Co šeptá Ema. Komiks Markéty Řezáčové a Jana Šnébergera je strhující procházkou dějinami Ostravy
17.3.2018 06:34 Ivan Mottýl Obraz & Slovo Recenze
Plačící náhrobek v kostele sv. Václava. Kouř plný nebožtíků nad ostravským krematoriem. Kočka, myš, přeslička a básník Milan Krupa coby svědkové objevu uhlí v Ostravě v údolí Burňa v roce 1763. Nový komiks pohrávající si s historií Ostravy je dílem tvůrčího tandemu Markéta Řezáčová & Jan Šnéberger. Vydavatelem je Statutární město Ostrava.
Obal komiksové knihy Co šeptá Ema.
Hlavně se nebrat moc vážně. Zatímco autoři akademických dějin Ostravy, které nedávno vydalo nakladatelství Lidové noviny, museli k historii města přistupovat se zadumanými obličeji, tvůrci komiksu Co šeptá Ema mohli zvolit mnohem uvolněnější prezentaci ostravských letopisů. A užívali si to už od prvních komiksových okének, v nichž se zjevila halda Ema coby ostravský Říp.
„Ach, co to vidím? Město, kde země pšouká slunci v tvář a chřtány sta oblud dští síru?“ Představuje své emotivní vize jakýsi praotec Ostravak, vlasáč a vousáč uvelebený pod břízkou na Emě. Úplně vyfantazírovaný je ovšem jen tento příběh z dávnověku města, všechny ostatní v sobě skrývají reálné události z kroniky Ostravy. Začíná se soutěží Miss Paleoworld na Landeku, v níž zvítězí Petřkovická Venuše. A končí rozhodnutím o výstavbě „nové socialistické Ostravy“ v roce 1951.
Mezitím ovšem proplujeme nejrůznějšími událostmi, kterými nás nenápadně provází ona „mánička“ z Emy. Ta se přitom anarchisticky zjevuje i mimo komiksová okénka, třeba ve vazbě knížečky nebo na ořezu stránek. Kdo zná rukopis Jana Šnébergera, tedy třeba jeho písně nebo opery, najde ho bezpečně i ve scénáři komiksu. Šnéberger se užívá jazykových her s archaismy i absurdnem.
„Bůh žehnej tomuto pekelnému místu, jež však zajisté přinese mnoho dobrého našemu městu,“ žehná klér nové Rudolfově huti ve Vítkovicích (1830), zatímco v dalším políčku komiksu je Ostrava zahalena černým dýmem, z něhož se ozývá zoufalý hlas: „Tak vám nevím, jestli to vysvěcení pomohlo…“.
Vtipné je, když Řezáčová se Šnébergerem přesunou významnou ostravskou událost daleko za město. Takový je třeba příběh o pádu řetězového mostu přes Ostravici v centru města (1886), který se odehrává až někde v dnešním Polsku, kde se rybáři na Odře podivují mrtvolám plovoucím na hladině. Oba autoři jsou literáti, takže neudiví, že do komiksu vstupují básníci. V různých okénkách je třeba slyšet Milana Krupu, Lva Karvinského či Petra Bezruče.
Komiks Co šeptá Ema je nenásilným pozváním do dějin Ostravy, které se vyplatí přijmout. Velké události z historie města podali tvůrci knihy se správnou dávkou absurdního humoru, vyhnuli se však hloupým vtípkům, jakými se historie odlehčuje například v několik let starém komiksu Lucie Seifertové Tajemná Ostrava. Úplně bez vtipu je pak třeba loni vydaný komiks o dějinách Šilheřovic z pera spisovatelky Evy Tvrdé (nakreslila ho Dagmar Václavíková).
Najít správný poměr mezi humorem a dějinami je ošidné, Markétě Řezáčové a Janu Šnébergerovi se to ale povedlo.
*
Co šeptá Ema. Ilustrace: Markéta Řezáčová. Scénář: Jan Šnéberger a Markéta Řezáčová. Vydalo Statutární město Ostrava, 2017.
Přečtěte si více z rubriky "Obraz & Slovo", nebo přejděte na úvodní stranu.