Kluby zblízka, část 15: Umění vyjednávat se hodí, tvrdí Gabriela Kolárová, produkční ostravského Parníku

Klub Parník měl mnoho let pod dramaturgickým dohledem Pavel Giertl. Máte pocit, že je těžké navázat na jeho práci, co se týká domlouvání různých koncertů, nebo je to v určitém směru jednodušší, protože klubu už v minulosti určitou cestičku vyšlapal?

Pavel se rozhodl pro odchod a začal s dramaturgií jiného klubu. Jeho odchod je určitě negativem pro Parník. Mně ale v začátcích pomohl maximálně. Nevymazal mail, předal mi kontakty, a když mu telefonovali promotéři kvůli koncertům v Parníku, předal jim kontakt na mne. Patří mu určitě velký dík. Bez jeho džentlmenského přístupu by mé začátky byly velmi těžké a kdo ví, jestli bych se produkci v Parníku ještě věnovala. Lze říci, že to bylo o vzájemné dohodě mezi námi dvěma.

Asi si nešlo nevšimnout, že poté, co Pavel Giertl přesídlil se svými dramaturgickými aktivitami do klubu Heligonka, tak Parník v rámci koncertní nabídky nějakou dobu poněkud stagnoval. Nicméně v posledních pár měsících klub opět začíná nabízet docela atraktivní program… Máte podobné reakce na vaši činnost?

Ano, slyšela jsem podobné reakce, ale nemůžu s nimi souhlasit. Jako nový dramaturg Parníku jsem zčásti změnila koncepci klubu. Je to přirozené, když se změní obsazení tohoto postu, změní se také programová náplň. Své tvrzení podpořím informací o návštěvnosti klubu, která meziročně neklesla. A to já osobně považuji za velký úspěch, protože pravidelné koncertování Jarka Nohavici, které skončilo otevřením Heligonky, na celková čísla Parníku mělo nezanedbatelný vliv, ale pomohla jsem si jinými aktivitami.

Každopádně klub Parník je součástí Centra kultury a vzdělávání, což je příspěvková organizace městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz. V čem vidíte výhody a nevýhody tohoto spojení?

V tomto spojení vidím spíše výhody. Parník sídlí v krásné vilce, kterou má Centrum kultury a vzdělávání svěřenou do užívání. Náklady na údržbu a provoz, které nejsou malé, kryje zřizovatel svým příspěvkem, a to včetně dalších fixních nákladů. Bez tohoto by byl život klubu Parník daleko obtížnější.

Asi se shodneme, že kultura obecně nebývá v České republice ze stran měst a obcí moc podporována, takže peněz na rozhazování určitě nemáte. Nebo se mýlím? Čím se tedy snažíte přilákat interprety, aby vystoupili zrovna u vás, jaké jsou vaše přesvědčovací argumenty?

Finanční prostředky, které dostáváme, jsou limitované a podléhají pravidlům, která se striktně dodržují a pravidelně kontrolují. Pomáhají také sponzorské dary a za ty já velmi děkuji. Snahou vedení je, aby mi stačily peníze vybrané za vstupné, ale to je častokrát nereálné. S ostatními pořadateli se domlouváme na snižování nákladů, třeba za dopravu. A umění vyjednávat se v tomhle případě víc než hodí.

Když se podíváme na váš aktuální program, tak v únoru se v klubu Parník mělo uskutečnit osm koncertů různých žánrů. Je to podle vás dostatečný počet, nebo byste si dokázala představit i více koncertů v Parníku během jednoho měsíce? 

Únorových koncertů bylo celkem dvanáct. Dokážu si představit, že bychom klub hudbou a návštěvníky v měsíci naplnili víckrát, ale vše je otázka nabídky a poptávky. K sestavování programu musím přistupovat pragmaticky i s ohledem na kupní sílu ve městě. Snížili jsme ceny vstupenek na některé koncerty, zatím se nám ale do klubu nepodařilo ve větší míře nalákat studenty, na které jsme touto akcí mířili především.

Jedním z oněch únorových koncertů bylo také vystoupení amerického kytaristy Neila Zazy, který koncertoval například s Joe Satrianim a se Stevem Vaiem. Nicméně jestli se nepletu, Neil Zaza nikdy nebyl členem skupiny Firehouse, jak se uvádělo na vašich webových stránkách. Jen v roce 2010 zaskočil za kytaristu Bill Levertyho na jejich asijském turné. To zrovna nejlepší vizitka není, i když předpokládám, že jste jen převzali nějaký promo text agentury, která daný koncert zprostředkovává…

Texty ke koncertům dostáváme od jednotlivých managementů kapel a v řadě případů trvají na jejich doslovném překladu a zveřejnění. Narážíte na situace, které se stanou poprvé. Je nutné se z nich poučit. Pro Neila Zazu určitě nebylo příjemné, když zveřejněnou nepřesnost vysvětloval divákům osobně. Jsem ale přesvědčená, že všechny případné výtky převálcoval svým skvělým výkonem. Parník byl plný a diváci spokojeni.

Neil Zaza vystoupil v Parníku v rámci festivalu Ostrava Jazz Nights, což je, řekněme, vlajková loď vašeho klubu. Můžete prozradit více o tomto projektu?

