Janáček bude letos v Ostravě znít v nadlimitně zvýšené koncentraci, říká Jan Žemla

Ostravská kultura je letos výrazným způsobem prostoupena jménem Leoše Janáčka, od jehož úmrtí letos v červenci uplyne 90 let. To už je pěkná řádka let. Byla Janáčkova hudba vnímána vždy s podobným respektem a úctou jako dnes?

Rozhodně ne. Ale řekl bych, že v umění je to poměrně běžná praxe. Který umělec vlastně získal uznání okamžitě? Na druhou stranu, Janáček zakusil úspěch již za svého života, což je pro každého umělce štěstím. Jeho tvorba se neprosazovala lehce, celých třináct let čekal, než mu Národní divadlo v Praze uvede operu Její pastorkyňa. Teprve deset let před smrtí získal uznání i doma, dostal čestný doktorát a vzniklo také to nejhodnotnější z jeho kompoziční tvorby.

Říká se, že doma není nikdo prorokem. Tuto trpkou pravdu zakusilo, díky nešťastné iniciativě Zdeňka Nejedlého, také dílo mistra Antonína Dvořáka, jehož světová sláva byla trnem v oku. Jak je to s hodnocením Janáčkovy hudby u nás a ve světě? Liší se nějak?

Příběh obou umělců je relativně srovnatelný, jejich hudbu nejprve přijala cizina a teprve poté se sláva šířila ze zahraničí směrem do jejich domoviny. Myslím, že dílo Leoše Janáčka u nás začíná být konečně vnímáno velmi seriózně. Někdy mám sice pocit, že je to jen ze společenských důvodů, ale vlastně proč ne?

Janáčkova filharmonie je administrátorem projektu JANÁČEK OSTRAVA 2018, do nějž se zapojily všechny významné ostravské hudební i vzdělávací instituce včetně hudebních festivalů. Kdo je vlastně autorem celé myšlenky? Vznikla spontánně, nebo to byl dlouhodobý záměr?

S myšlenkou reflektovat Janáčkovo výročí přišel poprvé ředitel Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka Jaromír Javůrek. Nicméně program oslav tak, jak vypadá dnes, vznikal za intenzivní kreativní spolupráce všech zúčastněných, včetně zástupců Moravskoslezského kraje i Statutárního města Ostravy. Musím říci, že naše politická reprezentace se k Janáčkovi okamžitě a bez váhání přihlásila. Vše bylo tak nějak přirozené a od počátku vše dávalo smysl. Inspirací byl zajisté i projekt Shakespeare Ostrava 2016. V případě Leoše Janáčka je propojení s Ostravou a zdejším krajem samozřejmě logické – v Hukvaldech se narodil a v Ostravě zemřel.

Narazili jste někdy na neochotu či nezájem zúčastnit se projektu JANÁČEK OSTRAVA 2018? Nebo byl přijat s všeobecným pochopením a radostí?

Jak jsem již řekl, veškeré přípravy provázela velmi kreativní atmosféra, která občas přináší i určité intelektuální napětí. Pokud se společného projektu účastní tolik významných institucí, které jsou zastoupeny výraznými osobnostmi, považuji to za normální. Jsem si jist, že tento projekt je smysluplný pro každou zúčastněnou instituci a tak k němu každá rovněž přistupuje.

První koncerty se uskuteční už v březnu v Domě kultury a na Janáčkově konzervatoři. Co bude na této startovní čáře zajímavé?

Hned od počátku to bude zejména pestrá dramaturgie a variabilita v provedení jednotlivých Janáčkových děl. Posluchači budou mít možnost např. důkladně poznat operu Příhody lišky Bystroušky, a to z několika stran: některé árie ze zmíněné opery přinese už březnový koncert Janáčkovy filharmonie, studenti Janáčkovy konzervatoře nastudují její některé části a nabídnou jakýsi průřez touto operou, následně uvede dílo v premiéře Slezské divadlo v Opavě.

Duben je ve znamení komorních koncertů, soutěže Pro Bohemia, Symfonického koncertu a premiéry opery Příhody Lišky Bystroušky v Slezském divadle v Opavě. Jak bude s Janáčkem propojena soutěž Pro Bohemia?

Hlavním cílem mezinárodní interpretační soutěže Pro Bohemia je propagace české hudby, v letošním jubilejním Janáčkově roce budou pedagogové i soutěžící klást při výběru soutěžního repertoáru mnohem větší důraz na interpretaci Janáčkových skladeb. Proto jsme soutěž po dohodě s Janáčkovou konzervatoří v Ostravě logicky zahrnuli do projektu.

Koncem měsíce května se skladatelovo jméno stane hrdou součástí fúze festivalů Janáčkův máj a Janáčkovy Hukvaldy pod novou značkou Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka. Vnímáte to jako logický, transparentní krok?

Nejsem si jist, zda mohu tuto fúzi zrovna já nějak relevantně posuzovat. Jako člověk, který se zabývá kulturou v našem kraji, říkám v zásadě ano. Pokud tato fúze přinese důraznější využití genia loci tak výjimečného místa, jakým Hukvaldy bezesporu jsou, a zároveň se tím posílí pozice dosavadního Janáčkova máje na české i mezinárodní scéně, je toto sloučení logické.

Září je spojeno se Svatováclavským hudebním festivalem, který se také stane logickou součástí projektu Janáček Ostrava 2018. Jaká Janáčkova díla v rámci festivalu zazní?

Svatováclavský hudební festival připravil na jedné straně velké kantátově oratorní celky jako Janáčkovu Glagolskou mši či kantátu Amarus, na druhé straně komorně laděnou hudbu – smyčcová kvarteta, klavírní cyklus Po zarostlém chodníčku, Janáčkovu Moravskou i Ukvaldskou lidovou poezii v písních a další díla. Navíc si myslím, že Janáčkova hudba do sakrálních prostor prostě ze své podstaty patří.

Jakou podobu bude mít finále celého projektu Janáček Ostrava 2018?

Celý projekt vyvrcholí čtyřdenním festivalem nazvaným Hudební maraton Leoše Janáčka. V těchto dnech budou mít posluchači možnost vyslechnout 15 koncertů a asi 40 Janáčkových skladeb v provedení téměř 350 interpretů. Půjde o zvučná jména, z nichž bych pro tuto chvíli odkryl jen některá: Iva Bittová, Kateřina Kněžíková, Martin Kasík, Ivo Kahánek, Lukáš Vondráček a další.

To vypadá velmi slibně! Jaká jsou vaše očekávání a v čem vidíte přínos celého projektu Janáček Ostrava 2018?

Řekl bych, že naším společným cílem je především přivést posluchače k Janáčkově hudbě, nabídnout ji po celý rok nejen v „nadlimitně zvýšené koncentraci“, ale především na vysoké interpretační úrovni, a to v Ostravě i dalších městech Moravskoslezského kraje. A tím vším samozřejmě upozornit na mimořádnou důležitost této osobnosti pro naše město a kraj.