Opavský páv se rozletěl do světa, letošní ročník vyhráli Estonci a Poláci

Nový prostor a silná konkurence, takové jsou hlavní rysy právě skončeného Opavského páva – výkvětu studentských prací mezinárodních filmových škol. Podle poroty s Ivetou Radičovou coby předsedkyni se bezkonkurenčním vítězem stalo estonské drama plné divočiny, ale i vypjatých mezilidských emocí Jahiloom aka Wild Game (rež. Jerónimo Sarmiento, Estonsko, Film&Media School).

Půlhodinový snímek se zaměřil na příběh několika mladých hrdinů, kteří se vypraví na lov divoké zvěře. Mezi jeleny a srnami v divukrásné přírodě se ale odehrává napínavé drama mezi střelcem, zakřiknutou dívkou a jejím psem. Snímek vyhrál kategorii hraných filmů, ale porota mu přisoudila i roli nejlepšího díla ze všech soutěžních titulů.

„Samozřejmě se v první řadě hodnotí kvalita snímků, nicméně si myslím, že muži a ženy reagují na různá témata odlišně a téma je jistě také důležitý faktor při hodnocení filmu. Jako každý rok je porota složena z profesionálů ve filmovém oboru, já se nejvíce těším na Jana Gogolu ml. Mimo porotu se pak návštěvníci budou moci setkat v rámci doprovodného programu s řadou zajímavých osobností, jako je třeba dabingová režisérka Olga Walló,“ komentovala dění kolem Páva členka organizačního týmu Viktorie Maliňáková.

K. Lorek a E. Lorek si přebírají cenu za film Las. (Foto: Filip Neminarz)

Festival se poprvé ve své historii konal v nově zrekonstruované budově Slezské univerzity na Hauerově ulici, kde sídlí také pořádající oddělení audiovizuální tvorby. Kromě skvěle vybaveného sálu mohl slavit u návštěvníků úspěch také bývalý absolvent AVT Jirka Vávra. Přivezl s sebou atraktivní téma –  přednášku o digitální reklamě. A jen tak mimochodem, podílel se také se svými spolužáky na vzniku Opavského páva.

Festival každoročně mění tvář města, charakteristickým prvkem je například zamaskování koule na náměstí pavím maskotem. Páv je v samotném logu přehlídky spojen s ikonickým obrazem filmového pásu. Na tuto technologii už se sice studentské snímky netočí, ale její metafora funguje a nebýt klasického celuloidového pásu, nevznikl by přece ani filmový jazyk. Všechny uvedené filmy vynikaly jeho sofistikovaným ovládáním i v době digitální. Festival si rok od roku buduje lepší pozici a jak je vidět, neváhá si k měření sil na domácí půdě pozvat mezinárodní účast ani ostřílené profesionály v odborné porotě.

„Opavský páv postupně proniká do povědomí lidí. Rok od roku přichází více návštěvníků z širší veřejnosti, ale nejvíce lidí přijde vždy z řad studentstva. Pro nás je hlavní, abychom každoročně zlepšili jeho propagaci, unikátní program je u nás samozřejmostí. Myslím tím nejen filmové projekce, kde jsou zařazeny skvělé filmy z celého světa, které jsou řemeslně zpracovány na vysoké úrovni, jsou zábavné a často i exotické, ale i doprovodný program. V něm si mohou návštěvníci na vlastní kůži vyzkoušet odborné filmové práce, vyslechnout si zajímavé přednášky nebo se setkat se zajímavými lidmi. Letos to byli právě třeba Jirka Vávra nebo nestorka českého dabingu Olga Walló. Setkat se s nimi, tak takovou možnost nemáme běžně každý den, proto myslím, že je každého chybějícího diváka velká škoda,“ dodala slečna Viktorie.

Na galavečeru slavily úspěch i další oceněné snímky. Přítomní oslavovali až do nočních hodin a středobodem zábavy se staly velmi příjemné a přátelské momenty. Opavský páv je událostí, na které se po celý program setkávají diváci s rozmanitými lidmi, ale vyvrcholením je pro ně právě toto finále. Přítomní tak neformálně porovnávají výsledky festivalové soutěže se svými osobními tipy, debatují o uplynulých festivalových dnech a o všem možném.

„Na tento večer se každý rok těším nejvíc. Možná i proto, že už je po všem a konečně si odpočineme. Nikdo by jej neměl vynechat, aby zažil hezkou tečku za celým festivalem. Kdybych měla vypíchnout nejzajímavější snímky z letošního programu, tak jistě ty z promítacích bloků hraných filmů. Zajímavé jsou každoročně, ale ty letošní byly opravdu obzvlášť velmi silné. Loni mohli návštěvníci vidět například studentský film Hajni Kis, který byl nominovaný na Oskara. Také letos ve výběru nechyběl jeden studentský snímek oceněný prestižní cenou Americké filmové akademie. Kdo chtěl vstřebat trochu exotiky, mohl si ji vychutnat u animáků, ty jsou každoročně velmi rozmanité a přicházejí z nejrůznějších koutů světa,“ dodala Viktorie Maliňáková.

Jan Grobliński přebírá cenu za film Legwork. (Foto: Michael Klemm)

V dalších kategoriích slavili úspěch zejména polští mladí tvůrci, mimo jiné z legendární filmové školy v Lodži. A to právě v kategorii Dokument a Krátkometrážní hraný film do pěti minut. První vyhrála téměř půlhodinová anabáze ulicemi tohoto města s názvem Legwork (rež. Jan Grobliński, National Film School in Łódź). A tu druhou minimalistický, ale vizuálně velmi obsažný Les (Las, rež. Kasper a Ernest Lorek, National Film School in Łódź).

Zatímco hrané filmy nebo dokumenty sázely na sílu přírodních záběrů, u těch dalších převládlo komorní domácké prostředí. Charakteristické to bylo například pro vítěze animované kategorie, kde bodoval americký snímek Flipped Out (rež. Jae Bae, School of Visual Arts) o nočním dramatu s oživlým mobilním telefonem. Digitální animace neurazila a poukázala na tradiční sílu dobře vystavěného příběhu.

Animační techniku uplatnil také belgický snímek Maikeulboudjan (rež. Capucine Muller, KASK) v kategorii Videoklip, který vsadil na satiru z kuchyňského prostředí jedné každé domácnosti. Diváckou cenu si odneslo ponuré podobenství o konci člověka Dust reprezentující rovněž polské tvůrce (rež. Jakub Radej, University of Silesia in Katowice).

Barevné perutě Opavského páva se tedy rozprchly do světa a nezbývá než se těšit na příští ročník, třeba na něm už některé zůstanou doma na pořadatelské půdě.