Studenti Janáčkovy konzervatoře si za své podání Bystroušky zaslouží jedničku

Příběhy o chytré lišce z lesů u vesničky Bílovice nad Svitavou Janáček znal z Lidových novin, kde vycházely na pokračování. Knižní podoby se jim dostalo až později. Stejně jako v řadě jiných případů si skladatel připravil libreto sám, přičemž nezaměnitelným způsobem vylíčil svět lidí a dalších živých bytostí jako panteistickou a mystickou oslavu věčného koloběhu života.

Inscenátoři koncipovali zkrácenou verzi Janáčkovy opery tak, aby vycházela vstříc vnímání mladších diváků. Proto byly vybrány scény Malá Bystrouška, Setkání s Jezevcem, Na dvorku, Námluvy a svatba, Bystrouška mámou a úryvek závěrečného zpěvu Revírníka. Tyto obrazy byly doplněny o paralelní, fiktivní dějovou linii, v níž se skladatel střetává s upovídanou, neodbytnou a hašteřivou služebnou Marií.

Režisér David Kříž úspěšně zvládnul obě narativní roviny: V té první Janáčka vylíčil jako zvídavého, energického a bystrého muže, který rychle odtuší, co všechno se v Těsnohlídkově příběhu ukrývá. Scénky jeho konfliktů se služebnou Marií jsou nenásilně vtipné, Křížovi se podařilo vykreslit odlišné charaktery obou postav kvalitními dialogy s řadou dobrých hlášek.

Z představení Liška Bystrouška studentů Janáčkovy konzervatoře v Ostravě. (Foto: Vojtěch Vladár))

Svět myslivny a přírody je znázorněn bez scénografických prvků čistě hereckou, pohybovou a kostýmní složkou. Velmi šťastně jsou vymyšleny kostýmy (Renata Svobodová a Monika Francová) lišky a lišáka, psa Lapáka i dalších. Pohybová spolupráce Jany Tomsové se výrazně zapsala v nezapomenutelných kreacích Kohouta (Lucie Mužíková), Chocholky (Veronika Divínová) a dalších slípek (Monika Francová, Jana Kmentová, Anna Onderková, Gabriela Sovová a Tereza Valjašková). Nezapadli ani Lapák (Simona Mindeková), Cvrček (Richard Božek), jedinečný komár (Klaudie Prchalová) a řada dalších zvířat. Lesní havěť se na scéně pohybuje přirozeně a zvládla i drobné a funkční choreografické prvky.

Hudební doprovod obstaral od klavíru Jan Šrubař za doprovodu dvou houslí (Jakub Kroczek a Lea Nguyen Thi). Známá persona, doyen ostravského divadelního života Jan Šrubař nonšalantně ukázal, jak je pro ostravský hudební život nepostradatelný. Jeho empatický doprovod vnesl do inscenace jistotu, rytmickou a melodickou přesvědčivost, o kterou se mohli všichni účinkující dobře opřít.

Pavel Divín a Isabela Ufrlová v Janáčkově Bystroušce. (Foto: Vojtěch Vladár)

Mladí studenti Janáčkovy konzervatoře se porvali se svým úkolem srdnatě a vložili do něj veškerý svůj entuziasmus a nadšení. Nejlépe si vedl Janáček a Revírník Pavla Divína. Mladý barytonista už v minulosti osvědčil, že jeho herecké i pěvecké nadání je nemalé. V Janáčkově Bystroušce se Divínovi podařilo vytvořit životnou dvojroli bez křečovitých gest, zato s přesvědčivou pěveckou artikulací a optimálním výrazem.

Stejně úspěšně se zhostila role také Isabela Ufrlová jako liška Bystrouška. Sopranistka pro tuto postavu ideálně fyzicky disponována, také pěvecky přesvědčila hezkou hlasovou barvou a spolehlivou intonací. Sympatické rovněž byly výkony Lišáka Zlatohříváka (Lenka Adámková), Revírníkové (Katka Bobčíková) a revírníkových synů (Richard Božek a Ondřej Stoniš), byť se jim dostalo logicky menšího prostoru.

Z představení Liška Bystrouška podle opery Leoše Janáčka. (Foto: Vojtěch Vladár)

Nejdůležitějším faktem aktuální studentské inscenace je poznání, že Janáčkova opera o lišce Bystroušce se dá převést do svěží, odlehčené, vtipné a časově únosné podoby, která drží pohromadě, nepůsobí roztříštěně a nesourodě. Přitom se inscenátorům podařilo vyhnout se popisnosti, edukativním zbytečnostem a soustředit se na vyjádření radosti z pohybu, ve kterém se odráží svoboda a vůle k životu. Aktualizační tendence realizačního týmu zase zdůraznila smích a humor jako úlevný lék proti strastem a nástrahám bytí. Skvěle je provedena scéna námluv Zlatohříváka s Bystrouškou, stejně jako její otěhotnění a následné svatební veselí se společným „selfíčkem“.

Liščí rodina z adaptace Liška Bystrouška. (Foto: Vojtěch Vladár)

S citem režisér Kříž zvládl také závěr, kdy se na scéně objeví její četné potomstvo s nejmladší lištičkou, která jakoby Bystroušce z oka vypadla.

Janáčkova konzervatoř svou „poctu“ Leoši Janáčkovi zvládla na výbornou. Všichni účinkující si vysloužili frenetický potlesk svých rodičů, příbuzných a dalších diváků. Můžeme se těšit i na další provedení této zkrácené opery, stejně jako na četné hudební i divadelní příspěvky k 90. výročí úmrtí jednoho z největších světových skladatelů, na kterého je Moravskoslezský kraj tak hrdý.