Stavím mosty mezi hudebními styly, říká Tarja Turunen, která okouzlí Ostravu svým speciálním koncertem
29.5.2018 05:57 Petr Bidzinski Hudba Rozhovor
Finská divoženka Tarja Turunen zavítá po osmi letech do Ostravy. Tentokrát však nikoliv v rámci své rockově-metalové kariéry. Fanoušci se můžou letos 14. prosince v Multifunkční aule Gong těšit na speciální vánoční set, jemuž budou dominovat sváteční písně z jejího posledního alba From Spirits and Ghosts. Doprovodí ji přitom Moravská filharmonie Olomouc a pěvecký sbor Stojanova gymnázia ve Velehradě. S Tarjou Turunen jsme si povídali nejen o zmíněné nahrávce, ale také o jejích charitativních aktivitách, jejím vlivu na mladé muzikanty nebo o tom, jak ji ovlivnil život v Argentině. V neposlední řadě pak zavzpomínala na své předchozí návštěvy moravskoslezské metropole.
Zpěvačka Tarja Turunen se vrací do Ostravy.
Foto: Tim Tronckoe
Můžete prozradit, v čem se z vašeho pohledu liší vaše metalové a vánoční koncerty?
Obecně platí, že příprava a zkoušení u mých symfonických koncertů mi zabere delší dobu než u koncertů v rámci rockových turné, pokud mluvíme o vokální stránce. Jako sopranistka sice denně provádím různá hlasová cvičení, ale na ta náročnější turné musím jejich program připravovat ještě důkladněji. To zabere týdny. Oproti tomu rocková turné jsou náročnější fyzicky. Abych byla během těchto koncertů pořádně připravená, potřebuji kromě vokálních cvičení i fyzický trénink. Pokud mám zůstat při rockových koncertech zdravá a mám si je plně užít, zvlášť když se neustále mění klimatické podmínky, musím být ve skvělé fyzické kondici.
A další rozdíly?
Má vánoční či klasická vystoupení jsou spíše akce vážnějšího rázu a účastní se jich široké publikum po celém světě. Mladší fanoušci, kteří mě pravděpodobně znají více jako rockovou zpěvačku, navštěvují tyto akce společně s těmi, kteří preferují má alba s klasickou hudbou. Což je skvělé! Už roky stavím mosty mezi hudebními styly. Pro bariéry totiž nevidím důvod. Hudba je o emocích!
V Ostravě jste už během své sólové kariéry vystupovala dvakrát, a to v letech 2008 a 2010. Nabízí se tedy otázka, co se vám vybaví jako první, když se řekne Ostrava…
Celkově můžu říci, že si svá vystoupení v Česku vždycky užívám. Nejvíce se mi však líbí, a jsem za to velmi šťastná, že jako umělkyně můžu navštívit tolik krásných měst, jako například Ostravu. Pamatuji si, jak jsem se v Ostravě procházela kolem řeky, toulala se místními uličkami v historické části města a fotila si tam mnoho krásných míst.
A slyšela jste o místě, kde se bude konat váš prosincový koncert? Gong se totiž nachází v bývalém industriálním areálu, kde v minulosti vládlo hutnictví, protože se tam nacházely funkční důl, vysoké pece, koksovna a podobně…
Aha, to jsem nevěděla. Ráda slyším, že budu zpívat v místě s takovou historií. Těším se.
Můžete prozradit, podle jakého klíče jste vybírala písně pro desku From Spirits and Ghosts?
Když jsem začala pracovat na produkci mého vánočního alba, mým cílem bylo vydat album s mými oblíbenými vánočními písněmi. Prostě nahrávku se songy, které budou vhodné pro můj hlas a které můžu volně interpretovat. Podobně, jako když jsem vánoční album nahrála už před deseti lety. Nyní jsem se však nechtěla opakovat a chtěla jsem vytvořit něco zajímavého a s novým přístupem. Vždy jsem byla velmi inspirována filmovými soundtracky, proto jsem se rozhodla spolupracovat se skladatelem a s mým kamarádem Jimem Dooleyem, který pracuje ve filmové branži. Společně jsme vytvořili album, které zní svěže a nově, a to i přesto, že většinu skladeb na albu zná snad každý posluchač. Nicméně když písně posloucháte, uvědomíte si, že můj přístup k nim je jiný.
