Silent Stream of Godless Elegy otevírají na Smutnici folklorně-metalovou náruč vstřícnosti a naděje

Moravští Silent Stream of Godless Elegy jsou kapelou, jejíž rukopis je velmi dobře rozpoznatelný. Ne nadarmo se skupina zaštiťuje termínem etno metal. Na onom charakteristickém prolínaní metalových a folklorních elementů je vystavěno také nové album Smutnice, které nyní vychází po sedmi letech od předchozího počinu Návaz.

Hned na úvod poznamenejme, že v současnosti sedmičlenný soubor soustředěný kolem manželů Hajdových, tedy zpěvačky Hany a kytaristy Radka, opět odvádí svůj vysoký standard. Pokud toto sdělení převedeme do hudebního jazyka, zjistíme, že obě základní složky se vhodně doplňují a bez přehánění můžeme uvést, že tyto hlavní inspirační zdroje jsou ještě nápaditější než v minulosti a zároveň znějí vyzráleji. Tahle žánrová symbióza probíhá natolik přirozeným způsobem, že až po vícero posleších vyplyne, že písně vstřebávají stále více a více folklórních prvků. Což je ovšem ku prospěchu věci, protože také díky tomu se skladby stávají barevnější a variabilnější.

„Sajlenti“ sice nadále pracují s různými typy nálad, nicméně na své šesté řadové desce se odklonili od jisté pochmurnosti a posmutnělé atmosféry a spíše se soustřeďují na prezentaci krásy. Tedy nikoliv nějakého bujarého veselí, ani se neuchýlili k rozjuchanému soundu, je však nezpochybnitelné, že melodické linky evokují vstřícnost a určitou náklonnost, popřípadě očekávání z příchozího. Snad se dokonce v jejich případě nabízí uvést označení pozitivně laděný doom metal, respektive doom metal vzývající pozitivní energii. Tedy alespoň, co se týká hudebního vyznění.

Držitelé dvou Andělů v kategorii hard´n´heavy (v roce 2000 za Themes a o čtyři roky později za Relic Dances) rozhodně hudební kabát nepřevlékají. Díky tomu, že se ponořili ještě více do hlubin lidové tvorby, však mají daleko více prostoru k manévrování. A této situace také náležitě využívají. Jsou silní v melodiích a kladou důraz na zpěvné pasáže, takže se dopracovali až k vzrušujícímu albu. Nicméně základní ingredience jsou stejné, jen je servírován jiný úhel pohledu. Pokud bychom tento výsledek porovnávali třeba s předchozí nahrávkou Návaz. Smutnice je zkrátka deska, ze které je cítit, že přichází s otevřenou náručí a jakoby se posluchači snažila podat ruku. A přitom se nepodbízet.

Pestrost skladeb souvisí také s tím, že jsou vyšívány bohatým aranžmá a často se opírají o velmi působivou gradaci. Zároveň se vyplatí sledovat různé na první pohled možná neslyšené detaily. Ona propracovanost se týká i těch pomalejších skladeb (Synečku, Ptakoprav, Malověrná), v nichž mnohé pasáže mají nádech určité smířlivosti a naděje. Velmi efektivně vyznívá také zapojení folklorního sboru Kriváň ve skladbě Za nevěstou. Všechny tyto atributy jsou dobrá vizitka skladatelského tandemu Hana Hajdová a Radek Hajda, který složil kompletní materiál. Songy Kdo z nás je víc a Ptakoprav vznikly ještě za přispění Michala Petřeka.

Pravda, nabízí se rovněž otázka, zda se podaří kapele onu naléhavost a bezprostřednos, které z písní sálají, přenést i do koncertní podoby. To sice jednoduchý úkol nebude, ale zase by se v tomto případě měly projevit letité zkušenosti jednotlivých členů skupiny.

Ještě doplňme, že Smutnici po producentské stránce vyšperkoval izraelský všestranný muzikant Yossi Sassi (Yossi Sassi & The Oriental Rock Orchestra, ex-Orphaned Land), jenž si navíc v některých skladbách i zahrál, a to na kytaru, baskytaru, bouzoukitaru a shaker. Album bylo nahráváno v Grapow Studios pod dohledem Rolanda Grapowa (ex-Helloween, Masterplan, Kreyson atd.) a vychází u vydavatelství Redblack dvacet let poté, co tato firma vydala svůj první titul – stále respektovaný „sajlentovský“ počin Behind the Shadows.

Smutnice je kompaktní, rozmanité a v dobrém slova smyslu uvolněné a lesknoucí se album, jehož síla přichází jakoby zevnitř. Takové prostě-vznešené metalové pohlazení s atmosférou vděčnosti, které má dar na základě poslechu vyvolat před očima příběhy odehrávající se na rozkvetlých beskydských loukách. Někdy idylické, jindy zase spíše nahořklé. Což také nedokáže každý.

Silent Stream of Godless Elegy: Smutnice. Redblack Records 2018