Jiří Zygma: Chtěl bych v Ostravě realizovat divadelní scénu, která by byla naprosto unikátní

Než jsem šel na schůzku k rozhovoru s vámi, hledal jsem informace o vaší činnosti na internetu. Objevil jsem řadu věcí – zakládal jste tzv. Porubské divadlo, jste herec, spisovatel, překladatel, nakladatel, zakladatel spolku Quadrom a svým způsobem vizionář. S vaším jménem jsou spojeny některé věci, které se dnes odehrávají například ve Staré aréně. V poslední době se ale o vás začalo opět mluvit v souvislosti s revitalizací budovy bývalých ostravských městských jatek…

Projekt na revitalizaci bývalých ostravských městských jatek je starý již více než dvacet let. Spolek Quadrom ale vznikl až v roce 2004, tehdy to bylo občanské sdružení, dnes podle nové legislativy zapsaný spolek. Ale jak říkám, už v letech mých studií na Janáčkově konzervatoři jsem kolem budovy jatek chodil, všímal jsem si jí a již tehdy vznikla vize víceúčelového kulturního centra, tedy jak se dnes říká multižánrové kulturní scény. V letech, kdy se tato myšlenka rodila, ještě v Ostravě nebyly projekty tohoto typu. Dnes už tady jsou. Máme tady Cooltour, máme tady Starou arénu. Částečně plní tuto funkci i Divadlo Mír ve Vítkovicích. Ty projekty už žijí a dělají je jiní lidé.

A přes to všechno pořád vidíte prostor pro realizaci vaší myšlenky?

Dnes už je to těžké, Ostrava nedokáže pojmout tolik projektů podobného nebo stejného typu, to víme. Pravděpodobně podobně myslí i lidé na radnici, kteří preferují podle všeho pro budovu jatek spíše projekt galerie výtvarných umění.

Ano, hned vedle budovy jatek, v bývalém Bauhausu, se již usídluje galerie PLATO, která by se měla v budoucnu přestěhovat právě do jatek.

To také víme. Já jsem vedení města kontaktoval od roku 1999 mnohokrát. Patřím k těm lidem, kteří organizovali nejrůznější akce, abychom upozornili na nepřijatelný stav budovy jatek. Tehdy jsme se tam dostávali přes plot, zasahovala i policie, kontaktovali jsme vedení Bauhausu v Brně, aby se nějakým způsobem k věci postavili, že budova chátrá a podobně. Ta komunikace byla velmi složitá. A to i na radnici, kde se po volbách vždycky vyměnili lidé a my jsme pořád začínali znova a znova a znova. Vždycky vznikly nějaké plány, ale nikdy se nic nedotáhlo do konce. Přitom jsme velmi intenzívně bojovali za návrat budovy jatek do majetku města, bojovali jsme o záchranu této krásné památkové budovy. Připomínalo to tak trochu Kafkův Zámek, pořád jsme naráželi na jakousi zeď. Mluví se o jiných, a my, myslím sploek Quadrom, najednou nikde nefigurujeme. A v jistém okamžiku jsme pak také získali informaci, že se do jatek má stěhovat dnešní kulturní centrum Cooltour. Takže jsou tady hned dvě vize – galerie a multižánrové centrum.

Vraťme se zpátky k vaší vizi. V čem jste jiní než všechno to, o čem se dnes v souvislosti s jatkami dnes hovoří?

Náš projekt nabízí světový unikát. Jde o divadelní scénu. Bližší informace najdete i na našich webových stránkách. Jde o divadelní prostor o čtvercovém půdorysu s jevištěm uprostřed a se vzestupným hledištěm po všech čtyřech stranách …

Něco jako převrácená pyramida s hracím prostorem na dolní ploše?

Ano. Takový prostor u nás není. Něco podobného možná umožňuje pražská Archa po jistých úpravách.

Vy tedy chcete ten hrací prostor fixovat do jediné podoby, nebo by měl být variabilní?

Určitě by ten prostor měl být variabilní, hlediště bude mobilní. Ten projekt zahrnuje ještě dvě moje vlastní scénografické, nebo chcete-li technické myšlenky…

Raději neprozrazujte, pokud to nemáte patentované …

Jak myslíte (úsměv). A vlastně máte pravdu, některé naše myšlenky, se kterými jsme se netajili, už realizují jiní. Měli jsme třeba v dramaturgickém plánu zamýšleném pro Starou arénu divadelní projekty, které nakonec realizovala jiná ostravská divadla.

To ale mohla být náhoda …

Mohla, máte pravdu.

A vy jste jednal s vedením těch subjektů, o kterých se dnes v souvislosti s jejich možným přemístěním do budovy jatek hovoří?

Ano, jednal jsem například s panem Andrejem Harmečkem z Cooltouru a rád bych se s ním sešel znova. A také se chci sejít s panem Markem Pokorným z Galerie PLATO. Myslím si totiž, že ten náš divadelní projekt by se vešel do budovy jatek i s galerií.

To je dobře, Ostrava je pověstná schopností spolupráce různých kulturních institucí. Zatím mluvíte o různých vizích, o vašich představách, co by se mohlo udělat a podobně. Bohužel při takových úvahách nakonec přijde řeč na peníze. Jednali jste s potenciálními investory? Nemyslím teď město, ale subjekty zvenčí, se kterými by město mohlo spolupracovat …

Víte, budova jatek se vrátila do majetku města. Myslím si, že dnes, po všech těch zkušenostech, by to mělo být město, které do věci bude investovat prostředky ze svého rozpočtu. Ostatně už tady máme městem vypsanou architektonickou soutěž, takže město už investuje. Možná jsem trochu naivní, ale myslím si, že podobné projekty, o kterých se tady bavíme, mají být financovány z veřejných rozpočtů. Jde spíše o nekomerční, na uměleckou kvalitu zaměřené vize.

Dobře, ale pak jsme zase na začátku našeho rozhovoru: jsou tady zavedené instituce, s určitou docela úspěšnou historií, myslím Cooltour a PLATO, a ty mají před vámi jistý konkurenční náskok …

To ano. A právě proto bychom s nimi rádi spolupracovali. My také nabízíme určitou kvalitu.

Z celého rozhovoru s vámi jsme nabyl dojem, že jste svým způsobem zklamán tím, že vlastně skoro dvacet let usilujete o realizaci vašich myšlenek a pořád se to jaksi nedaří. Čím to je, že jste se pořád ještě nedal odradit?

Možná jsem ostravský patriot, možná jsem pořád ještě okouzlen budovou bývalých jatek, rozhodně v tom všem hraje roli i to, že jsem vystudovaný herec. Ne, že by mě to všechno už odradilo a nasměrovalo jinam, to pořád ještě ne. Na té své myšlence trvám. Pořád ještě vidím prostor pro hledání společné řeči se všemi, kterým na ostravské kultuře záleží. Nezavírám vrata. Je to docela vyčerpávající, táhne se to všechno roky a není to jediná věc, kterou se zabývám. Nicméně je tu jistý cíl, který pro mne pořád má velkou důležitost.