pomáhal mladým a amatérským kapelám vzhůru. Vzhledem k tomu, že soutěž Líheň je již několik let mezinárodní a hlásí se do ní hudebníci všech možných národností, a to nejen evropských, rádi bychom soutěž uspořádali nejen v českých klubech, ale i v zahraničí. Máme něco rozjednáno, ale jsme opravdu na začátku… Snad to vyjde, držte nám pěsti!