V Ostravě se dělá kvalitní jazz. Jan Kavka Trio na debutové kolekci přináší opravdovou pastvu pro uši

Člen několika jazzových formací (Ostrich Quartet, Jan Kavka Trio, Heda Quartet, Five Heads) Jan Kavka učí na Lidové i Janáčkově konzervatoři. Na novém projektu Jan Kavka Trio se klavírista obklopil jazzovými talenty: kontrabasista Marek Dufek se už stačil přes své mládí výrazně zapsat pod několik nahrávek, stejně nepřehlédnutelné jsou při bližším obeznámení i bicí a nápadité perkuse Adama Sikory. Společné úsilí tria je zakódováno na Past Stories, které se točilo ve Studiu 1 Českého rozhlasu Ostrava pod supervizí zkušeného zvukového mistra Luboše Výrka. Prvotřídní zvuk je také jednou z předností alba. Jím však pozitiva nové kolekce autorských kompozic Jana Kavky zdaleka nekončí.

Album Past Stories obsahuje 8 skladeb, které se prostírají na ploše téměř jedné hodiny (přesně 55:44). Průměrná délka skladeb je okolo šesti minut. Vedle kratších Waiting for something a Weird Stuff tu najdete i epičtější 12ti minutové Rozjímání. Jan Kavka Trio vychází stylově z aktuálních jazzových trendů, které reprezentují formace jako Brad Mehldau Trio, Keith Jarret Trio, Bobo Stenson Trio, z českých pak Robert Balzar Trio aj. Ty staví na výrazné melodice, živém a proměnlivém rytmu a tradiční jazzové harmonii, která si libuje v tónických prodlevách, sestupných basových figurách a chromatických sekvencích.

Kavkovy skladby využívají široké spektrum harmonických možností – od modality přes impresivně zasněnou akordiku po drsnější kvartové, alterované a disonantní zahuštěné souzvuky. Příznačná pro autora je logika v užívání toho kterého prvku a schopnost rozvrhnout jednoduché melodie do dynamické šířky, s obligátními improvizacemi a proměnami rolí jednotlivých členů.

Jak vypadá taková píseň z Past Stories si pokusíme přiblížit u skladby New Age. Kompozici začíná klavír ostinátním repetovaným tónem c, který je vždy devětkrát zopakován pravačkou, zatímco levá ruka hraje sestupnou linku, jež má dvě různé varianty. Po osmi taktech se přidávají bicí s basou, které klavírní groove podporují. Po dalších osmi taktech se rozezní v klavíru působivá melodie, která se okamžitě zapíše do uší: je koncipována jako melodický obal intervalu kvinty od tónu c. Její tvrdošíjná naléhavost se kombinuje s rytmickým ostinatem kontrabasu, pohyb zdařile rozvlňují i zajímavě akcentované bicí.

Po úvodním bloku, který zahrnuje ještě vedlejší téma, přichází střední díl. Najednou je tempo matně zastřené, objevují se zdánlivě náhodné off-beatové přiznávky v klavíru a perkusích, které subtilně přizvukují improvizaci kontrabasisty Marka Dufka. Role se samozřejmě také prohodí a následující, pozvolnou a dynamicky strhující gradaci třímá pevně v rukou Jan Kavka. Nakumulovaná energie by se v některých okamžicích dala krájet – hutné groovy rozvíjí všichni tři muzikanti simultánně, přičemž jejich souhra má obrovský feeling a uvolněnost, aniž by se vzdávala pocitu pravidelného beatu.

Schopnost evokovat zvukově synestetické vjemy Kavka prokázal i v následujících skladbách. The Sea na začátku obsahuje akordické pásmo, jehož struktura vychází z pohybu mořské hladiny, včetně následujících skoro onomatopoických sekvencí v podobě stoupání melodických frází vzhůru. The Sea má vedle hudebně-poetických panoramatických kvalit také svá tajemství, které odhalí pohled na harmonický průběh skladby a sofistikovanou komunikaci muzikantů. Melancholický opar se vznáší nad tématem eponymní kompozice Past Stories, jejíž uhrančivá melodika se také okamžitě vpije do mysli. První polovinu alba rámuje rozlehlý opus nazvaný Rozjímání. Z počátku přiléhavý název, který ale nemůže obsáhnout nesmírně různorodou Kavkovu hudební představivost, jež se nebojí výšek ani hloubek a dokáže vytěžit z témbrových možností nástroje skutečně maximum.

Další čtyři kompozice alba nemají onen nostalgický nádech, který jemně prosvítá z předešlých. Waiting for Something, Where It Comes From a Weird Stuff jsou pecky, které se nebojí progresivnějších postupů. Závěrečná Back Home, pak familiárně pohostí bluesovou pohodou a pobaví vtipnými interjekcemi klavíru a kontrabasu. Tohle přesně je muzika, kterou by si člověk přál zažít v klubu live.

Album Past Stories však rozhodně nezklame ani při poslechu doma. Okouzlující je spontánní hudební komunikace tria, jehož členové si spolu perfektně rozumí, doplňují se a hrají na sebe. Přitom se muzikanti vyhýbají exaltovaným projevům v podobě přebytečného chrlení tónů v improvizacích a snaží se zahrát jen to podstatné. Jako obrovský talent se blýsknul kontrabasista Marek Dufek, jehož hra stojí na perfektní technice, postřehu a skvělé fantazii, s níž rozvíjí improvizační linky s osobitou zpěvností a frázováním.

Bicí a perkuse Adama Sikory září všemi barvami. Jejich síla spočívá v rafinované dovednosti přechodů, rytmických permutací a nebezpečných gradací, které mnohde překračují stylové konvence jazzového bubeníka. A to je jen dobře!

Závěrečné uznání se sluší adresovat autorovi všech kompozic Past Stories. Jan Kavka ukázal, že v jeho osobě se ukrývá obrovský autorský potenciál, jeho skladby mají charisma, atmosféru a okamžitý půvab. Ohleduplně pracuje s pedálem, rozmanitě přistupuje k tónové kultuře a technice úhozu, díky čemuž je jeho interpretace mimořádně bohatá na výrazové a barevné nuance, jež překračují obvyklý rejstřík jazzového pianisty.

Past Stories skrývají v každém okamžiku mnoho nečekaných asociací a vjemů ve výsostné a svobodné hudební komunikaci, která na sebe nijak nestrhává pozornost. Je přirozená a nenucená, jakoby tryskala z jednoho zdroje.

Debut Jan Kavka Trio s jeho „uplynulými příběhy“ je dobré poznat, protože tato „minulost“ se může stát nepostradatelnou součástí vaší budoucnosti. Můžete si být jisti, že litovat nebudete.