Organizátoři nového festivalu Inverze: Chceme provětrat ostravské literární ovzduší

Kudy vedla vaše cesta k rozhodnutí, že uspořádáte literární festival? To přeci není jen tak, ze dne na den.

Vasilios Chaleplis: Pro mne osobně hrála literatura v životě vždy obrovskou roli. Odmala jsem miloval papír, slova, myšlenky…. Od puberty také soustavně píšu básně a povídky. A momentálně studuji bohemistiku a literaturu. Když jsme se s Honzou a ostatními (Adam Tomáš a Ondřej Hrabal) poznali, zjistili jsme, že tuto vášeň všichni do jednoho sdílíme. Díky Honzovi, který v té době (což bylo asi před dvěma lety) začínal pracovat pro kino Cineport na Provoze Hlubina, se nám pak naskytla příležitost tyto prostory využít pro literární akce. Tak vzniklo rarachovské Harakiri Czurakami – literární večírky pro mladé autory z celé republiky. Tento formát zaznamenal úspěch, a to zejména u mladých lidí – najednou jsme literaturou nežili jen my nebo kolektiv našich nejbližších přátel, ale stovky mladých lidí, kteří byli schopni celý večer a se zájmem poslouchat čtení svých vrstevníků.

Jan Dvořák: Studoval jsem scenáristiku na JAMU a napsal třeba divadelní hru Křest pro Starou arénu. Už od puberty jsem pořádal nejrůznější kulturní akce, nejprve jen pro kolektiv svých kámošů, později třeba v Cooltouru pro daleko širší publikum. Když jsem se stal součástí Provozu Hlubina a poznal jeho neskutečný potenciál, bylo pro mě nepřijatelné nepřijít s něčím novým – s něčím, co tomu prostoru přidá další využití. A tak vzniklo už zmíněné Harakiri Czurakami. Za poslední rok jsme jich udělali deset, kromě těch na Provoze také v Praze, v Brně, v Olomouci nebo na Letní filmové škole. Inverze je jen další logický krok. Za ten rok jsme prostě dostatečně dospěli na to, abychom si mohli dovolit udělat i takovouhle větší akci. Důležité také bylo, že jsem měl zkušenosti s psaním grantů, které jsem využil pro shánění prostředků na Inverzi. A tak se již prvnímu ročníku dostalo potřebného finančního zázemí a my mohli udělat festival přesně podle našich představ.

Ve spojitosti s Harakiri Czurakami jsem četl i o plánovaném sborníku…

Vasilios Chaleplis: Na konci května nám vychází Harakiri sborník, kde bude to nejlepší z prací (včetně těch našich), které na našich akcích byly prezentovány. Na knize se podílelo více jak třicet autorů z celého Česka a čtyři fotografové. Bude mít zhruba tři sta stran a ačkoliv Inverzi vnímáme jako velký krok i zodpovědnost, je to právě tahle knížka, na co jsme v partě zatím nejvíce pyšní. Festival je každopádně jakýmsi vyústěním našeho ročního literárního snažení. Je to takový větší a dospělejší sourozenec Harakiri Czurakami.

V Ostravě literatura žije. Na podzim tu probíhá ProtimluvFest, v létě Měsíc autorského čtení a Inverze se zabydluje v jaře. V čem váš festival přinese slibovanou inverzi – zvrat v ostravském literární životě?

Vasilios Chaleplis: Nevíme, jestli náš festival přinese zvrat. Inverze je nechvalně známý atmosférický jev, to víme všichni. Přitom to slovo má ale celou řadu dalších významů. My ten pojem vnímáme i jako obměnu – oživení. A o to nám jde. Chceme dát literatuře šmrnc a ukázat její obrovskou rozmanitost. Doufáme, že se nám s naší svěží dramaturgií podaří plnohodnotně doplnit ostravské literární spektrum.

Jan Dvořák:  V naší dramaturgii se zaměřujeme i na moderní literární směry a na to, jakou proměnou literatura prochází v dnešní digitální době. Je to přirozený vývoj a my se ho snažíme zaznamenat. Literatura je široký pojem, už dávno si pod ním nepředstavíme jen klasický román nebo poezii. To slovo zaštiťuje celou řadu dalších žánrů, podžánrů a jejich forem. Na Inverzi si v nich lidé budou moci udělat pořádek. Máme tam od každého trochu.

A jak se vlastně na literární provoz v Ostravě díváte vy, mladá krev?

Jan Dvořák: Přijde nám, že současná ostravská scéna je až příliš zahleděná sama do sebe. Zároveň se nikam moc nevyvíjí.

Vasilios Chaleplis: Měli jsme pocit, že v Ostravě chybí nějaký prostor pro mladé autory. Také nám přišlo, že ostravské literární prostředí bylo dost striktní. Mladí lidé mizeli v Praze a v Brně a starší generace literátů si držela jakýsi literární monopol. Jenže čas plyne a Ostrava se postupně (nejen) kulturně vyvíjí a revitalizuje. A my jsme si řekli, že toho chceme být součástí, protože máme naše město rádi.