Letos se festival koná již popatnácté. Ti, kteří očekávají pouze jazzové koncerty, jsou často překvapeni bluesovými a rockovými vystoupeními. Jazz je bohužel nejokrajovějším žánrem ze zmíněných stylů, soudě podle návštěv v klubu. Do názvu festivalu byl umístěn ještě před jeho počátkem, když se s žádostí o podporu na magistrát a obvod kolegové obrátili poprvé. Je to ale známá značka, kterou používáme a budeme užívat i dál, jsou na ni navázány dotace z města, bez nichž bychom si mohli dovolit při tvorbě dramaturgie ještě méně. Dosud bohužel nevíme, jak vysoký příspěvek získáme pro další část přehlídky, o to složitěji se do Ostravy zvou muzikanti, kteří o klub Parník mají zájem. Navíc se v průběhu let příspěvky snížily, snažíme se, aby to nemělo přímý vliv na známost a proslulost pozvaných interpretů. Leckdy ale musí dojít ke kompromisům.

Také můžeme zmínit, že 1. března vystoupí v Parníku kapela Special, což v letech 1982 až 1987 byla doprovodná skupina Věry Špinarové. Bylo obtížné domluvit tento koncert?

Při sestavování programu se vždy snažím o co nejširší spektrum hudebních stylů, které do nabídky zařadíme, a mimo jiné mapuji také comebacky kapel. Spouštěčem tohoto směru byl Petr Němec. Takový je příběh realizace koncertu skupiny Special.

V klubu Parník také v minulosti probíhaly koncerty různých interpretů, kteří se zde pravidelně vraceli. Jednalo se hlavně o vystoupení Jaromíra Nohavici, ale zmínit můžeme i kapelu Legendy se vrací, která zde hrála poměrně často… Hodláte v těchto pravidelných koncertech známých hudebníků se silnou fanouškovskou základnou pokračovat? Zkoušeli jste oslovit nějaké kapely, které by v Parníku vystupovaly třeba jednou za měsíc nebo jednou za dva měsíce?

Z interpretů, kteří vystupují v Parníku pravidelně, bych ráda zmínila ještě excelentního Borise Urbánka, který fanouškovskou základnu má. Legendy se v letošním roce v klubu Parník určitě objeví. A co se týká Jarka Nohavici, doba jeho pravidelného koncertování v Parníku je dávno pryč. Má svůj klub, koncertuje mimo Ostravu i v zahraničí a objevuje se na festivalech. Tato éra skončila s otevřením Heligonky a odchodem Pavla Giertla právě tam.

Mimochodem neuvažujete o tom, že by v Parníku častěji koncertovaly třeba studentské kapely, respektive vlastní tvorbu prezentovaly studentské nebo ochotnické divadelní soubory? Zkoušeli jste podniknout v tomto směru nějaké kroky?

V Parníku sice nekoncertují jen zcela profesionální kapely, ale tvoří v naší nabídce většinu. Od zařazování koncertů studentských kapel do našeho programu mě odrazují praktické zkušenosti. Chci, abychom působili jako profesionální scéna, tomu podřizuji dramaturgii klubu, komunikaci s managementy kapel i technické zázemí Parníku. Mimochodem je důležité připomenout, že Parník je Parníkem, protože v něm vystupovala skutečná esa, již zmiňovaný Jarek Nohavica, Věra Špinarová, Peter Lipa, Michal Pavlíček a další. Prostě ti, ze kterých profesionalita na první pohled vyzařuje.

Co chystáte do budoucna pro zlepšení klubu?

Vždy je co zlepšovat. Chceme do klubu přilákat studenty, ale ne protože v něm budou hrát, ale protože přijdou na jazz nebo jiné hudební žánry profesionálních kapel. Nicméně dramaturgický plán je sestavený dlouho dopředu, na programu se nějaké poloamatérské seskupení ještě může objevit. Ráda bych se také více věnovala propagaci klubu. Speciálně tento můj plán ale závisí na penězích, a to víc než cokoliv jiného. Snad jich bude na propagaci programu více než v předchozích letech.

Jaké jsou plusy a minusy klubu Parník?

Plusem je určitě krásný prostor s dobrou akustikou a dobrým jménem. Za sebou má více než dvacet let fungování. Věřím, že si k němu diváci vytvořili hezký vztah. Jako pozitivum bych též uvedla své nadšení, elán a chuť do práce. To vše je pro hudební klub na jedné straně nezbytné a na té druhé požehnáním…

A pokud jde o ty minusy?

Tak jak je prostor klubu pozitivem, zároveň ho uvedu jako minus, protože má omezenou kapacitu a některé interprety musím odmítat. Nejsem schopna splnit jejich finanční požadavky či prostorové požadavky na samotné realizaci samotného vystoupení. I proto českou skupinu Supergroup.cz přivezeme do klubu Garage v Ostravy-Martinově, který má výrazně vyšší kapacitu. Na Kamila Střihavku, Michala Pavlíčka, Miloše Meiera, Vladimíra Gumu Kulhánka, Jana Hrubého a Romana Dragouna se skutečně moc těším. V Ostravě vystoupí již 4. května. Určitě se přijďte podívat.

Čtěte také:
1. Hudební bazar Ostrava
2. Stolárna Havířov
3. Kofola Music Club Krnov
4. Stará aréna Ostrava
5. Barrák Ostrava
6. Barrocko Třinec
7. Rock Café Southock Jablunkov
8. Galerka Nový Jičín
9. Fabric Ostrava
10. Jam Opava
11. Stoun, Frýdek-Místek
13. Cooltour, Ostrava
14. Dock, Ostrava