Společně s albem jste vydala i komiks From Spirits and Ghosts (Novel for a Dark Christmas)…
S myšlenkou vytvořit komiks přišli zástupci mé německé nahrávací firmy earMUSIC. Nikdy jsem na podobném projektu nepracovala, takže mi to přišlo zajímavé. Jen jsem si vybrala výtvarníka (Conor Boyle – pozn. autora), který nakonec nakreslil příběh inspirovaný mou novou skladbou Together.
Rovněž můžeme zmínit, že jste nahrála charitativní verzi vánoční skladby Feliz Navidad, jejíž finanční výtěžek byl určen pro obyvatele ostrovu Barbuda, kteří se loni museli vzpamatovávat z následků hrozivých a zničujících hurikánů. Co vás k tomuto kroku vedlo? Ještě doplňme, že se na písni dále podíleli mimo jiné Doro Pesch, Sharon Den Adel (Within Temptation), Elize Ryd (Amaranthe), Timo Kotipelto (Stratovarius), Simone Simons (Epica), Cristina Scabbia (Lacuna Coil), Joe Lynn Turner (Rainbow, Deep Purple) nebo Floor Jansen (Nightwish).
Několik let jsem žila v okolí i na Antigui, což je sesterský ostrov Barbudy. Stále tam mám domov. Celý Karibik utrpěl loni v létě při sezoně hurikánů velké škody. Tahle skutečnost mě osobně velmi zasáhla. Ostatně jakákoliv pomoc druhým je potřebná a vítána.
To máte samozřejmě pravdu a váš přístup k druhým je chvályhodný. Myslíte si tedy, že by hudebníci měli anebo aspoň mohli působit na své fanoušky? To znamená, že de facto nejste jen zpěvačka, ale mnohdy působíte i v roli jakéhosi učitele…
Je neuvěřitelné vědět, že jsem ovlivnila kariéry tolika mladých hudebníků. Někteří z nich mě kontaktovali a řekli mi to osobně. Je to veliká pocta a hudba mi do jisté míry přináší pokoru. Můžu se pouze snažit být nejlepší v tom, co dělám, ale nakonec nikdy nemůžu být nejlepší. Věřím v tvrdou práci a v aktivní přístup. Osobně dělám hudbu pro vlastní potřebu, protože v mém životě není nic dalšího, co mě baví tak jako muzika, respektive co mi dělá takovou radost jako zpívání… Samozřejmě kromě mé rodiny. Hudba má rozhodně velkou sílu.
Aktuální informace u vašeho profilu na Wikipedii uvádějí, že momentálně žijete v Andalusii. Ovlivnil vás pobyt na jihu Španělska nějak konkrétně?
Ve Španělsku jsem ještě nežila, přestože tam byt mám. Na druhé straně jsem bydlela několik let v argentinském Buenos Aires, které se stalo mým domovem po mých studiích v Německu. Argentina jakožto jihoamerická země je naprosto odlišná od evropských zemí. Život v Buenos Aires se mi velmi zamlouval a rozhodně mě osobně ovlivnil, protože všechno v mém životě má něco společného s mým uměním. Nedokážu se vyhnout psaní písní s osobní tematikou. Tolerantní kultura Argentiny, která je vstřícná k názorům druhých, mi pomohla najít sebe sama.
Obecně vzato, co máte na rozhovorech ráda a co naopak nemusíš?
Mám ráda, když novinář dělá svou práci dobře a předem si zjistí, koho chce zpovídat. Nemám ráda, když tomu tak není a já si to uvědomím během rozhovoru.
Je něco, co jste neřekla v některém svém předchozím rozhovoru, ale chtěla byste to prozradit nyní?
Toto je velmi složitá otázka. Chci vám jen poděkovat a zároveň bych chtěla pozvat lidi na mé koncerty v České republice, které už brzy u vás budu mít.
Tarja Turunen v České republice
11. prosince 2018: Flora Olomouc
12. prosince 2018: Kongresové centrum Zlín
13. prosince 2018: Sportovní hala Znojmo
14. prosince 2018: Multifunkční aula Gong Ostrava
Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.