Literatura, hudba, film, besedy… Do Provozu Hlubina jste našlapali opravdu bohatý program. Jak je náročné připravit takový festival?

Jan Dvořák: Děláme na tom od podzimu minulého roku. Vždycky v našem volném čase. Je to pro nás vlastně takový koníček. Každý z týmu dal Inverzi určitě už několik stovek hodin.

Vasilios Chaleplis: Máme dost dalších věcí, které musíme s přípravami festivalu časově sladit. Snažíme si rovnoměrně rozdělit role a pak společně konzultovat výsledky naší práce. S přípravami nám také pomáhá spousta dalších lidí – hlavně komunita kolem Provozu Hlubina, zmínit bychom měli hlavně Martu Pilařovou a Davida Mírka.

Jan Dvořák: Je pravda, že jak se festival blíží, práce přibývá. Ani ne tak s programem – komukoliv jsme napsali, ať to byl Jáchym Topol nebo třeba Jakub Horák, všichni byli nadšení. Obecně máme na festival zatím jen velmi povzbudivé reakce. Práce je spíše s přípravami samotného areálu nebo s festivalovými novinami, které budou mít návštěvníci k dispozici.

Vasilios Chaleplis: Řekli jsme si, že nultý ročník uděláme komornější, „jen“ pro pár stovek lidí. Chceme, aby se u nás návštěvník cítil co nejpohodlněji. Zkrátka jako doma. Proto je podle nás stěžejní vytvořit tu nejlepší možnou atmosféru. Dost se věnujeme i tomu, jak to na Provoze bude vypadat. Návštěvníci se tak můžou například těšit i na videomapping, který bude ozařovat celý areál, a spoustu dalších vychytávek.

Festivalové programy bývají tematicky vymezené, a proto pak na mě často působí poněkud zkostnatěle. Ten váš je ale svobodný, pulzuje životem a nápady. Třeba sobotní brunch s poslechem vinylů…! Navíc jste vybrali literární i hudební autory napříč věkem, věhlasem i žánry. Podle jakého receptu jste program vlastně upekli?

Vasilios Chaleplis: Program jsme sestavovali podle toho, co máme rádi a na co bychom si sami zašli. Festival není věkové ohraničený, věříme, že Inverze je opravdu pro všechny a že si jej každý bude moct naplno užít.

Jan Dvořák: Tady je třeba zmínit Ondru Hrabala, dalšího člena našeho týmu, kterému nedávno vyšel románový debut. Patří mezi českou slamerskou špičku a už několik let pořádá literární akce po celém Česku. A to mu je teprve 23 let, takže je ještě o něco málo mladší než my. (smích) Notnou část programu vymyslel právě Ondra, který se s řadou vystupujících i osobně zná, což velmi usnadnilo vzájemnou komunikaci.

Na jaké čtení, besedu nebo třeba koncert se obzvlášť těšíte?

Jan Dvořák: Na Jakuba Horáka, který bude číst ze své satirické novinky Kočky jsou vrženy, na premiéru nového filmu Wese Andersona, na nějž si kolega Adam Tomáš připravil krásný a fundovaný rozbor, a na Statické divadlo s Ondrou Turoňem, dalším členem Provozu Hlubina. Jo a nesmím zapomenout na Acute Dose, to je podle mě jedna z mála českých kapel, která má světové parametry.

Vasilios Chaleplis: Já se osobně těším na všechny interprety. V průběhu festivalu nejspíše nebudu mít čas, takže budu rád, když uvidím aspoň někoho. Určitě chci vidět Petra Stančíka – jeho román Mlýn na mumie jsem si zamiloval. Pak také Marka Šindelku, Jakuba Horáka a Mirku Ábelovou. A z hudby… Určitě si zajdu na éterickou Erith.

A jak to vidíte s Inverzí do budoucna? Máte sílu a chuť rozběhnout i další ročníky?

Vasilios Chaleplis: Určitě. Inverze není jednorázová záležitost. Věříme, že má potenciál, aby se z ní stala další ostravská festivalová tradice.

Jan Dvořák: Už teď máme celou řadu nápadů pro další ročníky. A ano, to množné číslo se rozhodně nebojíme používat. Pro příště bychom se chtěli více zaměřit i na autory z okolních zemí – mít německou či polskou dramaturgickou linku. Už letos u nás bude prezentovat německé nakladatelství Hochroth a vystoupí zmíněná Erith, což je jeden ze současných polských hudebních zázraků. Následující rok navíc v tom samém kolektivu plánujeme i další festivalový formát. Jeho pracovní název zní jednoduše Hlubina a půjde v něm hlavně o filmy.