Vyjít na pódium je vždy vzrušující, říká James Stevenson z Chelsea před ostravským koncertem

Na úvod našeho rozhovoru by mě zajímalo, zda se měnil tvůj vztah k punku. Vzhledem k tomu, že v punkové skupině Chelsea hraješ už od roku 1977… 

Asi takhle, všechno se mění, když stárneš. Vezmi si třeba to, že jak já, tak mnoho mých souputníků, kteří jsme byli pohlceni první vlnou punku, jsme byli velcí fanoušci glam rocku…

Dobře, ale zkusím se zeptat ještě jinak… Kdybys měl uvést hlavní důvod, proč jsi už déle než čtyřicet let členem punkové kapely, který by to byl?

To je jednoduché. Prostě miluji punk rock a jsem absolutně šťastný ve chvíli, když můžu vyjít na pódium a tam hrát na kytaru. Tohle je moje nejoblíbenější činnost.

Můžeš porovnat své pocity, když jsi vstupoval na pódium, řekněme, v roce 1980 a když vstupuješ na pódium dnes. Je mezi nimi nějaký rozdíl?

Zrovna v tomto případě se nic nemění… Přijít na pódium před fanoušky, kteří nás chtějí vidět a slyšet, je vždy super. Nebál bych se říci, že až vzrušující.

Myslíš si, že punk má nějaké limity, respektive může se nějakým způsobem vyvíjet?

Myslím si, že většina věcí už byla vymyšlena a už někdy zazněla. Nicméně nikdy nevíš, kdy nějací mladíci překonají určité mantinely daného žánru, a nezačnou dělat hudbu zcela novým způsobem. To možné je.

Jsi stale v kontaktu s přáteli, se kterými ses potkával v sedmdesátých a osmdesátých letech a kteří inklinovali k punku?

Jasně že jsem. Vždyť přece stále hraji v Chelsea, takže jsem pořád v kontaktu s Genem Octoberem (zpěvák Chelsea – pozn. redakce). (smích)

Domníváš se, že jsou vaši fanoušci rozdílní? Můžeš porovnat vašeho typického fanouška v roce 1976 a v současnosti?

No, samozřejmě jsme během naší kariéry získali mnoho nových fanoušků, to je jasné. Na druhé straně je pravda, že spousta našich původních fanoušků zestárla s námi. Řekl bych, že zrovna pro ně platí, že mají jen více roků a s věkem zmoudřeli.

Chelsea byla také první indie kapela, která v roce 1979 vystoupila v celostátní televizi, konkrétně v BBC. Co vás vedlo k tomu, že jste tuto nabídku přijali?

Prostě jsme chtěli, aby naši hudbu slyšelo co nejvíce lidí. O nic jiného nešlo. Myslím si, že i The Clash měli hrát v Top of The Pops (známý a oblíbený televizní pořad BBC – pozn. redakce), ale odmítli. Alespoň z mého pohledu to nebylo dobré rozhodnutí. Mohli totiž dostat punk k širšímu publiku už daleko dříve.

Jak známo, spolupracoval jsi se spoustou muzikantů různých žánrů. Myslíš si, že tato skutečnost ovlivnila tvůj osobní život? Anebo je to přesně naopak? To znamená, že jsi tolerantní člověk, který je vstřícný k názorům druhých, proto jsi mohl hrát s tolika muzikanty…

Tohle souvisí spíše s tím, že prostě rád hraji a spolupracuji s různými lidmi. A čím jich je více, tím lépe. Myslím si, že ti to jako muzikantovi rozšiřuje hudební obzory a pomáhá ve vývoji. Jsem třeba také členem kapely, která se jmenuje International Swingers a mimo jiné tam působí Clem Burke z Blondie. A ten má na tuto věc stejný názor.

Mezi těmi, se kterými jsi v minulosti hrával, najdeme mimo jiné i popovou hvězdu osmdesátých let Kim Wilde… Jak k této spolupráci došlo?

Seběhlo se to tak, že tenkrát Billy Idol zrovna opustil Generation X, kde jsme v té době spolu hráli, a já byl potěšen, že tato nabídka od Kim Wilde přišla. Aspoň jsem se hned mohl pustit do práce v rámci dalšího projektu. A popravdě řečeno zrovna Kim Wilde byla vždy zárukou důvěryhodnosti. A myslím si, že stále je.

Lituješ nějakého momentů ve svém hudebním životě?

Velmi bych si přál, abych mohl hrát na nějakém albu Davida Bowieho…

Jaká je tvá definice dobrého songu?

Dobrá skladba musí mít v prvé řadě skvělou melodii. Také musí být svým způsobem jedinečná a nesmí se jednat o žádnou napodobeninu nějaké starší písně. A ještě bych doplnil, že v ní výrazně musí být zastoupeny kytary.

Máš ještě nějaký hudební sen?

A víš, že ani ne? Budu šťastný, pokud se budu moci věnovat hudbě a budu moci hrát, co nejdéle to půjde.

Na nadcházejícím evropském turné budete hrát také v České republice, přičemž vás na těchto koncertech bude doprovázet ostravská parta Degradace. Jak se ti jejich tvorba zamlouvá? Mimochodem znáš ještě nějaké další české punkové kapely?

Přiznám se, že skladby od Degradace nijak podrobně naposlouchány nemám, ale těším se, že kluky uvidím naživo. Každopádně když jsme naposled hráli v České republice, tak s námi jela skupina Do řady. A musím říci, že tahle banda se mi líbila.

Poslední otázkou opusťme hudební svět a nahlédněme do sportovního teritoria. Co ty a fotbal? Fandíš FC Chelsea? Jednou z legend fotbalového klubu FC Chelsea je český brankář Petr Čech…

Samozřejmě že jsem fanouškem Chelsea. Petr Čech je fantastický gólman a opravdu velká legenda klubu, stejně jako další brankář, který chytal ještě před ním, a to Peter Bonetti.