Sweetsen Fest letos začne na Olešné a Petr Korč říká: Všechno má svůj čas a nic se nestane samosebou

Kapely z Frýdku-Místku letos získaly tři Anděly. Zdá se, že Sweeetsen Fest je fenomén, který prospívá celkovému hudebnímu podhoubí na Frýdecko-Místecku…

Jsem moc rád, že tomu tak je. Letos to je zatím v mediálním přesahu vidět nejlépe… Ale moc si přeju, aby to nebyla jen výsada hudebního podhoubí. Je tu řada zatím veřejnosti skrytých literátů, v letošním programu se objeví několik nových divadelních souborů, rodáci se účastnili i natáčení zajímavých filmů. A do budoucna chci, aby tato otázka mohla zaznít například i v souvislosti s architekturou…

Každopádně místní kapely nemohou ustrnout, zdá se, že na sobě stále pracují, a jak se zdá, občas to přináší ovoce, anebo rovnou Anděly…

Za těch patnáct let práce a zkušeností člověk ví, že nic se nestane samosebou a všechno potřebuje svůj čas. Letošní žeň hudebních cen je jen třešničkou na dortu, vedla k ní dlouhá cesta. A pokud festival je a zůstane metou pro mladé, je to nejlepší vzpruha i pro nás…

David Stypka říkal, že v době, kdy byl ještě součástí undergroundu, tak kvůli Sweetsen Festu to nikdy nemohl zabalit, protože mu dával další a další motivaci.

Na festivalu děláme léta hodně rozhodnutí podle svých vnitřních pocitů a intuice. Akce, která probíhá na deseti scénách a podílí se na ní stovky lidí, samozřejmě musí mít svá pevná pravidla. Ale ta nejdůležitější rozhodnutí se stejně nakonec udělají na základě pocitu „tohle je ono, tudy vede cesta“. Nejinak tomu bylo, když jsme na festivalový sampler už v roce 2008 zařadili jako první skladbu Dobré ráno, milá s Davidem Stypkou a Hankou Kopřivovou, když jsme pomohli na svět první desce Čaruj od Bandjeez, když Mirai Navrátil hrál na festivalu se všemi svými předešlými projekty. A tušili jsme správně, že tyhle osobnosti nebo tyhle projekty si najdou svou cestu…

Jak vás napadlo vybrat pro zahájení jubilejního patnáctého ročníku právě přehradu Olešnou?

Olešná je zásadním místem pro všechny, kdo ve Frýdku-Místku vyrůstali. V době, kdy nás bolševik pustil tak maximálně k Balatonu nebo k Baltu, to bylo místo dětských fantazií, kde jsme trávili dětství na dece se žlutou sodovkou, stavěli bunkry v okolí a naučili se plno důležitých věcí, nejenom plavat (smích)… No, a k patnáctému ročníku se trocha té nostalgie hodí. A poté, co jsme loni zahajovali festival velkým koncertem na řece Ostravici, se to nabízelo… Přehrada se navíc otevírá i symbolicky, je znovu napuštěná po velké sanaci, takže 20. června nás čekají neopakovatelné zážitky: Beskydy na obzoru, scéna na vodní hladině, západ slunce, těším se…

Letošní ročník Sweetsen Festu je ale zajímavý i novou koncepcí, kdy se zaměříte na architekturu s přespolní Evou Jiřičnou. A to velmi netradičně již v pondělí 18. června…

