Bob musí zemřít – Brak 3 ve Staré aréně je divadelní řemeslo par excellence

Autor scénáře a zároveň režisér Adam Steinbauer si ze všech známých westernových klišé vybral ty nejcharakterističtější: malé městečko ovládané násilníkem, který je zdědil, a rádoby byznysmenem, podnikajícím v prostituci, šerifa, starce neschopného nejen kvůli věku, ale i kvůli vlastní povaze, šenkýřku, prostitutku a milenku majitele města v jedné osobě, a samozřejmě záhadného pistolníka cestujícího od jednoho souboje na kolty k dalšímu a dalšímu a dalšímu.

Nechybí supové kroužící stále níže nad mrtvolami ani další pro westernový žánr typické postavičky, jako jsou hrobník, Mexikánec nebo slabomyslný pobuda. Charakteristickou hudební kulisu obstarává kytara a foukání do prázdných lahví.

Pod dramaturgií je podepsána Lenka Dobrovolná, scénu a kostýmy navrhla Magdalena Paráčková, autorem hudby je Michael Černík.

Miroslav Rataj v inscenaci Bob musí zemřít. (Foto: O. Vojčiniak)

V hracím prostoru všechno zvládá čtveřice herců, a ne ledasjakých: Miroslav Rataj hraje šerifa, Chica a Nemluvu, Kateřina Vainarová vystupuje v roli Inger a Wasabiho, majitele města ztělesňuje Radek Melša a pistolníka Boba hraje Milan Cimerák.

Režisér vede herce k parodování až na hranici grotesky. Všichni čtyři předvádějí herecké kreace založené na využití komplexního hereckého rejstříku. Miroslav Rataj hned v první scéně spolu s Kateřinou Vainarovou hrají supy a využívají řeči celého těla. Nechybí ani prostředky z loutkového divadla – Chica, Nemluvu a Wasabiho vytvoří opět Vainarová a Rataj za asistence Radka Melši jednoduše – rozehrají trojici lahví nejen na stole, ale i na napjatých pažích či v prostoru.

Z inscenace Bob musí zemřít. (Foto: Ondřej Vojčiniak)

Samotný příběh ani jednodušší být nemůže: do městečka přijíždí cizinec Bob a potkává šerifa i dívku Inger. Oba Boba varují a posílají pryč, pokud nechce přijít o život. Poté nastupuje Georgie, majitel města a Inger zároveň.

Radek Melša také doslova hraje Georgieho vším, co má každý herec jako takový k dispozici – gesto, mimika, hlasový rejstřík v co nejširším rozpětí jak dynamickém, tak emočním, hra očí, úsměvů a šklebů – vše v maximální parodické nadsázce.

Stejnými prostředky vybavil svého Boba Milan Cimerák – a přidal pro westerny charakteristickou záhadnost a dřímající vražedné nebezpečí, čehož všeho je postava Boba naplněna až po okraj.

Milan Cimerák. (Foto: Ondřej Vojčiniak)

Braková trilogie ve Staré aréně je divadlem sloužícím především k zábavě a oddechu. Ale není to vůbec zábava bezduchá a oddech jednostrunný. Byť se celé představení odehrává v groteskní nadsázce, divák se neubrání ani pocitům, které jsou pro western jako takový charakteristické – okamžikům, ve kterých jde o život, a chvílím, kdy se tají dech, i když jde o legraci.

A nad tím vším se jako duha klene divadlo ve všech svých barvách. Kdo si chce divadlo jako takové užít a přijde na třetí díl brakové trilogie, užije si.