Čerstvý držitel tří Jantarů David Stypka: Pokud se na ceny příští rok vykašlete, budu vás v noci chodit strašit
17.4.2018 21:26 Milan Bátor Ceny JANTAR » Hudba Rozhovor
Fenomén Davida Stypky naplno explodoval až na domácí půdě. V Praze sice už o něco dříve získal sošku Anděl za zpěváka roku, v neděli v ostravském Gongu ale opanoval hned tři kategorie nových kulturních Cen Jantar. Stal se interpretem roku a získal cenu i za kapelu roku a píseň roku. David Stypka přitom stojí nohama na zemi a ví, že v Moravskoslezském kraji existují kapely a hudebníci, kteří si ocenění zaslouží stejně jako on. A to z něj dělá nejen velkého muzikanta, ale i velkého člověka.
Šéf festivalu Beats for Love Kamil Rudolf předal cenu Davidu Stypkovi a Ewě Farné za píseň roku.
Foto: Jiří Zerzoň
Davide, k sošce Anděla za zpěváka roku jsi přidal v neděli v Ostravě další tři ceny, tentokrát moravskoslezské Ceny Jantar. Nepřeháníš to už trošku?
Přiznám se, že nám to trošku ujelo. Ale už jsme si s klukama říkali, že příští rok nezískáme záměrně žádnou cenu. No, ale mám i vážnou odpověď. Tak se to sešlo, že jak na Andělech, tak na Jantarech byli spolu s námi nominovaní mí dobří kamarádi. A zrovna třeba u Davida Kopřivy, mého spolužáka z gymplu a mnoholetého přítele, jsem mu tu cenu hrozně přál. Ze zištných důvodů, samozřejmě, mohl by to pro něj být příjemný kopanec směrem k novému psaní a tvoření. Stejně jsem to přál i Plyši a jeho frontwomance, kamarádce Katce Žilové. Katka maká jako čert, zasloužila si takto přede všemi pochválit.
To je od tebe moc milé. Zvítězil jsi hned ve třech kategoriích jako zpěvák roku, autor nejlepší písně roku Dobré ráno, milá a také jako frontman nejlepší kapely roku Bandjeez. Jaký to je pocit a co to pro tebe znamená?
Je to samozřejmě příjemné, co si budeme povídat. Odpovím jako vždycky. Je to pro nás zpráva o tom, že naše muzika baví ještě i někoho jiného než nás.
Očekával jsi, že získáte hned tři sošky?
Očekával jsem jednu, když už jsme byli pozvaní (úsměv). Dobrého pomálu, jak říkávaly babičky. V našem případě už jsem měl i trochu strach, aby pro nás obliba u kritiky nebyla oním polibkem smrti. Bývá to tak, že lidé, kteří jsou hodně na očích a dosahují na nějaké, mnohdy domnělé mety, bývají často pod drobnohledem, bývají intenzivně propíráni. Ale snad k tomu nedojde, nebo nedochází. Jantar byly pro letošek poslední ceny, o kterých vím, že jsme je mohli dostat.
Album Neboj je deska, která nevychází každý rok, přesto se chci zeptat, zda chystáš letos něco vydat, že bychom se potkali v Gongu zase za rok? To už bys ale zřejmě některé kolegy naštval!
Ano, o tom mluvím. Točíme novou desku, měla by vyjít na podzim. Ale bude jiná, možná dost jiná než Neboj, tak bych zatím nemaloval čerta na zeď. Třeba za ni nedostaneme vůbec žádnou cenu a bude to tím pádem úplně obyčejná deska, jaké vycházejí každý rok a lidi je prostě jen poslouchají.
Když už jsme u Gongu, jak se ti líbil celý večer? Jak hodnotíš jeho dramaturgii? Zklamal nebo předčil tvá očekávání?
Mnohonásobně má očekávání předčil. Znám strasti, které provázejí první ročníky čehokoliv. V Gongu bděla Štěstěna ze všech sil po celou dobu příprav i samotného ceremoniálu. I bez toho přívěsku „první ročník“ to byla vynikající a výjimečná událost. Čekal jsem popravdě, že bude provinční, ale ve výsledku byla mile patriotistická. Čekal jsem, že bude nabubřele okázalá, ale byla přiměřeně civilní. Čekal jsem, že tři hodiny budou k neukoukání a pak mi chyběla ta první půlka, kterou jsme museli sledovat jen ze zákulisí. Tohle se vám, pánové, povedlo. Jen mám trochu strach, že nemáte napřesrok příliš prostoru k vylepšení.
A jak se vám v té velké hladové konzervě jménem Gong hrálo?
My ten prostor trošku známe, výrazně mu pomáhají sedící lidé, když jich je dost. Stejně tak pomáhá nehrát moc nahlas z pódia, což jsme s ohledem na vynikající sbor Permoník i na akustiku sálu rádi udělali. Byla tam tak příjemná atmosféra, že jsme asi zahráli jednu z nejpovedenějších verzí té písně.
Co bys nám organizátorům doporučil pro další rok? Napadla tě nějaká inovace, kromě toho, že alkohol by měl být na večírku zdarma? Největší problém po některé návštěvníky VIP prostoru byla skutečnost, že se alkohol musel platit….¨
Pro mě byl tohle ten naprosto nejmenší problém. Kvůli všem zkouškám, generálkám a přípravám jsme ten den vstávali v šest, celý den makali, a tak jsme byli po ceremoniálu tak vyšťavení, že jsme byli před půlnocí střízliví v posteli.
Tak trochu nečekaně jsi vymyslel cenám Jantar dobrou přezdívku: cancourek. Nemyslíš, že se Šárka Mikesková bude zlobit? Dalo jí to práci, aby ten cancourek trochu vypadal…
Samozřejmě si myslím, že se zlobí! Ze mě to vypadlo zcela nekontrolovatelně, v následující sekundě jsem věděl, že jsem zabruslil na tenký led. Ta cena je krásná a nese s sebou mnoho významů. Mám doma tři, tak si myslím, že to dokážu posoudit možná nejlépe. Prozradím ti ale, odkud ten cancourek přišel. Ze třetí řady jsem koukal na ty animace na obří obrazovce, kde měla ona cena asi šest metrů na výšku. Když jsem pak dostal do ruky první originál, přišel mi strašně maličký, křehký a roztomilý. V kombinaci s tím, že jsem byl dojatý a rozněžnělý, vytanul mi automaticky na mysli cancourek. A tím jsem si to teď myslím u paní autorky dokonale vyžehlil, že? (smích).
První ročník Jantarů vyvolal ještě před samotným ceremoniálem rozpaky, našly se kritické hlasy proti smyslu celé akce, jiní pochybovali, že Gong naplníme. Byl nedělní večer signálem, že to myslíme vážně a že má smysl v tom pokračovat?
Vždycky se bude někdo vyjadřovat kriticky. Když ne, děláte něco špatně. Vy organizátoři musíte vědět, jestli to byl pro vás dostatečný signál pro to, abyste ty stovky hodin příprav věnovali i následujícímu ročníku. A pokud by to pro vás náhodou nebyl dostatečný signál, tak si buď sedíte na vedení, nebo potřebujete, aby do Gongu zahučela Halleyova kometa. Bylo to tak krásné, povedené a potřebné, že kdybyste náhodou uvažovali o tom, že do toho hodíte vidle, budu vás v noci chodit strašit.
Přečtěte si více z rubriky "Ceny JANTAR » Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.