Tohle je podle mne velká věc, která, jak věřím, ovlivní nejen směřování festivalu, ale i města na mnoho let dopředu. Dlouho jsme si lámali hlavu, jak naši univerzální myšlenku „Frýdek-Místek sobě“ implantovat do dalších oblastí. Architektura, rozvoj města a jeho budoucnost byly první na řadě, protože město v téhle oblastí dlouhá léta velmi strádalo. Začali jsme ve spolupráci s městem, ale i soukromými investory, připravovat výstavu zásadních zásahů, staveb a rekonstrukcí veřejného prostoru. Připadá nám, že všeobecně uznávaná platforma festivalu, jakási neutrální půda, je dobrým místem pro zahájení diskuze právě mezi městem, investory, architekty a veřejností. Pilotní ročník téhle tradice za účastí řady hostů proběhne v prostorách bývalé tovární haly, bývalé tkalcovny firmy Slezan ve čtvrtek 21. června. Pozitivní shodou okolností, které jsme samozřejmě pomáhali, co to šlo, se dostaly v souvislosti s touto iniciativou do fáze reálné diskuze zásadní věci. Dlouho očekávaná a městu scházející dostavba velkého divadelního a multifunkčního sálu a skutečnost, že studii proveditelnosti vyhrál ateliér v čele se světově uznávanou autoritou. Projekt studie přijede tedy představit osobně držitelka Řádu britského impéria architektka Eva Jiřičná. Cítíme, že pokud se opravdu podaří dotáhnout vybudování nového kulturně společenského centra města, bude to znamenat zásadní posun. Frýdek-Místek může získat snad poprvé od roku 1989 stavbu opravdu světového významu. A narovinu, trochu kulišácky jsme právě prezentaci Evy Jiřičné vypíchli samostatně už na pondělí 18. června, abychom zájem laické i odborné veřejnosti přilákali i k dalším neméně důležitým projektům, jako je například nový bulvár k vlakovému nádraží… Moc si přeju, abychom workshopy, diskuze ovlivňující urbanistickou podobu města, pořádali každoročně a už brzy právě v tomto novém sále.

Myslíte, že je zde skutečně reálná naděje, že se ve Frýdku-Místku postaví nějaká hodnotná architektura?

Po všech těch urbanistických tragédiích, které nám tady zůstaly po budovatelích lepších zítřků, si už nepřipouštím jinou variantu. Kdybych těmto věcem nevěřil, tak neexistuje ani Sweetsen Fest.

Už jsme zmínili, že kapely na Sweetsen Festu vystupují bez honoráře. Opravdu je po patnácti letech ještě furt baví vystupovat zadara?

Myslím, že je rozdíl mezi termínem „zadara“ a „vzdávají se nároku na honorář“. Celá ta léta se snažíme dosáhnout toho, aby Sweetsen Fest znamenal pro frýdecko-místecké umělce víc než jen jednorázový honorář a tečka. Snažíme se pracovat systematicky na tom, aby se naše výjimečná scéna dostávala do povědomí, vydáváme léta hudební sampler, vydali jsme i debuty Reného Součka, Davidy Stypky nebo aktuálně kapely Plyš, snažíme se pomáhat vzniku komunity a propojovat osobnosti, které by se třeba nepotkaly nebo by se potkaly později. A to nejenom festivalovou afterpárty a tričkem, podle kterého se všichni poznají… Řada vystoupení na festivalu je pro muzikanty opravdu první veřejná, zlomová. Právě souběhem všech těchto skutečností je festival tak populární, a jak vidět, nese své plody. A to jsem ještě nezmínil benefiční rozměr, který vynesl doposud finanční prostředky téměř tři čtvrtě milionu a velmi pomohl zviditelnění záslužné činnosti společností ADRA, Charia a Podané ruce.

Pořád se rozrůstáte, sponzoři jsou nadále tak štědří?

Cítím, že už jsme překonali bod, kdy obrazně roky tlačíte sněhovou kouli do kopce, ale v jeden okamžik se dostanete na horizont a začne vám pomáhat okolí a najednou už jen otrocky netlačíte tu kouli, ale začínáte hlavně hlídat, aby se nerozjela někam, kam nechcete. Ano, věřím, že se nám podařilo přesvědčit okolí, že naše myšlenky a vize, včetně těch dlouhodobých, jsou životaschopné a že všem zainteresovaným přinesou plody. Je to běh na dlouhou trať, ale začíná se ukazovat, že Sweetsen Fest je svým pojetím opravdu unikátní. Děkuju všem, kteří v tom plují s námi. Nejvíce ze všeho se těším na nové výzvy, jak jsem mluvil například o rozvoji města. Věřím tomu, že můžeme společně dokázat opravdu velké věci.